Wikipedista:Tadehruska/Pískoviště
Kaple na hradě Houska[editovat | editovat zdroj]
O její historii neexistují téměř žádné dobové dokumenty, tudíž se můžeme obracet jen na historické rozbory a pozdější studie hradu Houska. Podle nejnovějších informací pochází první písemná zmínka o Housce z roku 1291.[1] Samotná kaple byla pravdě podobně vystavena v 70. letech 13. století. Tehdy byl zřejmě dokončen i celý hrad.[2] Ten byl založen mezi lety 1970 až 1305.[3]
Historie kaple[editovat | editovat zdroj]
Kaple byla pravděpodobně vystavena v 70. letech 13. století. K její výrazné úpravě došlo po začátku 16.století. Majiteli hradu se stal rod Hrzánů, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek. Kaple byla v tomto období rozdělena do dvou pater dřevěným stropem a původní fresky byly přemalovány. Další rekonstrukce proběhla v letech 1823-26, kdy byly sníženy střechy na dnešní podobu. Co se dělo s kaplí až do konce druhé světové války nevíme. Krom toho, že v průběhu druhé světové války byla zazděna okna severní strany kaple. Původní fresky byly objeveny až roku 1928, když na hradě probíhala rekonstrukce pod vedením Karla Fialy. Ten však údajně napáchal na kapli spousty škod. (4) Údajně totiž kapli ani nepoznal, jelikož byla její okna stále zazděna a své úpravy přizpůsobil dvoupatrové podobě kaple. [4]
Současná podoba kaple[editovat | editovat zdroj]
Kaple leží na východní straně severního křídla hradu, umístěna tak, aby mohla směřovat hlavní osou k východu. Je poněkud udivující, že renesanční portál vložený do původního gotického vchodu do kaple, nebyl více representativní. Je tvořen jednoduchou bosáží s archivoltou s výraznými klenáky. Navíc je podlaha kaple položena o něco níže než nádvoří, a tak při vchodu do kaple musíme sestoupit pár schodů. To je pro křesťanskou stavbu velmi netradiční. Kaple má pětiboký závěr zaklenutý šesti paprsky a jedno čtvercové pole s křížovou klenbou. Z klenebního systému kaple se také příliš mnoho nedochovalo. Původní vejcovitá žebra byla odebrána a z celého systému zbyly jen dvě talířovité patky s dodnes výrazným středním výžlabkem. Jedna na jihu rozhraní závěru a čtvercového pole, druhá na severu mezi podélnou a severo-východní šikmou stěnou závěru. Patky leží na cca 60 cm vysokých pětibokých soklících. Dále zbyly části torza, které však končí v úrovni dřevěného přepatrování ze 16. století. Klenba je vysoká necelých 11 metrů.
Stěny závěru a severní stěnu kaple člení sedile, která byla původně tvořena dvojicemi sdružených lichých arkádek. Ty se plně nedochovali a následná výše zmíněná rekonstrukce K. Fialy je v podstatě zničila.
Sedile vrcholí dole rozevřenými trojlisty s ostrým nosníkem u vrcholu. Ty jsou podepřeny konzolkami, které dělí sedilii na dva úseky. spodní o něco hlubší než horní. Hrany sedilií jsou prostě okoseny, končící dole nad sedačkami šikmímí ploškami tvaru rovnorameného trojúhelníka. Nejlépe je zachováno sedile jižní části závěru.
V severo-zápdním rohu kaple je válcové schodiště, které ústilo na kaplovou tribunu, která se však také nezachovala po renesanční přestavbě.
Zajímavý prvek je po jiho-východní straně nad závěrem kaple. Vystupuje zde hmota válcovitého schodiště, jež bylo vloženo mezi závěr kaple a přesahující severní bok východního křídla. Okna kaple nejsou zřejmě původní, nejspíš byla obnovena v období mezi světovými válkami. Západní dokonce není na svém původním místě. Jsou zde celkem 4 lomená okna, táhnoucí se od východní stran závěru po severní stěně, s hlubokými mírně ven se rozevírajícími špaletami. V jejich vnitřním konci je vložen oblý profil, který stoupá až k vrcholu okna. U všech oken chybí původní střední dělící sloupek. Ten navazoval na pětilist se zaoblenými laloky, vložený do vrcholu okna. [5]
Fresky[editovat | editovat zdroj]
Fresky samotné byly objeveny v roce 1928 a detailně popsány kolektivem ČSAV pod vedením A. Bartuška v roce 1958, který časově řadí tyto malby do doby kolem roku 1330,[6] proto jsou fresky velmi ceněny, jelikož by se mohlo jednat o jedny z nejstarších ve střední Evropě. Zajímavá je však i jejich tématika. Vedle tradičních scén, jako Ukřižování a výjevy ze života P. Marie, na stěnách presbyteria nalezneme i méně obvyklé prvky. Například Archanděl Michael jako rytířsky světec bojující s drakem. Stejně tak neobvyklý je výjev na točitém schodišti v severo-zpadním rohu kaple. Je zde zobrazen kentaur, což by v době doznívání románských prvků nebylo až tak neobvyklé, ale neobvyklé je, že míří lukem na člověka. [7]
Zelená komnata[editovat | editovat zdroj]
Zelená komnata leží v severní části východního křídla a asi nejlépe si dochovala svůj středověký ráz. V severní stěně si ale můžeme všimnout válcovitému předstoupení, které odpovída dodatečně vystavenému točitému schodišti. Klenební systém je zčásti zastřen novodobím obložením stěn ale samotná křížová klenba se však dochovala ve skvělém stavu. Zváští prvek se zachoval v severo-východním koutě místnosti, kde zbyl dýmník bývalého krbu. Do tohoto dýmníků přímo uprostřed vstupuje poněkud neorganicky žebro klenby. Stěny i kaple jsou pokryty ornamentální ale i lokální krajinářskou výmalbou z pozdního 16. století. Mezi zobrazenými hrad a zámky nechybí ani samotný hrad Houska s ještě stojícící hranolovou jihovýchodní věží. Zkosená pětiboká žebra se sbíhají do drobného terčovitého svorníku a jsou přibližně 6,5 metru vysoké. Na místě současného okna na východní straně, se dříve nacházel prevert. Toho si můžeme všimnout i v půdoryse.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
půdorys kaple a zelené komnaty hradu Houska -
interiér kaple hradu Houska -
Sedile v jižní části kaple hradu -
Závěr kaple -
Schodiste -
Tribuna houska -
Klenba kaple hradu houska -
Zelkomnata klenba -
Fresky ze 16. stol. v zelené komnatě zobrazující hrad Houska
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Restaurování nástěnných maleb v kapli na hradě Houska. In KŘÍŽKOVÁ, Olga. Výroční zpráva za rok 2008 : Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Liberci. Praha : Národní památkový ústav, 2009. s. 33. Zmínka o Housce z roku 1291 v souvislosti s purkrabím Závišem ze Stružnice původně pochází z Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II, Annorum 1253 -1310 / opera Josephi Emler.)
- ↑ LÍBAL, Dobroslav; MACEK, Petr; NOVOSADOVÁ, Olga. Stavebně historický průzkum hradu Houska. Ing. DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica I.. Praha : Archeologický ústav ČSAV, 1989. Str. 141-158
- ↑ ŠIMÁK, J. V. 1930, Kniha o Housce, str. 50
- ↑ LÍBAL, Dobroslav; MACEK, Petr; NOVOSADOVÁ, Olga. Stavebně historický průzkum hradu Houska. Ing. DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica I.. Praha : Archeologický ústav ČSAV, 1989, str. 141-158
- ↑ LÍBAL, Dobroslav; MACEK, Petr; NOVOSADOVÁ, Olga. Stavebně historický průzkum hradu Houska. Ing. DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica I.. Praha : Archeologický ústav ČSAV, 1989. Str. 141-158
- ↑ BARTUŠEK, Antonín, et al. Gotická nástěnná malba v zemích českých 1 : 1300 - 1350. 1. vyd. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1958. Str. 213.
- ↑ BARTUŠEK, Antonín, et al. Gotická nástěnná malba v zemích českých 1 : 1300 - 1350. 1. vyd. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1958. Str. 210.