Wikipedista:Szczecinolog/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová trať Skargi – Firlika
Počáteční úsek trati na třídě Wojska Polskiego, pohled směrem k náměstí Szarych Szeregów
Počáteční úsek trati na třídě Wojska Polskiego, pohled směrem k náměstí Szarych Szeregów
Stát PolskoPolsko Polsko
Město Štětín
Tramvajová síť Tramvajová doprava ve Štětíně
Provozovatel dráhy Tramwaje Szczecińskie
Datum otevření 23. srpna 1879
Datum uzavření 21. dubna 1943,
1. prosince 1973 (části)
Technické informace
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 600 V DC
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 60 km/h
Průběh trati
Legenda
Trať směr Głębokie
vozovna Westend
Piotra Skargi
Felczaka
Tratě směr P. / M.
pl. Lenina
Jagiellońska
pl. P. Pol.-Radz.
Trať směr pl. Ż. Pol.
pl. Zwycięstwa
Trať směr Gumieńce
pl. Zwycięstwa
Trať Roosevelta – Nowa
Trať směr P.
Roßmarkt
Trať směr Wyszyńskiego
Königsplatz
Tratě směr Wendy/Gocław
pl. H. Prus. (Královská brána)
Trať směr Matejki
Roosevelta
Tramvajová trať P. Sz. S. – M.
Trať směr Nowa
Rayskiego
Trať Malcz. – Raysk.
Rayskiego
pl. Witosa
Odzieżowa (zrušena)
Lubomirskiego
Kołłątaja
Tratě směr D. N./O. Z.
Elysium
Trať směr Pomorzany

Tramvajová trať Skargi – Firlika je částečně dochovaná tramvajová trať ve Štětíně, otevřená 23. srpna 1879. Trať začínala u tramvajové vozovny v ulici Skargi a vedla po třídě Polské armády, náměstí Přístavní brána, ulici Wyszyńskieho, Tkacké ulici, Grodzké ulici, náměstí Bílého orla, Staromłyńské ulici, náměstí Hołdu Pruskiego, ulici Matejki, Rooseveltově ulici, třídě Osvobození, ulici Staszica k dnešní ulici Firlika.

V důsledku válečných škod a odstranění tramvajových kolejí v Centru v roce 1973 je trať zachována jen částečně. Dochoval se úsek od vozovny k náměstí Szarych Szeregów, úsek mezi třídou Polské armády a Přístavní bránou, úsek na náměstí Hołdu Pruskiego a úsek na třídě Osvobození od ulice Kujawské ke kruhovému objezdu Giedroycia.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

6. března 1879 primátor Štětína Hermann Haken slavnostně zahájil stavbu první trati koněspřežné tramvaje. Dne 23. srpna 1879 vyjely na trať první tramvaje. Elektrifikace začala 4. července 1897 a skončila 26. října 1897. Kolem roku 1900 byla trať prodloužena z konečné zastávky u pivovaru Elysium v ulici Staszica do ulice Firlika, kde se napojila na trať směrem na Gocław.[1]

Během druhé světové války k prvnímu poškození trati došlo při náletu na Štětín v noci z 20. na 21. dubna 1943, kdy byly zničeny koleje a trolejové vedení ve Starém Městě.[1]

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. července 1945 byla dokončena rekonstrukce tramvajové trati z třídy Osvobození na náměstí Přístavní brána. Po válečné zkáze nebyly koleje na ulicích Staszica a Plater obnoveny kvůli rozsáhlému zničení obytných a průmyslových budov. Trať na ulici Staszica byla demontována a částečně použita pro stavbu nové trati na ulici Dworcowé.[2] Demontovány byly také tramvajové koleje v zničeném Starém Městě.

1. prosince 1973 byla z rozhodnutí primátora Jana Stopyry odstraněna trať na třídě Polské armády mezi náměstím Szarych Szeregów a náměstím Vítězství. Uzavřeny byly také koleje na Rooseveltově ulici, čímž se změnila trasa v této oblasti. V roce 1988 byla zahájena rekonstrukce třídy Polské armády na sídlišti Śródmieście-Północ, během níž byly koleje položeny na samostatném drážním tělese. Práce byly dokončeny v roce 1994.[3]

Plány na znovuotevření úseku Szarych Szeregów – nám. Vítězství[editovat | editovat zdroj]

V létě 2015 se konalo referendum o návratu tramvají na úsek třídy Wojska Polskiego od náměstí Szarych Szeregów do náměstí Vítězství. V rámci referendum obyvatelé s plánem na obnovení tramvaje nesouhlasili.[4] V lednu 2017 město uspořádalo druhou veřejnou konzultaci, v jejímž rámci měli obyvatelé možnost vybrat si mezi čtyřmi koncepcemi přestavby této třídy. Zvítězila varianta bez tramvají.[5] V květnu 2017 začalo prostředí složené z městských aktivistů sbírat podpisy pod projekt občanského usnesení o obnovení tramvajové dopravy.[6] Dne 5. července 2017 odhlasovala městská rada usnesení o znovuotevření tramvajové trati na centrálním úseku třídy Wojska Polskiego. Z 20 zastupitelů bylo 9 pro, 9 proti a 2 se zdrželi hlasování. Usnesení bylo zamítnuto, což definitivně ukončilo plány na návrat tramvaje do centra.[7][8]

Rekonstrukce úseku na třídě Osvobození[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. května 2021 byla zahájena rekonstrukce vozovky, kolejí a trolejového vedeni na třídě Osvobození. Kvůli pandemii covidu-19 a vypuknutí války na Ukrajině nebyla modernizace dokončena včas. Termín uvedení trati do provozu byl posunut z ledna na konec července 2023.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SZMUCIŃSKI, Kajetan. Tramwaje w Szczecinie [online]. Szczecin/Pasewalk: 2017-03-28 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  2. KRAŚNICKI JR, Andrzej. To już koniec historycznego odcinka ulicy Dworcowej wraz z torami pochodzącymi z Niebuszewa. Zaczyna się przebudowa. szczecin.wyborcza.pl [online]. Agora S.A. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. 
  3. www.swiatowy.org – Historia komunikacji miejskiej w Szczecinie. swiatowy.org [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  4. Tramwaj nie pojedzie aleją. Mieszkańcy go nie chcą. Głos Szczeciński [online]. 2016-03-03 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky) 
  5. Jak będzie wyglądała aleja Wojska Polskiego po przebudowie?. Głos Szczeciński [online]. 2017-04-20 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Tramwaje na al. Wojska Polskiego w Szczecinie? Zbierają podpisy "za" [WIDEO]. Głos Szczeciński [online]. 2017-05-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Radni nie poparli odbudowy tramwaju na Wojska Polskiego w Szczecinie. Głos Szczeciński [online]. 2017-07-05 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Szczecin nie planuje odbudowy tramwaju na al. Wojska Polskiego. www.transport-publiczny.pl [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (polsky) 
  9. KRAŚNICKI JR, Andrzej. Nowe przystanki tramwajowe już z nazwami i elektronicznymi tablicami. Nie Hanza Tower, ale Witos. Finał w wakacje?. szczecin.wyborcza.pl [online]. Agora S.A. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.