Enkulturace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Enkulturace je část socializačního procesu, během něhož se například původně neutrální a nekulturní novorozenec stane integrální součástí společnosti, jejíž kulturu přejímá. Jedná se o neukončený celoživotní proces. Pojem zavedl M. J. Herskovits, který do pojmu enkulturace zahrnoval všechny projevy naučeného chování a získávání znalostí a dovedností. [1]

Enkulturace, tedy zkráceně proces včlenění jedince do kultury, neznamená přímo socializaci (začlenění jedince do systému společenských vztahů, ovládnutí základních pravidel "hry sociálních rolí"); enkulturace tedy stojí nad socializací. Probíhá v různých sociálních skupinách a za účasti různých sociálních institucí; může probíhat vědomě a cíleně skrze výchovu a vzdělávání či nevědomě skrze nápodobu.. V dětství jsou nejdůležitější primární skupiny (rodina), v pozdějším věku nabývají na významu skupiny sekundární.

Enkulturace:

  • vrůstání jedince do kultury dané společnosti
  • interiorizace významů/hodnot, které v dané společnosti tvoří její kulturu
  • podstata procesu přeměny jedince z biotické bytosti v bytost společenskou a kulturní

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOUKUP, Václav. Enkulturace - Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]