Wikipedista:Dokola/Pískoviště
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Chomutov[editovat | editovat zdroj]
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Chomutov Školní 50, příspěvková organizace | |
![]() | |
![]() | |
Zkratka | SPSCV |
---|---|
Zřizovatel | Ústecký kraj |
IČO | 47796006 |
IZO | 600 020 363 |
Ředitel | Ing. Jan Lacina |
Zástupce | Ing. Vlasta Galuszková |
Adresa |
Školní 1060/50 430 01 Chomutov |
Zeměpisné souřadnice | 50°27′28,46″ s. š., 13°24′52,54″ v. d. |
Oficiální web | https://www.spscv.cz |
Obory vzdělávání | |
|
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Chomutov Školní 50, příspěvková organizace je střední škola a vyšší odborná s technickým zaměřením v městě Chomutov. Sídlí ve Školní ulici téměř v centru města. V rámci středoškolského studia nabízí pět specializací a dva obory vyššího odborného vzdělání.
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Vznik a založení průmyslové školy v Chomutově je úzce spjat s bouřlivým rozvojem průmyslu ve městě v druhé polovině 19. století. V letech 1870-71 byla v Chomutově založena Krušnohorská železářská a ocelářská společnost a v roce 1872 zahájil provoz železářský a ocelářský závod se slévárnou a strojírnou. Ve městě působily i další menší průmyslové podniky, smaltovna a slévárna Pehr, Heegerova hřebíkárna, továrna na výrobu plechových hrnců a konzervových krabic a řada dalších. Díky tomu také rostla poptávka po odborně vyškoleném a vzdělaném dorostu. Podnět k založení odborné školy vzešel od chomutovské obce. V roce 1972 napsalo městské zastupitelstvo rakouskému ministerstvu žádost o zřízení mechanicko-technických výukových dílen a zároveň se zavázalo zajistit pro školu vhodnou budovu. Výnosem ministerstva obchodu ze dne 31. července 1873 bylo zřízení školy s názvem Mechanisch - technische Lehrwerkstätten des Handelsministeriums povoleno. Název byl záhy upřesněn na K. k. Maschinen-gewerbliche Fachschule mit Lehrwerkstätten in Komotau (C. k. odborná škola strojírenská s učebními dílnami v Chomutově). V té době se jednalo o první školu toho druhu v Rakousko – Uhersku.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
- 16. července 1874 položen základní kámen školy. Plány budovy vytvořil inženýr Theodor Reuter, který se stal prvním ředitelem školy.
- 24. října 1874 slavnostní otevření budovy a slavnostní zápis
- 26. října 1874 zahájení vyučování s 24 žáky
- 1883 - nový výstižný název Odborná průmyslová škola strojní s výukovými dílnami
- 1900 - zřízení jednoročního elektrotechnického kurzu
- 7. května 1901 usnesení zastupitelstva města o výstavbě nové budovy pro Odbornou průmyslovou školu strojní a elektrotechnickou v ulici U sirotčince (dnes Školní ulice)
- 1901 - na podzim zahájena výstavba podle plánů vídeňského architekta Adalbert Pasdirek-Coreno
- 16. září 1902 zahájena výuka v nové budově školy
- 1904 - zřízena dvouletá mistrovská škola mechanicko-technického směru
- 1912 - snížení vyučovacích hodin z 54 na 48 a zavedeno nepovinné vyučování českého jazyka
Škole bylo přiznáno právo konat mistrovské zkoušky kovářů, zámečníků, slévačů, soustružníků a strojníků
- 1914 -1918 částečný útlum výuky, kurzy pro válečné invalidy
- 1924 -
- 1926 -
- 19xx -
- Xx -
- 1. října 1945 obnovena výuka
- 1959 - zavedení nového studijního oboru měřící a automatizační technika
- 1976 - studijní obor Výpočetní technika
- 2005 - zahájena spolupráce s Univerzitou J.E. Purkyně – kombinované bakalářské studium obor počítačové modelování ve výrobě, vědě a technice
- 2009 - zahájeno vzdělávání podle vzdělávacího programu Elektrotechnika a strojírenství
- 2010 - reakreditované studijní programy Vyšší odborné školy – Výpočetní systémy a Informatika ve státní správě
- 2012 - elektronizace administrativy, zavedení elektronické třídní knihy
- 2014 - oslavy k výročí 140 let založení školy
- 2015 - otevření první třídy oboru Technický management, prodloužení akreditace Vyšší odborné školy
Ředitelé Střední průmyslové a Vyšší odborné školy v Chomutově[editovat | editovat zdroj]
Pořadí | Jméno | Období působení |
---|---|---|
1 | Ing. Theodor Reuter | 1874 - 1881 |
2 | Ing. Alfred Musil | 1881 - 1882 |
3 | Ing. Moriz Prasch | 1882 - 1900 |
4 | Ing. Josef Reichl | 1900 - 1909 |
5 | Ing. Hugo Lipovský | 1909 - 1921 |
6 | Ing. Wenzel Seliger | 1921 - 1931 |
7 | Ing. Eugen Sturm | 1931 - 1945 |
8 | Ing. Jan Bohdanecký | 1946 - 1949 |
9 | Ing. Václav Klepl | 1949 - 1967 |
10 | Ing. Jiří Lorenc | 1968 - 1989 |
11 | Ing. Josef Hassmann CSc | 1989 - 1996 |
12 | Ing. Jiří Lorenc ml. | 1997 - 2005 |
13 | Ing. Jan Lacina | 2005 - současnost |
Studijní obory[editovat | editovat zdroj]
Tento studijní obor je realizován podle vzdělávacího programu Elektrotechnika a strojírenství, je specifický tím, že první dva ročníky studia jsou společné pro všechna odborná zaměření a svým obsahem vytvářejí nezbytný základ technických znalostí a dovedností.
Studium je čtyřleté, denní. Na základě osobního zájmu a prospěchu si žák po absolvování prvních dvou let studia volí jednu z pěti možných specializací. Tyto specializace jsou připravovány podle RVP 26-41-M/01 Elektrotechnika a 23-41-M/01 Strojírenství. Celé studium je zakončeno maturitní zkouškou.
Specializace[editovat | editovat zdroj]
Automatizační systémy[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru je základní elektrotechnické vzdělání s prvky elektroniky, strojírenství a programování tak, jak to dnešní stav automatizační techniky vyžaduje. Při této přípravě se využívá přirozeného zájmu žáků o moderní techniku a nové trendy v oblasti informační a komunikační techniky.
Automatizovaná konstrukce ve strojírenství[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru jsou odborné znalosti oblasti strojírenské technologie, CAD, CAM, konstrukce a výroby strojních zařízení včetně jejich měření a kontroly.
Silnoproudá elektrotechnika[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru je základní vzdělání v nejrůznějších oblastech silnoproudé elektrotechniky a energetiky, získání informací o výrobě a rozvodech elektrické energie, světelné a elektrotepelné technice, el. pohonech, řídicí a regulační technice a dalších alternativních zdrojích.
Technický management[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru je kombinace znalostí z oblasti elektrotechniky a ekonomiky, získání teoretických i praktických znalosti v oblasti výroby elektrické energie s přesahem do sféry technicko ekonomické.
Výpočetní systémy[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru jsou znalosti z oblasti programování, databází, správy síťové topologie, diagnostiky počítače a principů fungování, součástí je též tvorba a správa webových stránek a aplikací.
Vyšší odborná škola[editovat | editovat zdroj]
Je forma pomaturitního vzdělávání, které je denní, tříleté. Vzdělávací program je akreditovaný od roku 2010. Studium je zakončeno absolutoriem, jež se skládá z obhajoby absolventské práce, zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka. Absolvent získává diplom a titul Diplomovaný specialista v oboru – DiS. Součástí vzdělávacího programu je půlroční praxe, kterou studenti absolvují v průběhu třetího ročníku u firmem našeho regionu. Studenti na VOŠ platí školné.
Výpočetní systémy - VOŠ[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru je zavádění výpočetní techniky, její diagnostika, programování a technické řešení počítačových sítí v nejrůznějších odvětvích průmyslu, služeb i obchodu.
Veřejnosprávní činnost s podporou ICT - VOŠ[editovat | editovat zdroj]
Obsahem oboru je příprava na řízení či samostatnou činnost v oblasti účetnictví, daňové specializace, personalistiky, správní nebo zprostředkovatelské činnosti a řízení jakosti.
BROŽOVSKÝ, Karel; ZÁBRANSKÝ, František. Chomutov - Historický průvodce a zajímavosti města. 1.. vyd. Chomutov: odbor školství a kultury MěstNV Chomutov, 1978. 207 s. S. 151-153.
- ↑ Město Chomutov - historie [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.