Kaple Bolestné Panny Marie (Beroun)[editovat | editovat zdroj]

Stavba se nachází na jednom z nejvyvýšenějších míst v Berouně [Souřadnice místa: 49.971647, 14.060249, Středočeský kraj, okres Beroun]

Dne 3.5.1958 byla kaplička oficiálně prohlášena za památku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1715- 1736 byl v čele správy berounské farnosti děkan Jiří František Procházka de Lauro, původem z Telče. Za jeho působení dosáhla zdejší farnost jednoho z největšího rozmachu v historii. Nedílnou součástí se podílel na rozvoji církevního života ve městě. Jeho zásluhou vznikla kaplička U studánky. Kaplička se stala významným, oblíbeným poutním místem díky legendě z roku 1723, kde měl mít pastýř vidění o zázračné moci zdejšího pramene. Proto zde byla pro věřící zřízena křížová cesta.

Mezi lety 1733 – 1786 u kapličky žili poustevníci, kteří si dali za cíl tuto svatyni ochraňovat a udržovat.

V roce 1784 císař Josef II. Vydal dekrety, ve kterých požadoval zrušení nejen všech klášterů, které nesplňovali požadavky pro zachování, ale i všech náboženských bratrstev. Kaple byla zrušena a následně prodána. Obraz Panny Marie, který se nacházel v nitru kaple, byl přenesen do děkanského kostela. Zrušenou kapli, včetně sousední chaloupky, koupil Jakub Černý, který ji poskytl osadníkům ke konání pobožností. Postupem času kaple zchátrala a byla zbořena.

V roce 1893 byla postavena nová kaple podle návrhu architekta Josefa Mockera, která se nese v duchu novogotického slohu. Tuto podobu lze vidět na berounském vrchu dodnes.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kapličku lze považovat za síňovou (též nazývaná prostorová či interiérová). Jedná se o drobnou, obdélníkovou stavbu z neomítnutých cihel, která je doplněna o trojboký závěr.

Tvar sedlové střechy je použit téměř na celé stavbě. Na hřebenu střechy je postavena věžička (sanktusník), ve které jsou umístěny dva zvony (jeden plně funkční). Nachází se zhruba nad hlavním oltářem.

Podél celé stavby je šikmý tlak klenby a zároveň střechy zachycen dvojně odstupňovanými opěráky. To umožnilo stavbě výstavbu větších oken, která jsou zakončena do tvaru lomeného oblouku. U některých je aplikována kružba. Okna jsou rozdělena jedním či dvěma pruty.

Vstupní portál je postaven z pískových kvádrů, které jsou poskládány do tvaru klenby. Podél probíhá válcový profil. Nad portálem můžeme spatřit čtyř-lalok, uvnitř kterého je vtěsnaná zdobená kytice.

Ke kapličce přiléhá studánka, která se nachází naproti hlavnímu vstupu. Jedná se

o miniaturní stavbu se sedlovou valbenou střechou. Zdi jsou řešeny opět pomocí neomítnutých cihel. Stavba není klasicky situována na východ západ. Byla umístěna tak, aby měla čelní výhled na starý Beroun.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Vnitřek kaple se skládá ze tří částí. Předsíň odděluje hlavní síň od vstupního portálu. Místnost je osvětlena jedním oknem, na kterém je použit segmentový oblouk. V zádveřní pasáži je použita křížová klenba.

Při vstupu do hlavní síně se nachází kropenka (Aspersorium). Dominantou místnosti je ručně malovaný strop, který vzbuzuje dojem noční oblohy (evropská rarita). Tento jev je umocněn použitím křížové žebrové klenby, která prostoru dodává hloubku. Žebra jsou svedena na konzoli s polygonální hlavicí. Neuplatňuje se zde přípora. V křížení žeber se nachází ozdobný svorník, do kterého je vložen motiv květiny. Vysoká okna, která zakončuje lomený oblouk, jsou zdobena pestrobarevnou vitráží.

Oltář[editovat | editovat zdroj]

Jednou z dalších dominant síně je oltář, který je po stranách zdobený fiály a na vrcholu zakončen motivem rostlinného ornamentu. Výmalba zdí může připomínat pravidelnou vazbu kamenného zdiva. Nad hlavním portálem visí obraz Panny Marie s Ježíškem. V roce 1737 byl do kaple darován obraz Panny Marie, který dnes můžeme naleznout nad jedním z vedlejších oltářů v kostele sv. Jakuba.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Praví se, že poblíž kaple v chaloupce žila svíčková bába, která prodávala svíčky a voskové obětiny – figury nemocných údů, které nemocní posléze pokládali v kapli pod obraz bolestné Matky Boží. Dodržovala se magická triáda, která spočívala v tom, že trpící se musel každý třetí den v kapli pomodlit a třikrát se umýt zázračnou vodou ze studánky. Posléze bude nemocný do tří dnů, tří týdnů nebo tří měsíců zdráv.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Sláva zázračné studánky postupem času upadla v zapomnění a dnes je stavba navštěvována především víkendovými výletníky. Celý areál kolem kapličky se postupně rekonstruuje. Kaplička je přístupná veřejnosti pouze jednou v roce, a to vždy druhý zářijový víkend v rámci oslav Dnů evropského dědictví.

Díky své vyšší poloze kaplička nabízí jeden z nejkrásnějších berounských výhledů nejen na soutok Berounky a Litavky, ale i impozantní záběr do širokého okolí a mnohem dalšího. Turistická trasa, která vede ke kapličce a pokračuje k rozhledně Děd, je značena modrou barvou. V roce 2018 bylo kolem stavby nainstalováno nové osvětlení. Jednou za čas se zde konají komorní koncerty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vávra, Josef. Paměti královského města Berouna. Josef Vávra. Vyd. 1. Beroun: Garn, 2012. 422 s.

Garkisch, Miloš, 1947-. Beroun: zmizelé Čechy. Miloš Garkisch. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2012. Zmizelé Čechy. 75 s.

Tošnerová, Marie, 1956-. Beroun. Marie Tošnerová, Irena Benková, Miloš Garkisch, Jiří Topinka. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2008. 423 s.

Šefců, Ondřej, 1958-. Architektura: lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla. Ondřej Šefců. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 256 s.