Wikipedista:Markéta Pícková/Pískoviště
Imunoglobulin E[editovat | editovat zdroj]
Imunoglobulin E (IgE) je protilátka, která se vyskytuje pouze u savců. Je produkována plazmatickými buňkami a hraje významnou roli při alergiích a imunitní reakci proti mnohobuněčným parazitům. IgE se v plasmě zdravých lidí vyskytuje v koncentraci 3x10 -5 g/l, což je nejnižší koncentrace ze všech tříd imunoglobulinů. U některých jedinců dochází k nadměrné produkci IgE protilátek, při kontaktu s běžnými antigeny (alergeny) z prostředí a k rozvoji alergické reakce. Tato přecitlivělost na běžné antigeny i v nepatrných dávkách se nazývá atopie a je geneticky podmíněna. Nebyl u něj prokázán transplacentární přenos z matky na plod [1].
Struktura[editovat | editovat zdroj]
IgE se vyskytuje se jako monomer. Skládá se ze dvou těžkých (ɛ) a dvou lehkých řetězců (λ, κ) které jsou rozděleny na variabilní (Fab) a konstantní fragmenty (Fc). Fc část těžkého řetězce IgE obsahuje čtyři domény, což nahrazuje hinge region [2]. Fab fragmenty těžkých i lehkých řetězců pak specificky rozpoznávají konkrétní antigeny.
Lokalizace[editovat | editovat zdroj]
Díky své velikosti (190 kDa) snadno difunduje z krve do tkání. Protože se vyskytuje jako monomer, pro jeho efektivitu je rozhodující afinita jednotlivých antigen-vazebných míst vůči antigenu. B lymfocyty produkující tyto protilátky jsou na základě jejich afinity selektovány v germinálních centrech sekundárních lymfatických orgánů [2]. IgE protilátky se vyskytují v nízkých koncentracích v plasmě a mezibuněčné tekutině, ale jsou přítomny ve velkém množství v kůži a na sliznicích, navázány Fc fragmentem na vysokoafinitní FcεRI receptory na povrchu žírných buněk, basofilů a eozinofilů. Po navázání antigenu (alergenu) na vazebné části IgE dojde k degranulaci buněk, vylití mediátorů zánětu (histaminu, prostaglandinů, leukotrienů,…) a spuštění alergické reakce.
Indukce syntézy IgE[editovat | editovat zdroj]
Indukce tvorby IgE může být také zprostředkována prezentací alergenu na MHC II molekulách antigen-prezentujících buněk. Po rozpoznání alergenu specifickými klony Th2 lymfocytů dochází k jejich proliferaci, produkci cytokinů a stimulaci B lymfocytů. Tvorba IgE je stimulována zejména cytokiny Il-4 a Il-13. Tato signalizace je zprostředkována přes Il-4 a Il-13 receptory a STAT6 transkripční faktor, což indukuje IgE specifický isotypový přesmyk v B lymfocytech a produkci protilátek typu IgE [3]. Kromě přítomnosti alergenu, který zajišťuje 1. signál, je pro aktivaci B lymfocytů a produkci protilátek také důležitý 2. signál. Ten je zajištěný vazbou kostimulačních molekul CD40 na B lymfocytech a CD40L na T lymfocytech. Bez 2. signálu k produkci protilátek nedojde. Tento mechanismus je jedním z mechanismů regulace imunitní odpovědi a nadměrné produkce imunoglobulinů [1].
Zvýšená hladina IgE je prokázána u pacientů s atopickou dermatitidou, astma a sennou rýmou. Zvýšená hladina celkového IgE je jedním z hlavních diagnostických markerů pro alergickou bronchopulmonální aspergilózu (ABPA). Používá se k monitorování průběhu onemocnění a odpovědi na léčbu [4]. Kromě atopických onemocnění je IgE protilátka zvýšena u parazitárních infekcí, některých zánětlivých onemocněních, hematoonkologických onemocněních (Hodgkinův lymfom, IgE myelom) [5][3] a vrozených chorob jako jsou primární imunodeficity (Wiskott-Aldrichův syndrom, Omenn syndrom, IPEX) [6] nebo také cystická fibróza.
Reference:[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HOŘEJŠÍ, Václav; BARTŮŇKOVÁ, Jiřina. Základy imunologie. 4. vyd. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-280-9.
- ↑ a b MURPHY, Kenneth. Janeway´s immunobiology. 8. vyd. London: Garland Science, 2012. ISBN 978-0- 8153-4530-5.
- ↑ a b ADKINSON, Franklin; BOCHNER, Bruce S. Middleton's Allergy: Principles and Practice. 7. vyd. [s.l.]: Mosby Elsevier, 2009. ISBN 9780323056595.
- ↑ STONE, Kelly D.; PRUSSIN, Calman; METCALFE, Dean D. IgE, mast cells, basophils, and eosinophils. Journal of Allergy and Clinical Immunology. Roč. 125, čís. 2, s. S73–S80. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jaci.2009.11.017. PMID 20176269.
- ↑ PIEN, Gary C.; ORANGE, Jordan S. Evaluation and clinical interpretation of hypergammaglobulinemia E: differentiating atopy from immunodeficiency. Annals of Allergy, Asthma & Immunology. Roč. 100, čís. 4, s. 392–395. Dostupné online. DOI 10.1016/s1081-1206(10)60605-9.
- ↑ OZCAN, Esra; NOTARANGELO, Luigi D.; GEHA, Raif S. Primary immune deficiencies with aberrant IgE production. Journal of Allergy and Clinical Immunology. Roč. 122, čís. 6, s. 1054–1062. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jaci.2008.10.023.