Wikipedista:Bavlnářský průmysl/Pískoviště
Bavlnářský průmysl[editovat | editovat zdroj]
Bavlnářský průmysl je odvětví textilního průmyslu, který zahrnuje kompletní proces od pěstování, spřádání, tkaní po produkci a přepravu výrobků z bavlny. Pěstování bavlníku je vázáno na specifické přírodní podmínky. Navzdory tomu je bavlnářský průmysl jedním z územně nejrozšířenějších odvětví.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie pěstování bavlny sahá až několik tisíc let zpět, o čemž svědčí 7000 let staré nálezy z Egypta nebo Mexika. Formování bavlnářského průmyslu dokazuje nejstarší písemná zmínka ze 7. století př. n. l., kdy docházelo k obchodu s bavlnou mezi státy Indie a dnešním Íránem. Do Evropy se poprvé importovala bavlna asi o 200 let později z Číny.[2]
Do konce 18. století neexistovaly žádné souhrnné údaje o pěstování, produkci nebo exportu a importu. Tudíž ze získaných informací se dá jen zhruba odvodit spotřeba bavlny. Podíl bavlny na textilních vláknech nepřesahoval 5 %.
Zlom ve využívání bavlny přišel s vynálezem vyzrňovacího stroje, kdy produkce prudce stoupla. V Anglii byla do provozu uvedena první průmyslová přádelna v roce 1771.[3] V roce 1797 byla založena první továrna ve střední Evropě ve Verneřicích.[4]
Od 18. století se produkce bavlny zvýšila až 100krát. Nicméně zpracování bavlny se z Evropy a USA přesunula do Asie (Čína, Indie), která je nyní největším vývozcem bavlny na světě.[3]
Produkce ve světě[editovat | editovat zdroj]
Světový bavlnářský průmysl zažil v posledních několika desetiletích dramatické změny. Produkce bavlny se od 2. poloviny 20. století téměř ztrojnásobila, a to ze 6,6 milionu tun v letech 1950/51 na 26,3 milionů tun v letech 2004/05. Průměrná míra růstu světové produkce bavlny mezi lety 1950/51 a 2004/05 činila asi 2,5% ročně, tj. 280 000 tun. Plocha určená pro pěstování bavlny se trvale pohybuje mezi 28 a 36 miliony hektarů. Vzhledem k tomu, že celková plocha nevykazuje tendenci růstu, veškerý růst světové produkce bavlny pochází ze zvýšených výnosů.
| Pořadí | Země | Produkce v roce 2019 |
| 1 | Indie | 5 770 |
| 2 | Spojené státy americké | 3 999 |
| 3 | Číná | 3 500 |
| 4 | Brazílie | 2 787 |
| 5 | Pákistán | 1 655 |
| Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství | ||
Trendy[editovat | editovat zdroj]
Vlákna vyráběná člověkem (manmade) v posledních letech zaznamenala růst na trhu jako největší konkurent bavlny. V posledním desetiletí ovšem značky reagovaly na stále náročnějšího a ekologičtějšího spotřebitele a začaly upřednostňovat přírodní tkaniny, včetně bavlny. Řada významných světových značek tedy prodává udržitelnou módu a nabízí zákazníkům ekologické oblečení. Módní průmysl jako takový má velký dopad na produkci bavlny. Například jógové kalhoty se v posledních letech staly velmi módní, ale na výrobu vyžadují mnohem méně bavlny než tradiční modré džíny.[5]
Budoucnost bavlnářského průmyslu[editovat | editovat zdroj]
Mnoho historiků tvrdí, že zasílání bavlny v 19. století z jedné strany světa na druhou, zapříčinilo vznik cest celosvětového obchodu, jak je známe dnes. V dnešní době je bavlna stále jedním z nejdůležitějších přírodních vláken na Zemi, které každý používá denně. Ročně se vyprodukuje více než 25 milion tun, což podporuje nejméně 250 milionů lidí podílejících se na pěstování, přepravě, tkaní a jiném zpracování vlákna.[5]
Jen samotná produkce bavlny vyžaduje velké množství vody, což ve skutečnosti znamená velké nároky na vodní zdroje k výrobě pouze jednoho trička nebo kalhot. Budoucnost tohoto odvětví průmyslu sebou nese poptávku po průhlednosti dodavatelského řetězce poté, kdy bylo v roce 2016 mnoho výrobků falešně označeno jako „egyptská bavlna“.[5] Předpokládá se, že se bude prosazovat ekologická výroba a výroba spolu s podniky, které jsou na zdroji příjmu závislé na bavlně. Díky využívání biotechnologií v průmyslu se dá očekávat zvýšení výnosů bavlněných vláken, a dokonce použití bavlněných semen jako zdroje potravy pro člověka.[6]
- ↑ LIBOR, Krajíček. Geografie průmyslu. 1.. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1982. 125 s.
- ↑ Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3
- ↑ a b Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
- ↑ Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102
- ↑ a b c Louis Dreyfus Company. www.ldc.com [online]. [cit. 2019-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Cotton Incorporated - US Upland Cotton Research & Marketing Company. Cotton Incorporated [online]. [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky)