Wikipedista:Verosusa/Pískoviště: různé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Historie moravské vlajky[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

Moravský prapor Jošta Lucemburského z roku 1407 v Gelnhausenově kodexu.

Historie moravské vlajky, resp. praporu (na rozdíl od vlajky pevně spojen s žerdí) je velice pestrá a začíná ve 13. století na pozadí uspořádáním vztahů mezi Čechami a Moravou v rámci budování centralizované monarchie posledních Přemyslovců. Už od středověku se podle vexilologických pravidel barevnost vlajky (nebo praporu) odvozovala od barevnosti heraldického znaku.[1]

Od doby vlády Přemysla Otakara II. se pro Moravu objevuje znak červenobíle šachované orlice s korunou a zlatými pazoury, která hledí v pravo a je umístěna na modrém štítu.[2] Šachování orlice je poprvé doloženo zobrazeními z roku 1286 a později více zřetelně na konci 13. a začátku 14. století.[2] Barevnost šachování orlice byla odvozena od barevnosti českého lva (stříbrný lev na červeném štítě) a vyjadřovala spojitost Moravy s českým králem a českou monarchii, jak připomíná například historik V. Růžek.[3]

Jedním z prvních doložených vyobrazení praporu Moravy bylo zobrazení z roku 1407 v Kodexu Gelnhausen, na kterém je postava moravského markraběte Jošta s modrým praporem, na němž je položena moravská stříbrno-červená orlice se zlatou korunkou a se zlatou zbrojí bez štítu.[1]

Privilegium císaře Friedricha III.[editovat | editovat zdroj]

Římský císař Friedrich III. vydal jako výraz vděku za pomoc moravských stavů na žádost moravského zemského hejtmana a maršálka českého království Jindřicha z Lipé v prosinci roku 1462 privilegium, které měnilo barevnost moravského znaku. Moravská orlice měla dostat zlaté a nikoliv už stříbrné šachování.[4] Friedrichovo privilegium se stalo zdrojem odlišné barevnosti moravského znaku, a tím i barev moravského praporu nebo vlajky. Osud privilegia, respektive jeho právní platnost a konkrétní účinek na moravský znak a barvy jsou ale značně nejasné.

Privilegium bylo uděleno moravským stavům Friedrichem III. jako římským císařem, zatímco Morava byla součástí české koruny a podle zákonů vydaných císařem a králem Karlem IV. neměl římský panovník takovou pravomoc, protože Morava příslušela pod přímé panství českého krále.[5] Skutečnost, že český král privilegium nikdy neschválil a Friedrich jeho udělením významně zasáhl do kompetencí českého krále uspořádání české monarchie znamenala podle Ivana Štarhy, že Friedrichovo privilegium bylo od počátku neplatné respektive nezískalo nikdy platnost.[5][4]

Nicméně v roce 1628 se privilegium objevilo v seznamu (výčtu) privilegii, které neměly být v rozporu s nově vydaným zemským zřízením a které císař Ferdinand II. Moravě potvrdil. Jak píše V. Vojtíšek, privilegium ale nemělo ani před tím ani po roce 1628 na moravský znak žádný účinek, což dokazují všechny vydané sněmovní aktikuly do roku 1838 a nebo zemské řády z let 1545, 1562, 1604 a 1628.[6]Obdobně se vyjadřuje například Pavel Sedláček, když tvrdí, že český král Friedrichovo privilegium nikdy nepotvrdil a v praxi se zlatá barva neprosadila.[7]

Naproti tomu historik Milan Hlinomaz je jiného názoru. Podle něj bylo Friedrichovo privilegium potvrzeno a uznáno Matyášem Korvínem coby českým králem v roce 1479. Doklad o tom, že zlatočervené šachování bylo následně užíváno nachází například u zobrazení v Městské právní knize Štěpána z Vyškova z roku 1525. Zemské řády, které uvádí Vojtíšek podle Hlinomaze barevnost nedokazují.[8] Hlinomaz také považuje Ferdinandovo potvrzení privilegia za nabytí platnosti zákona "s nejvyšší možnou validitou".[9] Nicméně také Hlinomaz uznává, že "i nadále se však většinou užívala střibrnočervená orlice".[8]

Habsburské období do roku 1800[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historická zmínka o moravském praporu a barvách pochází ze zprávy o holdování králi Matyáši II. Habsburskému v roce 1611. Tehdy se jednalo o podélné modrobílé prapory.[10] V dostupné literatuře se o dalších verzích nebo užití konkrétního moravského zemského praporu nebo vlajky nehovoří.

V roce 1800 se na zástavě jednoho z moravských praporů Legie arcivévody Karla objevuje na na bílém listu praporu červenožlutě šachovaná orlicie s červenožlutě šachovanou zbrojí na modrém štítu. Na praporu je ještě koruna nad štítem, růžové stuhy a list praporu je při okrajích nahoře i dole sledován řadou červených trojúhelníků.[11] Legie byla součástí moravské zemské domobrany, nikoliv ale rakouské císařské armády.[12]

Zemská vlajka Moravy v době nacionalismu[editovat | editovat zdroj]

V 18. století a především po francouzské revoluci se významně změnil význam vlajek a praporů. Do této doby prapory nebo vlajky reprezentovaly především feudálního pána nebo panovníka popřípadě stát. V době revoluce se vlajky začaly používat v politickém smyslu jako výraz spojení s národem nebo lidem a postupně se jejich vzhled i užití podřizovalo striktějším pravidlům.[13]

Morava se během 19. století ocitla uprostřed dvou významných politických center a koncepcí. Na jedné straně tu byla národně česky orientovaná Praha s koncepcí jednotného českého národa (role a význam moravanství měla v této koncepci různé nuance) a státu. Na druhé straně potom stálo centralizační, a někdy také germanizační, úsilí Vídně. Situace byla o to složitější, že na Moravě žila velká skupina německy mluvícího obyvatelstva, které buď tíhlo k zemskému pojetí moravanství, nebo se hlásilo k centralizačním (a germanizačním) snahám Vídně.[14] Politické a kulturní vztahy mezi Moravou a Vídní byly silnější než v Čechách a na rozdíl od Čech tu byl i silnější moravský zemský patriotismus.[15] Vlajka se v této době na Moravě nutně stávala symbolickým vyjádřením různých a často i rozporuplných politických, zemských a národních identit a koncepcí.

Obecně je možné říci, že během 19. století se na Moravě plně projevuje existence dvou či tří paralelně existujících verzí moravské zemské vlajky a zemských barev.[16] Jejich barevnost má přitom určitou vnitřní symboliku a vztah k výše zmíněnému privilegiu císaře Friedricha III. ale i k dobovému politickému kontextu. Žlutočervená verze měla mít oficiální posvěcení z Vídně a sympatie především německy mluvících obyvatel Moravy. Na druhou stranu bílo-červeno-modrá verze byla upředňostnována česky mluvícími obyvately Moravy.[17][1]

V první polovině 19. století došlo k oživenému užívání zlaté (žluté) barvy namísto stříbrné (bílé), a to především z iniciativy moravských zemských (samosprávných) úřadů, ve kterých měly převahu německy mluvící elity.[1] Císařským dvorským dekretem z 31. července 1807 bylo moravským stavům, nikoliv ale Moravě jako zemi, za jejich věrnost v době Napoleonova vpádu, povoleno nošení uniforem „podle zemských barev“ – červené, modré a zlaté. Reskript rakouského císaře Františka I. z 23. prosince 1807 zmiňuje kromě potvrzení znakových privilegií pro Moravu též modrou barvu moravského štítu, která takto patří i do moravského praporu.[18] Na oficiálním znaku Rakouského císařství ale i nadále figurovala stříbrnočervená orlice.[19] Po celé 19. století se moravské zemské orgány snažily na základě privilegia Friedricha III. prosadit žlutočervené šachování moravské orlice do oficiálního znaku rakousko-uherské monarchie. To ale neznamenalo, že by tato verze heraldických barev a z nich vycházející barevnost zemských vlajek a praporů byla na Moravě jediná.

V revolučním roce 1848 se otázka zemských barev Moravy dostala na jednání tzv. „selského“ zemského sněmu (zasedal téměř 8 měsíců až do 24. ledna 1849). Tehdy bylo rozhodnuto o moravských barvách jako o červené a žluté. V dokumentu nazývaném „moravská ústava“ z roku 1848 se však píše o moravských barvách, nikoliv ale konkrétně o vlajce nebo praporu. Z dokumentu zvaného Moravský sněmovní list (§ 5) vyplývá, že se nejednalo o podobu zemské vlajky, ale pouze o barvy moravské orlice na modrém štítu. Usnesení zemského sněmu však nenabylo právní platnosti, protože ho nepodepsal panovník. Navíc tzv. „moravská ústava“ z roku 1848 byla zrušena hned v následujícím roce. Na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848 (2. až 12. června) Moravané pochodovali pod trojbarevným bílo-červeno-modrým praporem s bílým vodorovným pruhem nahoře, červeným uprostřed a modrým dole.[20] Podle I. Štarhy, například Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podle posledního politického a soudního dělení s přídavkem o uherském Slovensku (Praha 1854, s. 193) uvádí, že „znakem je bíle a červeně kostkovaná vpravo hledící orlice v modrém poli, pročež zemské barvy jsou: modrá, bílá a červená“. Také při návštěvě císaře a krále Františka Josefa I. v Rajhradě a v Brně v roce 1862 vlály modro-bilé-červené vlajky, což bylo vnímáno s nelibostí jako na všeslovanský symbol. [21] Poznámky pražského profesora heraldiky první poloviny 19. století Johanna Helblinga von Hirzenfelda upozorňovaly na to, že slovanské barvy - červenou, modrou a bílou - měly též Kraňsko a Morava.[22]

V souvislosti se zmiňovanou návštěvou císaře Františka Josefa I. roce 1862 vyvolal přednosta smíšeného okresního úřadu v Kloboukách u Brna nové jednání o moravských zemských barvách. Rakouské úřady nepřesně považovaly bílo-červeno-modré prapory za údajné barvy všeslovanské, ty se však lišily pořadím barev. Požadavek, aby se vlajky v této barevnosti nemohly na Moravě používat, ale zůstala bez odezvy. Když v roce 1896 žádal výbor pražské národopisné výstavy prostřednictvím presidia českého místodržitelství presidium moravského místodržitelství, aby jako moravské zemské barvy mohl na výstavě použít prapory v modro-bílo-červené barvě, to odpovědělo 15. května, že otázka moravských barev není dosud vyřízena, zmínilo však souhlas ministerstva vnitra s užíváním zlaté a červené na zemském znaku. Ministerstvo vnitra však v mnohých případech nadále tolerovalo barvy bílou, červenou a modrou, stejně jako ministerstvo kultu a vyučování, odvolávající se na oficiální říšský znak.[23]

V roce 1915 se podařilo nakonec prosadit zlatočervené šachování moravské orlice do oficiálního říšského znaku Rakouska-Uherska, což podle I. Štarhy znamenalo, že moravské zemské barvy byly mezi lety 1915 až 1918 žlutá, červená a modrá. Oficiální prapor nebo vlajka ale Moravě udělena nebyla.[24]

Po roce 1918[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa jako samostatného státu v roce 1918 vznikla nová státní vlajka a státní znak. Do znaku se vrátilo v případě Moravy červenostříbrné šachování. Vlajka Moravy se nezměnila ani po vzniku Československa, kdy byly recipovány dosavadní právní předpisy a § 3 zákona č. 269/1936 Sb. následně umožňoval Ministerstvu vnitra měnit zemské symboly, pokud nebyly součástí státních symbolů. Tedy moravský znak nemohlo ministerstvo změnit, protože byl součástí středního a velkého státního znaku, moravskou vlajku však ano. Žádná taková změna však přijata nebyla.<ref name="koudelka"</ref>

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d RŮŽEK, Vladimír. Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu. S. 20-22:22. Veřejná správa [online]. 2013 [cit. 2013-06-07]. Čís. 10, s. 20-22:22. Dostupné online. ISSN 1213-6581 ISSN 1213-6581. 
  2. ↑ a b VOJTÍŠEK, Václav. Naše státní znaky (staré a nynější). Praha: Vesmír, 1921. 92 s. S. 21. 
  3. ↑ RŮŽEK, Vladimír. Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu. S. 20-22:21. Veřejná správa [online]. 2013 [cit. 2013-06-07]. Čís. 10, s. 20-22:21. Dostupné online. ISSN 1213-6581 ISSN 1213-6581. 
  4. ↑ a b VOJTÍŠEK, Václav. Naše státní znaky (staré a nynější). Praha: Vesmír, 1921. 92 s. S. 22.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „vojtisek22“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historie, moravské barvy a moravská vlajka. S. 8-9. Veřejná správa [online]. [cit. 2013-06-07]. Roč. 2013, čís. 9, s. 8-9. Dostupné online. ISSN 1213-6581. 
  6. ↑ Naše znaky státní (staré a nynější), s. 23.
  7. ↑ SEDLÁČEK, Pavel. Symboly republiky. Praha: Vláda České republiky, 2009. 42 s. Dostupné online. ISBN 978-90-97041-29-1. S. 10. 
  8. ↑ a b Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 163.
  9. ↑ Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 164.
  10. ↑ Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 168.
  11. ↑ In: WALTER, Vilém. Prapor - znamení, které sjednocuje. Brno: Brněnský městský střelecký sbor, 2008. ISBN 978-802544-071-1. S. 103.
  12. ↑ KOUDELKA, Zdeněk. Moravské barvy a moravská zemská vlajka. In: Pocta Karlu Schellemu k 60. narozeninám. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2002. Dostupné online. ISBN 978-80-7418-144-3. S. 407–411.
  13. ↑ FRAJDL, Jiří; ZÁLABSKÝ, Josef. Vexilologie. Hradec Králové: PF Hradec Králové, 1989. 127 s. S. 8. 
  14. ↑ Více viz ŘEPA, Milan. Moravané nebo Češi? Vývoj českého národního vědomí na Moravě v 19. století. Brno: Doplněk, 2001. 221 s. ISBN 80-7239-084-8. 
  15. ↑ HROCH, Miroslav. Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha: Mladá fronta., 1999. 280 s. ISBN 80-204-0809-6. S. 78-80. 
  16. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Hlinomaz167 není určen žádný text
  17. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Hlinomaz168 není určen žádný text
  18. ↑ Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 165
  19. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené starha166 není určen žádný text
  20. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené havlik_smi12 není určen žádný text
  21. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Štarha168 není určen žádný text
  22. ↑ Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 159.
  23. ↑ Moravské barvy a moravská zemská vlajka, s. 168–169.
  24. ↑ Moravské barvy a moravská zemská vlajka, s. 170.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Verosusa/Pískoviště:_různé&oldid=13051377“