Wikipedista:Mery z Obrazu/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brojlerová kuřata[editovat | editovat zdroj]

Brojler je druh masných kuřat, která byla geneticky modifikována k rychlému nárustu svalové hmoty za účelem navýšení produkce kuřecího masa. Nejčastějšími plemeny používanými v ČR a napříč Evropou jsou Ross 308, Cobb 500 a Hubbard FLEX.[1]

Brojler (Kur domácí)

Charakteritistika[editovat | editovat zdroj]

Brojleři jsou narozdíl například od nosných slepic chováni a šlechtěni především pro masnou produkci. Následkem genetického šlechtění rostou brojleři rychleji a dosahují větších rozměrů než jiné druhy kuřat. To je způsobeno tím, že brojleři mají menší tendeci pohybu (tráví až 75% času odpočinkem) a také mají vyšší schopnost tvorby svalové hmoty z menšího množství potravy (tzv. vyšší konverze krmiva).[2]

V přirozeném prostředí by se kuře dožilo více než 6 let, bohužel v dnešní době se v intenzivních chovech brojler dožívá maximálně 6 týdnů. Selekce šlechtění tak umožnila růst kuřete během 38 dní z 45 g na 1800 g. Rychlost růstu se zvýšila o 400 % od roku 1950, kdy se prsní svalovina zvětšila o ⅔.[3]

Chov[editovat | editovat zdroj]

Welfare[editovat | editovat zdroj]

Nynější podmínky chovu se pojí s mnohými aspekty, které negativně ovlivňují welfare chovaných zvířat. Na to v posledních letech často poukazují organizace zabývající se ochranou zvířat, které tak přiměly mnohé potravinové řetězce napříč Evropou přijmout závazek zvaný European Chicken Commitement (ECC), v UK se vyskytuje jeho ekvivalent s názvem Better Chicken Commitement, který určuje nové standardy chovu kuřat a snaží se tak zajistit lepší kvalitu života těchto zvířat.

Plemeno[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji používanými plemeny brojlerových kuřat v České republice jsou plemena Ross 308 a Cobb 500. Tato plemena byla geneticky modifikována pro nazvýšení nárustu svalové hmoty v krátkém časovém úseku, průměrný příbytek svalové hmoty je 55-65 g na den. Genetické predispozice tak umožnili těmto plemenům kuřat dorůst do váhy nad dva kilogramy za pouhých 35 dní života. Hlavním welfare problémme je v tomto případě práve rýchlý nárust váhy, který neumožňuje dostatečný vývoj zbytku těla, ptimárně kostí, které se pak mohou pod těžkou vahou kuřete zlomit a zvíře tak může trpět. Kromě kostí dochází k nedostatečnému vyvoji také u plic, které nemají ke konci života kuřete dostatečnou kapacitu.[4] Producenti v posledních letech přišli s novými plemeny brojlerových kuřat, které rostou déle a díky tomu mají i více času na vývoj pohybového aparátu a menší četnost zranění či mortality v porovnání s plemeny Ross 308 a Cobb 500, a tedy vykazují lepší welfare. Mezi v Evropě nejčastěji používaná nová plemena patří hlavně Hubbard JA 757. [5]

Hustota osazení[editovat | editovat zdroj]

Podle legislativy jsou nynější maxima hustoty osazení pro brojlerova kuřata stanoveny na 39 kg/m2 - 42 kg/m2[6]. Takto vysoká hustota osazení je problémová zejména ke konci života kuřat, kdy se blíží k jateční váze, která se v nynější době pohybuje okolo 2 kilogramů[7]. Za těchto podmínek je pak velké množství kuřat nahromaděno na nedostačujícím prostoru, kde může docházet ke konfliktům mezi jedinci při různých konkurenčních soubojích o prostředký, jako je například prostor, krmivo či vodu. Tento nárust konkurence mezi kuřaty pak může znamenat smrt slabších jedinců, kteří se nedostanou ke zdroji potravy a hladoví.[8] Vysoká hustota osazení má také za důsledek nedostatečnou obnovu a zpracování podestýlky, která je tak ve výsledku mokrá a způsobuje popáleniny břišní části kuřat[5].

Osvětlení[editovat | editovat zdroj]

Osvětlení v halách pro chov brojlerů je důležitým aspektem ovlivňujícím vývoj kuřat. Hlavním problémem v nynějších chovech jsou světelné intervaly překračující 16h za den a nedodržování přirozeného rytmu dne a noci, který přímo ovlivňuje vývoj zvířat[9].

Obohacení podmínek chovu[editovat | editovat zdroj]

Mnoho novodobých výzkumů vzneslo podmět ukazující nedostatečné podmínky chovu, které neumožňují a nepodporují přirozené chování kuřat, jako například popelení, klování, či hřadování. Podle nových standardů by se tak měli v halách pro chov brojlerů vyskytovat bidla, kvalitní podestýlku (sláma) a klovací prostředky. Všechny tyto formy obohacení chovu mají pozitivní vliv na welfare zvířat a mnohé také přináší zdravotní benefity, jako nepříklad kvalitní podestýlka, která podporuje vývoj peří, či klovací prostředky, které výrazně snižují výskyt kanibalismu v hejnu a zlepšují kvalitu života zvířat[10].

Krácení stáda[editovat | editovat zdroj]

Krácení stáda (anglicky thinning) se používá v živočišné produkci pro maximalizace produkční kapacity haly na chov zvířat. Jedná se o stav, kdy je po dosažení maximální kapacity odebráno určité množství zvířat a dím umožněno dalšímu růstu zbylých zvířat. Welfare problémem tohoto postupu je, že některá kuřata jsou tak zabita po krátké době života, zatímco jiná jsou nechávána vyrůst do hmotností, které není jejich organismus schopný podpořit a tedy trpí.

Porážka[editovat | editovat zdroj]

Nynější způsob porážky kuřat je asi jendím z největších welfare problémů chovu brojlerů. Nyní se po přívozu na jatka kuřata jednotlivě zavěší za nohy na pojezdné háky, které je pak vzhůru nohama posunou do vdoní lázně vedené elektrickým proudem, který má kuřata uspat, ty jsou pak podříznuta, přesunuta do vařící vody, kde se odpeří a předají na další zpracování. [11] Hlavní welfare problémy nastávají při zavěšení na háky, kdy kuřata ztrácí možnost plnohodnotně dýchat. Následně jsou elektrický proud a hladina vodní lázně jednotné, což má podle mnohých studií za důsledek nedostačujícího omráčení na velké, či naopak malé jedince. [12]

Produkce a spotřeba[editovat | editovat zdroj]

Europian Chicken Commitment (ECC)[editovat | editovat zdroj]

Europian chicken commintment je závazek vytvořený odborníky ve spolupráci s hlavními světovými organizacemi na ochranu zvířat, který stanovuje nové standardy pro chov brojlerových kuřat. Firmy, restastaurace, potravinové firmy či jiné instituce, které dokument podepíšou se tím zavazují k odběru kuřecího masa splňujícího výše zmíněné standardy.

Tyto standardy se mimo jiné týkají snížení hustoty osídlení kuřat, zlepšení podmínek osvětlení nebo zlepšení kvality podestýlky. Hlavním bodem tohoto dokumentu je potom výměna rychlorostoucího kuřete, za plemeno, které roste pomaleji a jeho tělo má tak čas se správně vyvinout. [5]

ECC už podepsalo mnoho firem ve Francii, Německu, UK a dalších evropských zemích. Mezi podepsané firmy patří např. KFC, Lidl, Starbucks nebo M&S. KFC už dokonce vydal druhý report informující o pokroku ke splnění všech podmínek ECC. [5]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  1. VYBÍRALOVÁ, Renata. Vliv krmiva na senzorickou jakost brojlerových kuřat [online]. 2015 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  2. REPORT OF THE SCIENTIFIC COMMITTEE ON ANIMAL HEALTH AND ANIMAL WELFARE. The Welfare of Chickens Kept for Meat Production (Broilers) [online]. EUROPEAN COMMISSION HEALTH & CONSUMER PROTECTION DIRECTORATE-GENERAL, 2000 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  3. WELFARE V CHOVECH BROJLEROVÝCH KUŘAT [online]. 2015 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  4. The Welfare of Chickens Kept for Meat Production (Broilers) [online]. Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare, 21 March 2000 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  5. a b c d RSPCA. Eat Sit Suffer Repeat; The Life of a Typical Meat Chicken [online]. Wilberforce Way, Southwater, Horsham, West Sussex RH13 9RS: Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals, 2020 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:0“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. INFO@AION.CZ, AION CS-. 246/1992 Sb. Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  7. Print page. web2.mendelu.cz [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  8. THOMAS, David G.; SON, Jang-Ho; RAVINDRAN, Velmurugu. The Effect of Stocking Density on the Behaviour of Broiler Chickens. Korean Journal of Poultry Science. 2011-03-31, roč. 38, čís. 1, s. 1–4. Dostupné online [cit. 2021-10-21]. ISSN 1225-6625. DOI 10.5536/KJPS.2011.38.1.001. (anglicky) 
  9. PANDEY, Utshav. Effect of Lighting in Broiler Production [online]. Department of Livestock Production and Management, Tribhuwan University, IAAS, Nepal: ACTA SCIENTIFIC AGRICULTURE, May 17, 2019 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  10. RIBER, A. B.; VAN DE WEERD, H. A.; DE JONG, I. C. Review of environmental enrichment for broiler chickens. Poultry Science. 2018-02-01, roč. 97, čís. 2, s. 378–396. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. ISSN 0032-5791. DOI 10.3382/ps/pex344. (anglicky) 
  11. VIDEO: Po měsíci na porážku. Podívejte se, jak se zpracovává kuřecí. iDNES.cz [online]. 2014-06-06 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  12. JOSEPH, P.; SCHILLING, M.W.; WILLIAMS, J.B. Broiler stunning methods and their effects on welfare, rigor mortis, and meat quality. World's Poultry Science Journal. 2013-03-01, roč. 69, čís. 1, s. 99–112. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. ISSN 0043-9339. DOI 10.1017/S0043933913000093. (anglicky) 
  13. Legendární projev Jakeš neplánoval. Naštval mě Gorbačov, chtěl jsem burcovat, říká

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. „Základní je, že to nebyl projev. Dostal jsem desítky dotazů, tak jsem odpovídal. Jinak bych se třeba ani k paní Zagorové nedostal,“ sdělil M. Jakeš v rozhovoru pro TV Barrandov. Z řeči, kterou Jakeš pronesl, nebylo podle něho nic připravené - původně měl prý pouze odpovídat na otázky.[13]
  2. ...Měli tam bojlery, já nevím, asi deset tisíc měli těch broj brojlerů a měli sedm prasat...

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]