Wikipedista:TomatoJuiceAlligator/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Digitální exkluze[editovat | editovat zdroj]

Snižování počtu osob digitálně vyloučených a ohrožených digitálním vyloučením na základě dat projektu DigiStrategie 2020.

Digitální exkluze (nebo digitální vyloučení) je formou sociálního znevýhodnění a označuje vyčlenění jednotlivce nebo skupiny od přístupu k informačním a komunikačním technologiím, což omezuje jejich participaci ve společnosti. Znamená nedostatek ekonomických prostředků, za které by domácnost mohla pořídit počítač, nebo neschopnost připojit se v dané lokaci k internetu.

Hlavní faktory[editovat | editovat zdroj]

Tento fenomén může být spojen s omezeným, nebo žádným přístupem k internetu, počítačům, chytrým telefonům a dalším elektronickým zařízením, což v konečném důsledku omezuje možnosti jednotlivců v moderní digitální společnosti. Existuje mnoho příčin. Mezi hlavní se řadí:

  • neexistující nebo nízká digitální gramotnost
  • sociálně tíživá životní situace (například dlouhodobá nezaměstnanost)
  • nedostupnost digitálních technologií (život ve vyčleněné lokalitě, specifické zdravotní postižení)
  • odmítavé postoje k digitálním technologiím

Ovlivněné skupiny[editovat | editovat zdroj]

  • Senioři
  • Osoby se zdravotním postižením
  • Osoby s duševním onemocněním
  • Etnické menšiny
  • Jednotlivci a lokality ohrožené chudobou
  • Osoby, které se z různých důvodů vyhýbají digitálním technologiím záměrně

Věk je klíčovým faktorem a zejména u starších generací lze předpokládat nárůst problémů s integrací do moderní digitální společnosti. Problémy se mohou objevit i u osob se zdravotním postižením, které čelí fyzickým nebo mentálním bariérám. Sociálně-ekonomický status, který zahrnuje vzdělání a příjem, hraje rovněž klíčovou roli, neboť ovlivňuje dostupnost zdrojů a dovedností potřebných k úspěšné integraci do digitálního prostoru. Region, ve kterém jedinec žije, může ovlivňovat míru naskytnutých příležitostí a tím jeho schopnost osvojit si digitální technologie. U osob postižených digitálním vyloučením můžeme hovořit i o menší osobní spokojenosti nebo o menší otevřenosti světu.

Digitální vyloučení v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku neexistují komplexní data o digitálně vyloučených a ohrožených osobách. Podle dostupných výzkumů se v ČR jedná zhruba o 20 % populace.

Projekt DigiStrategie[editovat | editovat zdroj]

Analýza projektu DigiStrategie 2020 dělí osoby dotčené digitálním vyloučením na několik podskupin na základě hlavních příčin jejich vyloučení:

Skupiny ovlivnění digitálním vyloučením a jejich zastoupení v segmentu digitálně vyloučených a celkové populaci podle DigiStrategie 2020.

Uzavření důchodci[editovat | editovat zdroj]

Tato skupina tvoří téměř polovinu dotazovaných. Jedná se o jedince vyznačující se uzavřeností vůči novinkám a skepsí vůči moderním technologiím. Skupinu ze 73 % tvoří lidé v důchodovém věku. Za zmínku také stojí, že tato skupina netráví mnoho času mimo vlastní domov a je tak uzavřena nejen obrazně, ale i doslovně.

Nemajetní, osamělí[editovat | editovat zdroj]

Skupiny ohrožené digitálním vyloučením a jejich zastoupení v segmentu digitálně vyloučených a celkové populaci podle DigiStrategie 2020.

Jedná se o téměř třetinu dotazovaných, kteří jsou zároveň nejblíže sociálnímu vyloučení. Typickými rysy skupiny jsou nízké vzdělání, příjmy a neprůbojnost. Hlavní důvod vyloučení je tedy nedostatek příležitostí pro připojení se k internetu. Zajímavostí je, že osoby spadající do této skupiny navštěvují kina stejně často, jako lidé, kteří nejsou digitálním vyloučením poznamenáni a to i přes nedostatečné příjmy.

Digitálně popálení[editovat | editovat zdroj]

Tento segment je nejmenší z celé analýzy. Je charakteristický především špatnými předchozími zkušenostmi v důsledku nedostatečné ochrany soukromí na internetu. Jako další důvody pro nevyužívání internetu často uvádějí neexistující přístup, nebo nedostatek času. Na rozdíl od ostatních skupin mají častěji vlastní chytrý telefon nebo počítač, ale zároveň mají spíše rezervovaný přístup k technologiím.

Aktivní důchodci[editovat | editovat zdroj]

Poslední definovanou skupinu tvoří osoby nad 50 let s pozitivním přístupem k technologiím bez samotného přístupu k nim. Na rozdíl od skupiny uzavřených důchodců tráví poměrně hodně času ve společnosti. Jako hlavní důvod vyloučení uvádějí pocit, že internet nepotřebují, neumí s ním pracovat nebo k němu nemají přístup.

*nepoužito*[editovat | editovat zdroj]

Ohrožení digitálním vyloučením[editovat | editovat zdroj]

Rodiče z maloměst[editovat | editovat zdroj]

Pro tento segment je typické vysoké postavení rodiny v žebříčku hodnot a velké časové vypětí. Zástupci této skupiny se nejčastěji nachází mezi lidmi, kteří zakládají rodiny, nebo vychovávají děti a mají tím pádem nižší příjmy než ostatní ohrožené skupiny. Téměř všichni využívají internet alespoň jednou týdně, ale v porovnání s ostatními spíše pasivně, například k sledování videí.

Tele-babky[editovat | editovat zdroj]

Kategorie tele-babky získala svoje pojmenování díky dvojnásobně většímu zastoupení žen v důchodovém věku oproti jiným skupinám. Jsou typické nadprůměrným sledováním televize a poslechem rádia. Jejich zábava se soustředí především na domácí prostředí a internet využívají zejména ke sledování zpravodajství. Obecně mají k novým technologiím důvěru.

Stárnoucí střední třída[editovat | editovat zdroj]

Stárnoucí střední třída se vyznačuje relativně vysokým vzděláním. Běžně konzumují všechny typy médií kromě internetu. Internet nejčastěji využívají kvůli sociálním sítím a zpravodajství. Téměř všichni z dotázaných mají v domácnosti počítač, ale jejich důvěra v moderní technologie je obecně o něco nižší, než u lidí, kterých se digitální vyloučení netýká.

Zedníci[editovat | editovat zdroj]

Nejnižším vzděláním se vyznačuje právě kategorie zedníků, která zároveň vzdělání nepovažuje za důležité k dosažení úspěchu. Jedinci spadající do této skupiny jsou spíše uzavření muži žijící o samotě. Internet zedníci používají převážně pro sledování videí a zpravodajství. Obecně mají odmítavý přístup k technologiím a nepovažují je za přínosné.

Závislí na sítích[editovat | editovat zdroj]

Posledním definovaným segmentem ohroženým digitálním vyloučením jsou závislí na sítích. Jedná se o nejmenší skupinu, která zároveň internet používá nejvíce ze všech, ale pouze pro zábavu. Nejvíce tráví svůj čas na sociálních sítích a hraním her. Tato skupina je ohrožena digitálním vyloučením spíše kvůli způsobu využívání technologií, než-li svými postoji k nim.

*nepoužito*[editovat | editovat zdroj]

Řešení problému[editovat | editovat zdroj]

Snahy o redukci digitální exkluze zahrnují opatření zaměřená na poskytování dostupnějších technologií, rozvoj digitální gramotnosti a zlepšování infrastruktury s cílem zajištění začlenění v digitálním prostředí. V návaznosti na Národní program reforem byla schválena Strategie digitální gramotnosti České republiky, jejímž cílem je navrhnout a následně realizovat opatření, jež by vedla k pozitivnímu rozvoji digitálních dovedností všech občanů ČR. Tato opatření jsou v rámci strategie rozdělena do šesti strategických cílů: zaměstnanost, konkurenceschopnost, sociální začleňování, podpora rodiny, elektronické služby veřejného sektoru a podpora systému vzdělávání a učení prostřednictvím digitálních technologií. V rámci Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 - 2020 bylo v plánu od roku 2017 snížit digitální vyloučení o 10 %.

Související problémy[editovat | editovat zdroj]

Digitální exkluze může být spojena s různými problémy a výzvami, které ovlivňují jednotlivce nebo skupiny lidí. Některé z přidružených problémů zahrnují:

  • sociální nerovnost - může zvýraznit nebo zpřísnit existující sociální nerovnosti. Lidé s omezeným přístupem k digitálním prostředkům mohou být postiženi v oblasti zaměstnanosti, vzdělání a přístupu k informacím.
  • omezený přístup ke vzdělávání - osoby digitálně vyloučené mohou mít omezený přístup k online vzdělávání a informačním zdrojům, což může ovlivnit jejich schopnost získat potřebné dovednosti pro moderní pracovní trh.
  • izolace seniorů - mnoho komunikačních a sociálních aktivit se přesouvá do digitálního prostoru, což může vést k jejich sociální izolaci.
  • digitální nejistota - osoby neobeznámené s technologiemi mohou čelit digitálním rizikům, jako jsou kybernetické hrozby a podvody.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k:a b
  2. Skočit nahoru k:a b
  3. Skočit nahoru k:a b
  4. BURCHARDT, Tania; LE GRAND, Julian; PIACHAUD, David. Social Exclusion in Britain 1991—1995. Social Policy & Administration. 1999-09, roč. 33, čís. 3, s. 227–244. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. ISSN 0144-5596. DOI 10.1111/1467-9515.00148. (anglicky)
  5. [1]
  1. Segmentace | DigiStrategie 2020. portaldigi.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)