Wikipedista:Jiří Dušek/Pískoviště 3
Pentální účetnictví je přirozeným rozšířením základní matematické rovnice podvojného účetnictví pro účely sledování peněžních toků. K základním účetním údajům MD a DAL jsou přidány dva údaje Minus a Plus, které představují pentální položky. Minus a Plus jsou přesnou odpovědí na otázku, proč se výsledek hospodaření nerovná či rovná penězům. Podvojné účetnictví nejkompletněji popsal italský mnich matematik Luca Pacioli (1445 Sansepolcro – 19. června 1517 Sansepolcro) ve své knize Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita vydané v roce 10. listopadu 1494 v Benátkách. Podvojné účetnictví nevynalezl ani nevymyslel, pouze ho skvěle popsal. Lze si všimnout, že na tomto nejznámějším obraze Luca Pacioliho, je pravidelný dodecahedron (pětiúhelníkový dvanáctistěn). Johann Wolfgang von Goethe prý označil podvojné účetnictví za osmý div světa.Nejedná se o žádný pokus uměle vytvořeného účetnictví, kterými jsou např. potrojné účetnictví, třídílné účetnictví, čtyřdílné účetnictví, konstantní účetnictví a jiné. Všechny tyto, odborníky vytvořené účetní systémy, nepřežily. Byly vytvořeny pro ručně vedené účetnictví. Jakýkoliv odklon od základů podvojného účetnictví se ukázal neživotaschopným [1].Předpokládánými směry rozvoje účetnictví jsou samostatně konstruované systémy pro výkazy peněžních toků[2] . Pentální účetnictví je od roku 2009, kdy bylo objeveno(26. března 2009 ),součástí účetního programu WINFAS, kde ho v roce 2016 využívá již více než 100 firem. Zatím je jeho největší využití pro naplnění výkazu cash flow. O možnostech pentálního účetnictví byl příspěvek na konferenci Západočeské univerzity v Plzni v roce 2011 [3] včetně recenze [4]Čeká však na své další odborné využití.
Účetnictví je specifickým druhem matematiky[editovat | editovat zdroj]
C.Köpf: Účetnictví jest jen tehdy účetnictvím, zůstane-li matematikou.
Účetnictví je číselným zobrazením ekonomického světa. Jeho základ představují dva matematické vzorce typu rovnic. Tj. matematický základ účetnictví není nic, co by bylo založeno na názoru, experimentu, intuici či zkušenosti. Každý si může při znalosti základů podvojného účetnictví a přehledu o peněžních tocích toto ověřit.
První vzorec se týká základního pravidla v podvojném účetnictví - rovnosti stran:
MD = DAL
V podvojném účetnictví jsou dvě strany účtů různě nazývané (MD/DAL, na vrub/ve prospěch, debet/kredit,….). Tyto názvy se přesně neshodují ve všech případech s obsahem účetní transakce. Obecně by mohly být tyto strany jen označeny:
Levá / Pravá
Druhý vzorec se týká matematického vyjádření toku peněz - pentální rovnice:
VH – Minus + Plus = Peníze ®
VH = výsledek hospodaření (výsledkové účty DAL-MD)
Slovně lze vyjádřit tuto rovnici tako:
Minus a Plus je přesnou odpovědí na otázku, proč se nerovná či rovná výsledek hospodaření penězům.
V pentálním účetnictví jsou označeny položky tak, že navozují pouze a jen to, jak se s nimi počítá v pentální rovnici. Není zde žádný matoucí významový název např. aktivum, pasivum apod. Těmito názvy jsou: Minus / Plus
Poznámka: hodnota Minus je pro větší názornost v rovnici uvedena s předznaménkem minus. Ale ve skutečnosti se přičítá. Rovnice je matematicky: VH + Minus + Plus = Peníze.
U podvojného zápisu u elementární účetní transakce, kde je jen duální stav:
MD/DAL
U pentálního zápisu mohou nastat tři stavy s nenulovou hodnotou Minus/Plus aby platila pentální rovnice (příklady uvedeny dále):
| Mínus/0 | Příklad b) |
| 0/Plus | Příklad a), c) |
| Minus/Plus | Příklad e), f) |
Případ, kdy se VH přímo rovná penězům bez jakéhokoliv dalšího sledování v pentálních položkách této účetní operace je příklad d). Pentální rovnice platí pro libovolný počet dvojic Minus Plus. Vždy ale musí být zachována platnost pentální rovnice pro každou jednotlivou dvojici. Jako příklad lze uvést úroky uhrazené z úvěrového účtu:
| MD | DAL | VH | 1. Úvěr | 2. Úroky | ||
| Minus | Plus | Minus | Plus | |||
| 562 | 461 | Z | C1 | A3 | A15 | |
Pentální účetnictví neznamená, že musí účetní při účtování navíc pořizovat ručně pentální položky.PentálníPoložky lze v účetním programu automaticky plnit pomocí nastaveného číselníku souvztažností. Ukázka příkladu a):
| MD | DAL | VH | Minus | Plus | Minus | Plus |
| 518 | 321 | Z | A22 |
Při doplňování je několik specifik, které lze využít. Jde např. o úhrady faktur, kde probíhá doplňování Minus/Plus podle předpisu (např. úhrady investičních faktur). Z tohoto důvodu pentální účetnictví nevyžaduje zadávat speciální analytiky účtů pro tyto případy. Pentální účetnictví řeší možnost sledování peněžních toků zároveň s podvojným účtováním. Nelze tedy obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje" [5] Rovněž tak nelze obecně tvrdit, že neexistuje všeobecný algoritmus k naplnění přehledu o peněžních tocích[6],[7].
Proč zvolen název pentální účetnictví[editovat | editovat zdroj]
Pentální účetnictví představuje pět údajů:
| Částka | MD | DAL | Minus | Plus |
Základem je i pětice údajů MD DAL VH Minus Plus (Debet Kredit Profit Minus Plus)
a pětice vazeb: MD DAL Minus Plus MinusPlus
Tímto názvem je pak vše jednoznačně popsáno a definováno:
- -pentální přehledy
- -pentální osnova (pentální položky)
- -pentální souvztažnosti
- -pentální kontroly
Slovo pentální není používáno v žádné jiné oblasti lidské činnosti.Ottův slovník naučný Pomocí tohoto názvu lze přesně popsat vše, co tohoto účetnictví týká.
Podle toho je i logo.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Základem je požadavek na vytvoření přehledu cash flow. Proto i zde jsou dále uváděny položky dle tohoto přehledu. Jako výchozí jsou uváděny dvě metody na jeho sestavení - metoda přímá a nepřímá. Na konečné sestavení přehledu cash flow existuje mnoho metod. Tyto metody mají jediný společný problém: neumožňují vytvoření tohoto výkazu ke kterémukoliv okamžiku. Jsou nutné určité kroky úprav a zjišťování – mnohdy pracně – dodatečných údajů. O této pracnosti svědčí řada odborné literatury, jak tento přehled sestavit. Z tohoto důvodu se proto provádí nejčastěji jen jedenkrát za rok při roční uzávěrce. Pomocí pentálního účetnictví lze získat tento přehled průběžně.
Aby byly následující příklady srozumitelné, je zde uveden oficiální přehled o peněžních tocích dle Českého účetního standardu ČÚS č. 023. Obecně platí, že jednotlivý řádek znamená pentální položku.
Tyto příklady zvládne každý, kdo má jen školní znalosti z účetnictví a zná položky přehledu cash flow.
Rada jak vyplňovat příklady (tj. pentálně účtovat):
Nejprve vyplňte výsledek (Z) a peníze, pak částky Minus a Plus (musí platit pentální rovnice) a na konec pentální položky jen pod vyplněné hodnoty.
| Účetní transakce | Pentální položky | |||||||
| Př. | Popis | Kč | Účtování | VH | Minus | Plus | Peníze | |
| MD | DAL | Výsledek | - | + | = peníze | |||
| a) | odpisy | 50 | 551 | 082 | -50 | +50 | 0 | |
| Z | A11 | |||||||
| b) | nákup zboží | 30 | 131 | 321 | 0 | -30 | +30 | 0 |
| Z | A23 | A22 | ||||||
| c) | úhrada faktury za zboží | 30 | 321 | 221 | 0 | -30 | -30 | |
| Z | A22 | |||||||
| d) | prodej majetku (auto) | 80 | 311 | 641 | -80 | -80 | 0 | |
| Z | A13 | |||||||
| e) | příjem z prodeje majetku | 80 | 221 | 311 | 0 | +80 | +80 | |
| Z | B2 | |||||||
| f) | výplata dividend | 40 | 364 | 221 | 0 | -40 | -40 | |
| Z | C26 | |||||||
| +30 | CELKEM | +10 | ||||||
| Část PE výkazu cash-flow | ||||||||
| PE
pol. |
Název pentální položky | Příklad | Suma | |||||
| a) | b) | c) | d) | e) | f) | |||
| P | Počáteční stav peněz | 1000 | ||||||
| Z | Výsledek hospodaření | -50 | 0 | 0 | +80 | 0 | 0 | +30 |
| A11 | Odpisy | +50 | +50 | |||||
| A13 | Zisk/ztráta z prodeje majetku | -80 | -80 | |||||
| A22 | Změna stavu krátkodobých závazků | +30 | -30 | 40 | 0 | |||
| A23 | Změna stavu zásob | -30 | -40 | -30 | ||||
| B2 | Příjem z prodeje majetku | +80 | +80 | |||||
| C26 | Výplata dividend | -40 | -40 | |||||
| (Celkem Minus a Plus A15 až A3) | -20 | |||||||
| F | Peníze | 0 | 0 | -30 | 0 | +80 | -40 | +10 |
| R | Konečný stav peněz | 1010 | ||||||
Druhy pentálních přehledů[editovat | editovat zdroj]
Podle pentálních položek lze zobrazit čtyři základní druhy přehledů. Zde jsou přehledně zobrazeny vazby mezi nimi.
Přehled CF a přehled Peníze ukazuje, z jakých pentálních položek je vytvořen konečný stav peněz.
Výsledovka PE a rozvaha PE ukazuje z jakých pentálních položek se vytvořil výsledek hospodaření. Zde nejsou uváděny peněžní operace s výjimkou přímých peněžních operací do výsledku hospodaření.
Zde uvedená čísla jsou jen ilustrativní, nesouvisí s výše uvedeným příkladem.
| Řádek PE | Druh PE přehledu | ||||
| Přehled CF | Peníze | Výsledovka PE | Rozvaha PE | ||
| P | Počáteční stav peněz | 100 | 100 | 0 | 0 |
| Z | Výsledek hospodaření | 150 | 80 | 80 | 80 |
| A | Provozní | A_c | A_p | A_v | A_r |
| B | Investiční | B_c | B_p | B_v | B_r |
| C | Finanční | C_c | C_p | C_v | C_r |
| F | Peněžní tok celkem | 20 | 20 | 70 | 70 |
| R | Konečný stav peněz | 120 | 120 | 150 | 150 |
Pentální účetnictví a IFRS (GAAP)[editovat | editovat zdroj]
IAS 7 uvádí popis k výkazu cash flow. Zde uvedený popis metodiky vytvoření výkazu je výchozím popisem pro národní popisy.
Zajímavá shoda základů ekonomického a biologického světa[editovat | editovat zdroj]
Biologický svět je postaven na šesti základních kamenech DNA obdobně jako účetní svět. Šestý kámen je všeobecný v biologickém i ekonomickém světě. I toto může svědčit o tom, že se jedná o něco, co není odvislé od člověka. K podobnému názoru s významem DNA v tomto světě došel David WILCOCK [8]
| Biologický svět | DNA (deoxyribonukleová kyselina) se skládá z | |||||
| nukleotidů | ||||||
| Fosfát
(vše spojuje) |
nukleosidů | |||||
| Pentóza | bází | |||||
| Purinová | Pirimidinová | |||||
| Adenin | Thymin | Cytosin | Guanin | |||
| A = T | C Ξ G | |||||
| Základní kameny | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
| Ekonomický svět
(účetní svět) |
Peníze
(objektivní existence) |
Výsledek | PÚ účetnictví | PE účetnictví | ||
| MD | DAL | Minus | Plus | |||
| MD | DAL | Minus | ||||
| Plus | ||||||
| Minus | Plus | |||||
| Podvojné účetnictví | ||||||
| Pentální účetnictví | ||||||
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JANHUBA, Miroslav. Potrojné účetnictví F. V. Jezerského (1836-1916). Český finanční a účetní časopis, 2011, roč. 6, č. 1, s. 94-98.[1]
- ↑ JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
- ↑ SINGEROVÁ, Jitka. Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků. FEK, ZČU v Plzni.Příspěvek k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [2]
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, L. Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků. FEK, ZČU v Plzni : FEK, ZČU v Plzni, 2011. Recenze příspěvku k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [3]
- ↑ MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví : slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X. str.302
- ↑ KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/1998, str.281
- ↑ MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru : základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2. oddíl 10/4.1.4 str.3
- ↑ WILCOCK, David. Klíč zvaný synchronicita: jak nám pomáhá skrytá inteligence. Praha: Dobrovský, 2014. ISBN 978-80-7306-584-3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
(česky)
- BERNAT František. 500 let podvojného účetnictví. Časopis Účetnictví č. 5., 1994, str. 131-132.
- DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Žďár nad Sázavou: Organizační kancelář, 2009. ISBN 978-80-254-5696-5.
- DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Příspěvek na konferenci Konkurence - 3.ročník, 2011, Vysoká škola polytechnická Jihlava.[4]
- DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2011.ISBN 978-80-247-4060-7.
- DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Časopis Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
- DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Časopis Účetnictví č.10., 2011, str. 19-22.
- FUKSA, Josef. Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7. díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR. Praha: Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze, 1935. Kapitola Potrojné účetnictví, s. 141–182.
- JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
- JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). Praha: Oeconomica, 2010. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1662-2.
(italsky)
- PACIOLI, Luca. Summa di aritmetica, geometria, proporzioni e proporzionalita. P. 1-2. Venetiis: Paganinus de Paganinis 10.-20.9., 1494.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Dílo Ottův slovník naučný ve Wikizdrojích- Encyclopædia Britannica
- http://www.newadvent.org/cathen/ Catholic Encyclopedia (anglicky) - přepis původního vydání na odkazovaných internetových stránkách je volně použitelný (PD-old)
- http://www.cojeco.cz/
- (česky) Stránky věnované pentálnimu účetnictví
- (česky) Účetní program WINFAS využívající pentální účetnictví
- (anglicky) David Wilcock
