Přeskočit na obsah

Wikipedista:MajkaDlo/Pískoviště/Pokus5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Symbolický kapitál a symbolické násilí jsou termíny spjaté s francouzským sociologem Pierrem Bourdiem. Tyto termíny Bourdieu vytvořil při zkoumání původu nerovnosti ve společnosti. Symbolický kapitál vychází z analogie s kapitálem finančním. Stejně jako on je ve společnosti rozložen nerovnoměrně a sám také slouží k reprodukci nerovnosti. Symbolický kapitál můžeme rozdělit na:

Symbolické násilí je druh násilí, který je na někom pácháno za jeho spoluúčasti.

Kulturní kapitál

[editovat | editovat zdroj]

Jedním z typů symbolické kapitálu je kapitál kulturní. Je to jeden z klíčových pojmů, používaných při analýze úlohy systému vzdělávání v reprodukci sociálních nerovností. Kulturní kapitál můžeme definovat jako “zvláštní formu získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázaná na charakter a úroveň enkulturace.[1] ” Podle Bourdieho se jednotlivci a skupiny snaží o začlenění do vyšší vrstvy, která se vyznačuje specifickými kulturními rysy (chováním, tradicemi, jazykem, apod.). Osvojení těchto rysů je pro ty, kteří usilují o vstup do této vrstvy, žádoucí. Charakter vzdělávacího systému určuje vyšší vrstva, a tak žáci, kteří ovládají kulturu této vrstvy, se učitelům jeví jako nadanější, protože s nimi snáze komunikují. Úroveň vzdělání jednotlivce je tedy přímo závislá na tom, jak absorbuje dominantní kulturu a jakým kulturním kapitálem disponuje. Jelikož škola většinu komponentů kulturního kapitálu již předpokládá, jejich získání je nutné v rodině.

Sociální kapitál

[editovat | editovat zdroj]

Podle Pierra Bourdieho je sociální kapitál definován jako souhrn všech aktuálních nebo potencionálních zdrojů, které jsou odvozeny od vlastnictví trvanlivé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů vzájemného uznání.[2] Objem sociálního kapitálu, kterým člověk disponuje, je dán velikosti sítě kontaktů, které je schopen mobilizovat pro svojí potřebu. Tato potřeba může nabývat formy hmotných statků, ale hlavně se jedná o služby a protislužby. Stejně jako do finančního kapitálu je nutné investovat i do kapitálu sociálního, tj. vytvářet a udržovat kontakty. Investice se vrátí, začne-li člověk být sám vyhledáván druhými.[3] Sociální směna přeměňuje směňované služby ve znaky sociálního uznání. Toto uznání zpětně zvyšuje význam poskytovaných služeb. Držitelé velkého objemu sociálního kapitálu již nepotřebují znát všechny, co znají je, aby svůj sociální kapitál rozšiřovali.[3]

Symbolické násilí

[editovat | editovat zdroj]

Symbolické násilí je podle Bourdieho násilí, jenž je pácháno na určitch sociálních skupinách za jejich spoluúčasti.[4] Tento termín byl vytvořen k popsání často skrytých a neúmyslných jevů kulturní a sociální dominance, nacházejících se v každodenním životě. Spoluúčast ovládaného na tomto násilí potvrzuje jeho místo v sociální hierarchii společnosti. Moc vládnoucího je o to lépe přijímána, čím více se na jejím vytváření ovládaní podíleli. Ovládaný nemůže jinak než vládnoucího uznávat, protože pro reflexi vzájemného vládnoucího vztahu může použít pouze nástroje, ve kterých je tento vztah obsažen. Jediná možnost jak tyto vztahy rozbít je zrušit podmínky, které je vytvořily.[5] Pierre Bourdieu termín poprvé použil v knize La Distinction, v níž na základě empirického výzkumu došel k tomu, že kultura slouží k legitimizování sociálních rozdílů.

  1. HUBÁČEK, Ondřej. Sociologické školy, směry, paradigmata /. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). [s.l.]: Sociologické pojmosloví, 1994. ISBN ISBN 80-85850-04-4. S. 95-97. 
  2. http://infed.org/mobi/social-capital/
  3. a b Sociologické školy, směry, paradigmata. 1.. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 1994. (Sociologické pojmosloví). ISBN 80-858-5004-4. S. 95. 
  4. SOUTHERON, Dale. Encyclopedia of consumer culture: základní témata a myšlenkové proudy. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Reference, 2006. 1596 s. ISBN 08-728-9601-3. 
  5. http://infed.org/mobi/social-capital/

Kategorie:Sociologické pojmy