Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště17

Spirituální seance v Anglii v 18. století

Vyvolávání duchů, též spirituální seance či jen seance, je mystický, obvykle kolektivní, rituál, jehož účastníci se u stolu snaží navázat jakýkoliv kontakt se zesnulou osobou, potažmo s její duší, přičemž spojení s ní se provádí dle různých pravidel a jednotný postup neexistuje. Samotný pojem pochází z francouzského slova séance, které lze přeložit jako schůzi nebo zasedání. Seance velmi úzce souvisí se spiritismem a bývá některými odborníky považována za pseudovědu.

Historie

Samotná seance, jak ji známe dnes, se objevila již v barokní mystice v 17. a 18. století, která ve společnosti probudila zcela nový zájem o emocionální duchovní prožitek přesahující horizont lidského života. Vzhledem k tomu, že mezi lidmi snaha o navázání kontaktu se zemřelými stoupala, začaly se v 18. století otevírat specifické salóny, kde se měšťané scházeli za účelem zpestření všedních dní a se seance staly poměrně rozšířenou „zábavou“, která byla spojená s touhou po tajemnu, nadpřirozenu a morbiditě. V této době také vyšly první díla zabývající se spirituální seancí, jako příklad lze uvést soubor textů Dialogues of the Dead vydaný v roce 1760 britským lordem Georgem Lytteltonem, ve kterém uvedl, že se mu podařilo ve navázat posmrtné spojení s řečníkem Periklem, králem Makedonie Alexandrem Velikým, conquistadorem Hernánem Cortésem a dalšími významnými osobnostmi z historie. Se všemi dušemi měl, podle svých slov, krátce komunikovat a jednotlivé rozhovory zevrubně zaznamenal do dvaatřiceti dialogů.

V polovině 19. století začala seance nabírat na popularitě i ve Spojených státech amerických, přičemž tuto praxi dokonce využil i americký prezident Abraham Lincoln společně s jeho manželkou Mary Toddovou Lincolnovou, kteří se snažili spojit se svým mrtvým synem. Ve stejné době se o seanci začala zajímat carská rodina v Ruské říši. První obdivovatelkou této techniky byla z carské rodiny Alexandra Sasko-Altenburská, o které její dvorní dáma, Anna Tjutčeva, tvrdila, že se s ní mrtvé duše dorozumívají klepáním do stolu. Komunikovat se zemřelými měl údajně i Alexandr II. Nikolajevič, když před ním stála důležitá rozhodnutí. Mimo aristokracii seance byly populární aktivitou de facto všude, velmi často se do vesnic zvaly věštkyně nebo kartářky a posezení u čaje se neobešla bez vyvolávání duchů. Přestože bylo vyvolávání duchů něčím oblíbeným, u mnohých lidí také spojení s druhým světem značně děsilo a vyvolávalo v nich stejné obavy jako například domovní zloděj, násilí a podobně. Před eventuálním příchodem duchů mnozí své příbytky ochraňovali různými způsoby. Někteří do základů se zazdívala mrtvá kuřata k usmíření zlých přízraků, druzí pod schodiště umístili své osobní věci jako oblečení nebo šperky, které měly potencionální zlé síly od nechtěné návštěvy domu odradit. Obliby se dočkaly dětské botičky, které se vyměňovaly a přeprodávaly, aby každý domov chránil nějaký cizí předmět. Během této doby se objevilo i mnoho podvodníků, kteří se snažili na tomto „trendu“ přivydělat.

Proti spirituálním seancím začali posléze vystupovat i kritici, kteří je považovali za nový způsob šarlatánství. Jedním z nich byl ruský vědec Dmitrij Mendělejev, který se účastnil výzkumu na univerzitě v Petrohradě, kde se mu podařilo mnohé podvody odhalit.

Nebezpečnost seance

Dle mnohých médiích (tj. prostředník zprostředkovávající kontakt se záhrobím) může seance být v některých situacích považována za nebezpečnou. Jako hlavní nebezpečí se jeví možnost, že účastníci vyvolají nějakou entitu, se kterou si kontakt nepřáli a ta by se mohla na některém z nich negativně „přiživit“. Účastnící také mohou nechtěně otevřít jakousi bránu do jiného světa, ze kterého se na nich začnou „nabalovat“ nevyžádaní duchové. Entita taktéž nemusí mluvit pravdu a může účastníky seance využívat k naplnění vlastních zájmů, nicméně se lidé, na laické úrovni, tohle chování nejsou schopni rozpoznat. Vyvolaná duše nebo duch se v některých případech zjevuje pomocí energie přísedících, a pokud nemá dobré úmysly, může ji z nich vysát. Aby se předešlo negativním dopadům, měli by zájemci o seanci vždy kontaktovat tzv. médium, které celý rituál šetrně diriguje.