Wikipedista:Svenkaj/Pískoviště
| Anton Gruss | |
|---|---|
| Narození | 22. listopadu 1790 Pšov |
| Úmrtí | 8. srpna 1855 (ve věku 64 let) Litoměřice |
| Povolání | malíř |
| Příbuzní | Anton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn) |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov[1] – 8. srpna 1855 Litoměřice[2]) byl český malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině zemědělce Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821[3]–1901)[pozn. 1] Julius Theodor Gruss (1825–1865).
Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf[pozn. 2]) oženil s Elisabeth Stolleovou.[5]
V Litoměřicích se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ve svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.[6] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.
Rekonstrukce Růžencové slavnosti[editovat | editovat zdroj]
V letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.[7][pozn. 3] Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.[8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845) -
Zřícenina hradu Kamýk (1840) -
Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, Litoměřice 1841-1855, snímek 241. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Varnsdorf, 1811-1824, snímek 224. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- ↑ Matrika oddaných Franzenthal, 1817-1833, snímek 7. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19.. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. S. 68.
- ↑ ROUŠAROVÁ, Jana. Pozadí vzniku, předlohy a ikonografie Dürerovy Růžencové slavnosti. České Budějovice, 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 9. Dostupné online.
- ↑ Růžencová slavnost Albrechta Dürera měla své mouchy. ČT 24. 2021-05-21. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci.