Wikipedista:Mojmír Sobotka/Pískoviště 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pozor Mojmíre, na wikipedii již existuje heslo František Hruška, takže tohle heslo musíš založit jako František Hruška (hudební skladatel)
František Hruška
Narození31. března 1847
Hořice v Podkrkonoší, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. srpna 1889
Mladá Boleslav, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
VzděláníVarhanická škola v Praze
Alma materVarhanická škola v Praze
Povoláníhudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog
Domovské městoMladá Boleslav
Děti
Příbuzní
Matrika se záznamem o narození Františka Hrušky

František Hruška (31. března 1847 Hořice v Podkrkonoší – 2. srpna 1889 Mladá Boleslav) byl český hudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na pražské Varhanické škole (1865–1867) a zároveň byl výpomocným houslistou, poté (1867–1870) členem orchestru Prozatímního divadla a současně zastupoval varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, kapelníkem Švandovy divadelní společnosti (1870–1872), později ředitelem kůru a městským kapelníkem ve Dvoře Králové (1872–1874). Od té doby byl do konce života v Mladé Boleslavi ředitelem kůru, kde též pořádal duchovní koncerty se závažným programem (G. Gabrieli, Orlando di Lasso, Hans Leo Hassler, G. P. Palestrina, J. B. Foerster aj.). František Hruška patřil k nejhorlivějším bojovníkům za cecilskou reformu, usilující o soustředění chrámové hudby na její duchovní obsah. Současně vyučoval zpěv na mladoboleslavském gymnáziu a celkově pozvedl úroveň hudebního života ve městě. Spojil mužský a ženský pěvecký sbor ve Smíšený pěvecký sbor Boleslav, účinkující i při bohoslužbách,[2] který vedl 15 let (1874–1889). Uvedl s ním kromě sborového repertoáru bez doprovodu či s doprovodem klavíru mj. Mozartovo Requiem, díla Händlova, Lisztova, Mendelssohnova, pětkrát Dvořákovo Stabat Mater, které též upravil s doprovodem varhan na 4 ruce, Smetanovu Českou píseň, Fibichovu Jarní romanci, dále 4 opery včetně Smetanovy Prodané nevěsty (1879),[3] operety od Offenbacha a Suppého[2] aj. Orchestrální doprovod obstarával zprvu vojenský orchestr místního pluku, později Hruškou založený instrumentální odbor Boleslava, jehož členové též vystupovali na komorních koncertech, mezi nimiž byly i večery k poctě Smetany, Dvořáka a Bendla za účasti oslavenců. Ze členů Boleslava bylo též složeno mužské pěvecké kvarteto Kytara. Občasné výlety Boleslava byly vždy spojeny s jeho účinkováním při slavnostní mši a odpoledním koncertu v navštíveném městě.[2] Pojizerská pěvecká župa byla nazvána župou Hruškovou.[4][2]

František Hruška napsal 13 mší, z nichž jsou nejvíc oceňovány Ecce Dominus veniet, Missa in honorem ss. Nominis Jesu, Missa Velehradiensis, Missa in honorem ss. Joannis Nepomucenus a Missa in honorem ss. Caroli Borromeus. Za mši Gaudeamus omnes, věnovanou litoměřickému biskupovi, od něj dostal zlatý prsten. Dále František Hruška napsal řadu motet, dvě Te Deum, několik nešpor aj.[3] Jeho chrámové skladby zaznívaly na domácích kůrech, ale pronikly i do zahraničí. Méně početné a významné jsou Hruškovy světské skladby, mezi nimiž převládají slavnostní a příležitostné sbory, předehry a hudby k činohrám.[5]

Hruškův starší bratr Josef byl výborným zpěvákem, dcera Františka Hrušky Marie Hrušková byla výbornou klavíristkou, syn Jaromír František Hruška (1880–1954) i vnuk Jaromír Ladislav Hruška (1910–1984) byli oba varhaníky, řediteli kůrů a skladateli.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ František Hruška (* 31.3.1847 v Hořicích – 2.8.1889 v Mladé Boleslavi): Houslista, varhaník, kapelník a sbormistr. [online]. web: NK ČR [cit. 2023-04-08]. Identifikační číslo: xx0023525. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d VOMÁČKA, Luděk. František Hruška. Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských. 1899, roč. IV, čís. 5, s. 79-83. 
  3. ↑ a b SYCHRA, Cyrill. František Hruška. Cyrill [online]. O. J. C., 1913 [cit. 09.04.2023]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hruška, František, 1847-1889 [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Praha: Srátní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 498. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zelinka, Jan Evangelista: Československý varhaník, ročník 1, 1885, s. 161.
  • stkr (Stecker, Karel): František Hruška †, in: Cyril ročník 16, 1889, číslo 9, s. 65–67.
  • stkr (Stecker, Karel): František Hruška, in: Dalibor, ročník 11, 1889, s. 270–271 (chybné datum narození).
  • Vomáčka, Luděk: František Hruška, in: Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, ročník 4, 1899, s. 79–82.
  • Jirásek, František: František Hruška, Cyril, ročník 31, 1904, čísla 5–6, s. 40.
  • [autor neuveden]: Hudební zpravodaj, ročník 4, 1935, číslo 10, s. 9–10.
  • [autor neuveden]: Náš rozhlas, ročník 17, 1939, číslo 43, s. 1 (za str. 16).
  • Sychra, Cyril: František Hruška, Cyril, ročník 39, 1913, číslo 1, s. 10–12.
  • Sychra, Cyril: František Hruška (se seznamem skladeb), 1913, 28, 1 s., Národní digitální knihovna, online
  • Pazdírek, Oldřich: Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní, svazek prvý, A–K, 1937 s. 428 (chybné datum narození 31. 10. 1847).
  • Sychra, Cyril: František Hruška, Cyril ročník 65, 1939, čísla 8–10; s. 95–97.
  • Straka Vincenc: Dvořákovo Stabat Mater, in: Osudy Dvořákova díla na Moravě (Zlín 1941, s. 21).
  • Doležil, Hubert: Boleslav Vomáčka, Praha, 1941, s. 8, 10.
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 1. A–L, Praha, 1963, s. 497–498.
  • Stárek, Zdeněk. Slovník českých sbormistrů. Část I., Praha, 1982, s. 179.
  • Beneš, Luděk. Františka Hrušku znají v cizině lépe. in: Boleslavský deník, 1999, ročník 8, číslo 184, s. 8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mojmír_Sobotka/Pískoviště_3&oldid=22650646“