Wikipedista:Standazx/Azbuky používané v minulosti

Turkické jazyky[editovat | editovat zdroj]

Ázerbájdžánština

(v letech 1939–91, od roku 1991 oficiálně v latince, ale v každodenní komunikaci se užívá vedle latinky nadále i cyrilice)

Azbuka používaná v letech 1939 až 1958:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Ғ, Д, Е, Ё, Ә, Ж, З, И, Й, К, Қ, Л, М, О, Ө, П, Р, С, Т, У, Ү, Ф, Х, Һ, Ц, Ч, Ҷ, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я, '^{[p 1]}

Malá písmena: а, б, в, г, ғ, д, е, ё, ә, ж, з, и, й, к, қ, л, м, о, ө, п, р, с, т, у, ү, ф, х, h, ц, ч, ҷ, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

Azbuka používaná v letech 1958 až 1991:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Ғ, Д, Е, Ә, Ж, З, И, Ы, Ј, К, Ҝ, Л, М, Н, О, Ө, П, Р, С, Т, У, Ү, Ф, Х, Һ, Ч, Ҹ, Ш, '^{[p 1]}

Malá písmena: а, б, в, г, ғ, д, е, ә, ж, з, и, ы, ј, к, ҝ, л, м, н, о, ө, п, р, с, т, у, ү, ф, х, h, ч, Ҹ, ш

Varianta používaná pro zápis tatštiny a juhurštiny:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Е, Ҹ, З, И, Й, К, Ҝ, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, Һ, Ћ, Ԧ, У, Ф, Х, Ч, Ш, Ә, Ү^[1]

Malá písmena: а, б, в, г, д, е, Ҹ, з, и, й, к, ҝ, л, м, н, о, п, р, с, т, h, ћ, ԧ, у, ф, х, ч, ш, ә, ү

Jiná azbuka používaná pro zápis tatštiny a juhurštiny:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Гь, ГӀ, Д, Е, Ж, З, И, Й, К, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, У, Уь, Ф, Х, Хь, Ч, Ш, Э, Ю, Я^[2]^[3]

Malá písmena: а, б, в, г, гь, (гъ), гӀ, д, е, (ё), ж, з, и, й, к, л, м, н, о, п, р, с, т, у, уь, ф, х, хь, ч, ш, э, ю, я

Krymská tatarština

(v letech 1938–91)

Velká písmena: А, Б, В, Г, Гъ, Д, Е, Ё, Ж, З, И, Й, К, Къ, Л, М, Н, Нъ, О, П, Р, С, Т, У, Ф, Х, Ц, Ч, Дж, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я^[4]

Malá písmena: а, б, в, г, гъ, д, е, ё, ж, з, и, й, к, къ, л, м, н, нъ, о, п, р, с, т, у, ф, х, ц, ч, дж, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

Gagauzština

(od roku 1957 do devadesátých let, potom oficiálně v latince, ale v každodenní komunikaci se užívá vedle latinky nadále i cyrilice)

Velká písmena: А, Ӓ, Б, В, Г, Д, Е, Ё, Ж, Ӂ, З, И, Й, К, Л, М, Н, О, Ӧ, П, Р, С, Т, У, Ӱ, Ф, Х, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я^[5]

Malá písmena: а, ӓ, б, в, г, д, е, ё, ж, ӂ, з, и, й, к, л, м, н, о, ӧ, п, р, с, т, у, ӱ, ф, х, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

karačaj-balkarština

Karačaj-balkarština je stále zapisována cyrilicí.

Azbuka používaná v letech 1936 až 1961:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Гъ, Д, Е, Ё, Ж, З, И, Й, К, Къ, Л, М, Н, Нг, О, П, Р, С, Т, У, Ф, Х, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я^{[p 2]}

Malá písmena: а, б, в, г, гъ, д, е, ё, ж, з, и, й, к, къ, л, м, н, нг, о, п, р, с, т, у, ф, х, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

Azbuka používaná v letech 1961 až 1964:

Velká písmena: А, Б, В, Г, Ғ, Д, Е, Ө, Ж, Җ, З, И, Й, К, Қ, Л, М, Н, Ң, О, П, Р, С, Т, У, Ү, Ў, Ф, Х, Һ, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я^{[p 2]}

Malá písmena: а, б, в, г, ғ, д, е, ө, ж, җ, з, и, й, к, қ, л, м, н, ң, о, п, р, с, т, у, ү, ў, ф, х, һ, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

Karakalpačtina (čtyřicátá až devadesátá léta)

Velká písmena: А, Ә, Б, В, Г, Ғ, Д, Е, Ё, Ж, З, И, Й, К, Қ, Л, М, Н, Ң, О, Ө, П, Р, С, Т, У, Ү, Ў, Ф, Х, Һ, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я^[6]

Malá písmena: а, ә, б, в, г, ғ, д, е, ё, ж, з, и, й, к, қ, л, м, н, ң, о, ө, п, р, с, т, у, ү, ў, ф, х, һ, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я

Turkmenština

(v letech 1940–94; od roku 1994 oficiálně v latince, ale v každodenní komunikaci se užívá vedle latinky nadále i cyrilice)

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Е, Ё, Ж, Җ, З, И, Й, К, Л, М, Н, Ң, О, Ө, П, Р, С, Т, У, Ү, Ф, Х, (Ц), Ч, Ш, (Щ), (Ъ), Ы, (Ь), Э, Ә, Ю, Я^[7]

Malá písmena: а, б, в, г, д, е, ё, ж, җ, з, и, й, к, л, м, н, ң, о, ө, п, р, с, т, у, ү, ф, х, (ц), ч, ш, (щ), (ъ), ы, (ь), э, ә, ю, я

Uzbečtina

(v letech 1941–98; od roku 1998 je cyrilice používána společně s latinkou, na kterou se postupně přechází jako na oficiální písmo)

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Е, Ё, Ж, З, И, Й, К, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, У, Ф, Х, (Ц), Ч, Ш, Ъ, (Ь), Э, Ю, Я, Ў, Қ, Ғ, Ҳ^[8]

Malá písmena: а, б, в, г, д, е, ё, ж, з, и, й, к, л, м, н, о, п, р, с, т, у, ф, х, (ц), ч, ш, ъ, (ь), э, ю, я, Ў, қ, ғ, ҳ

Ugrofinské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Karelština (v letech 1940–1991)

Románské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Rumunština

(do 19. st. a v Moldavě mezi lety 1940-89; nyní se užívá v Podněstří a ve zbytku Moldávie při každodenní komunikaci mezi určitými skupinami lidí)

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Є/Е, Ж, Ѕ, З/Ꙁ, І, И, К, Л, М, Н, Ѻ/О, П, Р, С, Т, Ꙋ/У, Ѹ, Ф, Х, Ѡ, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Ѣ, Ѫ, Ю, Ꙗ, Ѧ, Ѳ, Ѯ, Ѱ, Џ, Ꙟ, Ѵ^{[p 3]}

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Є/Е, Ж, Ѕ, З, И, Й, І, К, Л, М, Н, Ѻ/О, П, Р, С, Т, Ѹ`/ОУ, Ѹ/У, Ф, Х, Ѡ, Щ, Ц, Ч, Ш, Ъ, Ы, Ь, Ѣ, Ю, Ѩ/ІА, Ѥ/ІЕ, Ѧ, Ѫ, Ѯ, Ѱ, Ѳ, Ѵ, Ꙟ, Џ^[9]

Malá písmena: а, б, в, г, д, є/е, ж, ѕ, з, и, й, і, к, л, м, н, ѻ/о, п, р, с, т, ѹ`/Ѹ, ꙋ, ф, х, ѡ, щ, ц, ч, ш, ъ, ы, ь, ѣ, ю, ѩ/ІА, ѥ/ІЕ, ѧ, ѫ, ѯ, ѱ, ѳ, ѵ, ꙟ, џ

Moldavština

Velká písmena: А, Б, В, Г, Д, Е, Ж, Ӂ, З, И, Й, К, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, У, Ф, Х, Ц, Ч, Ш, Ы, Ь, Э, Ю, Я^[10]

Malá písmena: а, б, в, г, д, е, ж, ӂ, з, и, й, к, л, м, н, о, п, р, с, т, у, ф, х, ц, ч, ш, ы, ь, э, ю, я

Eskymácko aleutské jazyky[editovat | editovat zdroj]

aleutština

(od roku 1973 jsou veškeré aleutské knihy vydávány v latince a v latince probíhá veškerá výuka aleutštiny)

Velká písmena: А, Б, Г, Д, Е, Ж, З, И, І, Й, К, Ҟ, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, У, Ў, Ф, Х, Х̑, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я, Ѳ, Ѵ^[11]

Malá písmena: а, б, г, д, е, ж, з, и, і, й, к, ҟ, л, м, н, о, п, р, с, т, у, ў, ф, х, х̑, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я, ѳ, ѵ

Velká písmena: А, Б, В, Г, Г̑, Д, Е, Ж, З, И, І, Й, К, Ԟ, Л, М, Н, Ҥ, О, П, Р, С, Т, У, Ў, Ф, Х, Х̑, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я, Ѳ, Ѵ^{[p 4]}

Malá písmena: а, б, в, г, г̑, д, е, ж, з, и, і, й, к, ԟ, л, м, н, ҥ, о, п, р, с, т, у, ў, ф, х, х̑, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я, ѳ, ѵ

Velká písmena: А, Г, Д, И, К, Ԟ, Л, М, Н, Ҥ, С, Т, У, Х, Ч, Ъ, Ь, Ю, Я^{[p 5]}

Malá písmena: а, г, д, и, к, ԟ, л, м, н, ҥ, с, т, у, х, ч, ъ, ь, ю, я

Velká písmena: А, Г, Г̦, Д, Ж, И, К, Ԟ, Л, М, Н, Ҥ, П, Т, У, Ў, Х, Ч, Ш, Ъ, Ы, Ь, Ю, Я^{[p 5]}

Malá písmena: а, г, г̦, д, ж, и, к, ԟ, л, м, н, ҥ, п, т, у, ў, х, ч, ш, ъ, ы, ь, ю, я

Velká písmena: А, Г, Г̑, Д, И, К, Ԟ, Л, М, Н, Ҥ, С, Т, У, Х, Х̑, Ч, Ъ, Ь, Ю, Я^{[p 5]}

Malá písmena: а, г, г̑, д, и, к, ԟ, л, м, н, ҥ, с, т, у, х, х̑, ч, ъ, ь, ю, я

Afroasijské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Asyrská neoaramejština

Ostatní jazyky[editovat | editovat zdroj]

Tlingitština

Ostatní abecedy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Rererence[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

[2] ttp://std.dkuug.dk/jtc1/SC2/WG2/docs/n3481.pdf , str 7

[3] ttp://www.omniglot.com/writing/juhuri.htm

[4] ttp://www.omniglot.com/writing/tat.htm

[5] ttp://www.omniglot.com/writing/crimeantatar.php

[6] ttp://www.omniglot.com/writing/gagauz.htm

[8] ttp://www.omniglot.com/writing/karakalpak.php

[9] ttp://www.omniglot.com/writing/turkmen.htm

[10] ttp://www.omniglot.com/writing/uzbek.htm

[12] ttp://omniglot.com/writing/romanian.htm

[13] ttp://www.omniglot.com/writing/moldovan.htm

[14] ttp://www.omniglot.com/writing/aleut.htm

[azeri-1] :Azerbaijani alphabet

[ru:Карачаево-балкарская_письменность-7] ru:Карачаево-балкарская письменность

[11] ru:Румынская кириллица

[15] :Aleut language#Orthography

[ru:Алеутская_письменность-16] ru:Алеутская письменность

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 2]

[6]

[7]

[8]

[p 3]

[9]

[10]

[11]

[p 4]

[p 5]