Wikipedista:Davidek2009/Portál:Vesnická próza
Venkovská či vesnická próza je literární žánr, jenž se výrazně vyvíjel v druhé polovině 19. století. Nejprve byla venkovská próza spíše zidealizována, ovšem posléze se začala stávat složitější a krutější. Ze začátku byly psány spíše povídky, mezi které můžeme řadit díla Boženy Němcové či Františka Pravdy.
K tomuto žánru výrazně přispěla Karolina Světlá, jež v šedesátých letech 19. století založila český vesnický román.
Po Karolině Světlé se vesnickému románu věnoval třeba Karel Václav Rais, jenž napsal známý román Kalibův zločin. Toto období se nazývá realismus.
Mezi další vrcholná díla vesnické prózy je Maryša a bravurní dvoudílné dílo Rok na vsi od Aloise a Viléma Mrštíkových, kteří svůj Rok na vsi označili za Kroniku moravské dědiny.
|
|
| Karolina Světlá |
Karolina Světlá (24. února, Praha - 7. září 1899, tamtéž) byla česká spisovatelka a zakladatelka českého vesnického románu. Narodila se Eustachu Rottovi a Anně Margaretě roz. Vogelové. Měla ještě sourozence Jindřicha a budoucí spisovatelku Žofii Podlipskou. Všecky děti byly vychovávány německy. Obě dvě sestry si ovšem později uvědomovaly, že jako Češky by též měly míti přístup k české kultuře a mohly by více žíti doma česky.
Johanka (původní jméno Světlé) si pak začala psáti i deník, kde si stěžovala na svou poněmčenost a zákaz k české kultuře. Tento deník se však omylem sběhl do rukou jejího kantora, jenž pak obsah deníku ohlásil rodičům s dodatkem, že to určitě není z Johančiny hlavy. Tím měla Johanka pro svůj patriotismus utrum.
Do poněmčené rodiny však přichází učitel klavíru Petr Mužák a v nepřítomnosti rodičů hraje dcerám i české národní písně. Johanka se do něj později zamiluje a vezme si ho za muže. Mužák ji i začíná uvádět do vlastenecké společnosti a Johanka již osobně zná i Boženu Němcovou V třiadvaceti letech porodí Johana dceru Boženu, ta je ovšem slabá a po pár měsících svého krátkého života zemře.
Zhroucená matka si zajede na uklidnění na rekreaci do manželova rodiště, Podještědí. Podještědí si Johana tak zamiluje, že svůj umělecký přeudonym si dává po své neteři Karlolině, a po rodišti svého manžela Světlá pod Ještědem. Teď již Karolina Světlá začíná psát menší povídky a romanetta a později roku 1867 vydává svůj první román, Vesnický román pojednávající o podještědském kraji. Zároveň však psala povídky z pražského prostředí.
Dále pak Světlá píše řadu povídek a vydává své slavné romány. Největšího úspěchu se dočká, když její Hubička bude na libreto Elišky Krásnohorské a na hudbu Bedřicha Smetany zoperněna. Světlá ovšem již od úmrtí svého dítěte prožívá vážnou oční chorobu a své texty diktuje své sekretářce a neteři Anežce Čermákové-Slukové. Světlá zemřela 7. září 1899, ovšem určitě si přála dožíti se nového století.
Připravované «
|
|
| Rok na vsi |
Rok na vsi (s podtitulem Kronika moravské dědiny) je známé dílo Aloise a Viléma Mrštíků. Popisuje běžný život moravského venkova a autoři se hlouběji zabývají moravskými tradicemi a zvyky. V knize jsou venkovské citáty psány klasickým moravským nářečím.
Kniha byla rozepsána do dvou dílů. Autorem knihy byl původně Alois Mrštík, ale jelikož mu bratr Vilém s dílem pilně pomáhal, připsal mu autorství. Bratry též inspirovala obec Jimramov, kde strávili své dětství a obec Diváky, kde jsou bratři pochováni.
V knize nebyly popsány pouze lidové zvyky a tradice jako byly hody či neděle, ale i případy bězné vesnické tematiky a to naznačují kapitoly Na vandře, Soudy či Na vojnu.
rokoch a moja první cesta védla k súdu. Kdysi sem tam chodil každý týdeň a furt bylo o čem psat. Tož sem býl zvědavý, co sa za tú dobu přihodilo…
Ve starém zámku, kam si ludé chodili pro spravedlnosť, sem sa dověděl, že si ani nepamatujú, kdy naposledy tam od nás nekeho súdili. Z teho sem býl tak udivený, že sem sa hnedkaj vypravíl za stařečkem Pagáčem, lebo to byla jediná "informační kancelář". Co sa kde v dědině šústlo, o tem hnedkaj věděli a enom tam bych sa mohl neco dovědět.
Zdeněk Galuška (1913–1999) – Slovácko sa súdí/Poslední súd
Přečtěte si celý text na Wikizdrojích.
Jedná se o obec (německy Brezina), kde žije 141. První písemná zmínka této obce pochází až z roku 1702. Dědina je známa tím, že se zde narodil Josef Václav Justin Michl, jenž v Březinech pracoval jako katolický kněz. Začali mu pak přezdívat Drašar.
Kněz měl velice patriotické zájmy a inspiroval českou spisovatelku Terézu Novákovou k napsání románu Drašar z roku 1914.