Wikipedista:Radb61/Pískoviště
Pedagogická psychologie je hraniční vědecká disciplína, která čerpá poznatky z psychologie a pedagogiky. Pojetí pedagogické psychologie se mohou v různých zemích lišit. Jde o rozsáhlou oblast zkoumání, která se zaměřuje na psychologické aspekty výchovy a vzdělávání. Zkoumá jak lze tyto aspekty zapojit do edukace a jaký mají vliv na jednotlivce.[1][2] Dále podává učitelům techniky, kterými mohou zlepšit výuku a dosáhnout tak u žáků nejvyšší úroveň učení.[3]
Pedagogická psychologie ve vztahu k učení ve vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Pedagogická psychologie má snahu hledat v učení vzdělávaného a vzdělávání nové optimální koncepty ve výuce, pomocí poznatků psychologie najít správné prostředí pro dobrý vztah mezi učitelem a žákem, popřípadě i mezi žáky. K těmto výsledkům využívá hlavně témata: Motivace, Učení, Hodnocení, Individualizace ve výuce. Pokouší se o zlepšení postojů k učení u žáků.[4]
Učení[editovat | editovat zdroj]
V širším smyslu je to proces získávání zkušeností v průběhu celého života a v užším smyslu je to cílevědomý záměrný proces, při kterém dítě získává vědomosti, dovednosti, návyky, mění své chování a některé vlastnosti osobnosti.[5] Učení je jedna z nejzákladnějších činností člověka. Je to dlouhodobý proces, který u různých jedinců přináší různé výsledky, ty jsou závislé na vnitřních (genetika, nadání apod.) a vnějších podmínkách (rodina, škola apod.).
Pedagogická psychologie ve vztahu k výchově[editovat | editovat zdroj]
Pedagogická psychologie řeší jak mohou pomoc výchovné prostředky a výchovné metody ve výchově. Patří mezi ně například osobnost vychovávaného, motivace vychovávaného, emoce, psychické stavy a procesy, tvořivost vychovávaného, temperament vychovávaného, sociální prostředí žáka, studenta či vzdělávaného obecně, sklony k agresivitě u vychovávaného, proces učení se, zákonitosti hodnocení, výchovný styl učitele (výuka) nebo aspekty vedení a také zkoušení a klasifikace.[6]
Výzkum[editovat | editovat zdroj]
Výzkum pomáhá v pedagogické psychologii k zjištění dat, které následně využívá k zlepšování edukace. Pedagogická psychologie je vědou, která používá exaktní postupy a vědecké nástroje. Vědu kromě jejího předmětu specifikují i její metody. K výzkumu využívá primárně metody pozorování, rozhovoru a dotazníku:
- pozorování – může být dále děleno na sebepozorování (introspekci) a pozorování jiných (extrospekci); dále dle přístupu na pozorování systematické nebo příležitostné; dle předmětu sledování na pozorování individuální nebo skupinové; dle sledovaných jevů na celostní (sleduje co nejvíce psychických jevů) nebo částečné (molekulární); podle délky trvání na krátkodobé nebo dlouhodobé
- rozhovor – může být individuální (s jednou osobou) nebo skupinový; dle volnosti a připravenosti se poté dělí na rozhovor standardizovaný nebo volný
- dotazník – může využívat otevřené (volné) nebo uzavřené otázky, dále posuzovací škály, dichotomické otázky
Dále se například jedná se o experiment, explorační metody, analýzu produktů činnosti, psychodiagnostické metody a metody sociometrické.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie /. Vyd. 1.. vyd. [s.l.]: Portál, ISBN 978-80-262-0174-8.
- ↑ PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník /. 2. rozšíř. a přeprac. vyd.. vyd. [s.l.]: Portál, ISBN 978-80-7178-252-0.
- ↑ DUNLOSKY, John; RAWSON, Katherine A.; MARSH, Elizabeth J. Improving Students’ Learning With Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and Educational Psychology. Psychological Science in the Public Interest. 2013-01, roč. 14, čís. 1, s. 4–58. Dostupné online [cit. 2023-12-15]. ISSN 1529-1006. DOI 10.1177/1529100612453266. (anglicky)
- ↑ ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování /. 1. vyd.. vyd. [s.l.]: Karolinum, ISBN 978-80-7066-534-3.
- ↑ ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele /. Vyd. 1.. vyd. [s.l.]: Státní pedagogické nakladatelství, (Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)).
- ↑ LINDSAY, Geoff. Educational psychology and the effectiveness of inclusive education/mainstreaming. British Journal of Educational Psychology. 2007-03, roč. 77, čís. 1, s. 1–24. Dostupné online [cit. 2023-12-15]. ISSN 0007-0998. DOI 10.1348/000709906X156881. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
1. Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
2. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (1995). Pedagogický slovník.
3. Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., & Willingham, D. T. (2013). Improving students’ learning with effective learning techniques: Promising directions from cognitive and educational psychology. Psychological Science in the Public interest, 14(1), 4-58.
4. Čáp, J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. Karolinum.
5. Čáp, J. (1980). Psychologie pro učitele. SPN.
6. Lindsay, G. (2007). Educational psychology and the effectiveness of inclusive education/mainstreaming. British journal of educational psychology, 77(1), 1-24.