Wikipedista:BarbPe/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prostorovou analýzu lze definovat jako techniku, která se snaží popsat existující vzory v prostorových datech a stanovit vztahy mezi různými geografickými proměnnými. [1][2][3]

Cíle prostorové analýzy dat[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem prostorové analýzy dat je měřit vlastnosti a vztahy, v rámci zkoumaného území a vysvětlit prostorový model variability z pohledu dalších atributů. To znamená, že ústřední myšlenkou je začlenit prostor do analýzy, kterou chceme provést.[1][2][3][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Postupy prostorové analýzy byly převzaty hlavně z příbuzných oborů jako například sociální geografie. Kromě toho zahrnují metody z matematiky a statistiky, modely z ekonomie, ekonomického zeměpisu či fyziky. Nejstarší prostorová úloha byla nalezení bodu s minimálním součtem vzdáleností od daných 3 bodů, kde kořeny sahají až do lokalizačních úloh. Alfred Weber v roce 1909 popsal tuto analýzu ekonomickou interpretací. [1][3]

Mosty v Kaliningradu

V roce 1736 řešil německý matematik Leonhard Euler tzv. úlohu 7 mostů (mosty Kaliningradu). Cílem takové úlohy je nalézt jednu trasu, která obsahuje všechny hrany (mosty) právě jednou, zároveň musí začínat a končit v jednom bodě.

Mapa dr. Snowa - úmrtí na choleru a výskyt studní

První uvedenou analýzou použitou v epidemiologii je studie doktora Johna Snowa z roku 1854 o způsobu přenosu cholery ve vztahu ke změnám v pozorované mortalitě v Londýně. Do jedné mapy společně zobrazil umístění studní, výskyt nemoci a úmrtí a síť ulic a poté se mezi těmito proměnnými snažil najít spojistost.[1]





Prostorová data[editovat | editovat zdroj]

Tento druh dat obsahuje informace o konkrétní geografické poloze na zemském povrchu. Prostorová data se skládají z menších prvků, stejně jako se molekula vody skládá z atomů vodíku a kyslíku. Při použití této analogie existují v případě prostorových dat dva datové modely složené z jednotlivých „atomů“.[2][5]

Primární prostorová data[editovat | editovat zdroj]

Data přímo z terénu, která ještě nebyla dále zpracována, jsou tzv. primární prostorová data. Mohou být jak vektorová, tak rastrová.[2] [5]

Vektorová data[editovat | editovat zdroj]

Ve vektorovém datovém modelu jsou „atomy“ body. Vektorová data graficky znázorňují reálný svět pomocí bodů, linií a ploch s konkrétními souřadnicemi. Spojením bodů vznikají linie a jejich spojením polygony. [2][5]

Rastrová data[editovat | editovat zdroj]

V rastrovém datovém modelu jsou „atomy“ pixely a data jsou nejčastěji prezentována v pixelové mřížce. Každý pixel v rámci rastru má určité umístění a sadu atributů. Hodnotu pixelu představuje barva. Běžným příkladem rastrových dat jsou například fotografie. Pokud jde však o prostorová data, rastry se obvykle vztahují k ortofotomapám, které jsou vytvořené ze snímků pořízených z lítajících zařízení, jako jsou satelity, letadla nebo třeba drony.[2][5]

Sekundární prostorová data[editovat | editovat zdroj]

Jsou to data, se kterými se denně setkáváme. Tato data už byla nějakým způsobem zpracována. [1][3][5]

Použití prostorových dat v GIS[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se prostorová analýza provádí pomocí geografického informačního systému (GIS). GIS obvykle poskytuje nástroje prostorové analýzy pro výpočet vlastností statistik a vykonávání činnosti geoprocessingu jako datové interpolace. GIS lze použít jako podporu pro prostorovou analýzu dat vyplývajících z průzkumů přírodních zdrojů, jako jsou: geologické, topografické, ekologické, fytogeografické a pedologické mapy; a lidské zdroje, jako jsou: socioekonomické, demografické, městské a zdravotní údaje.

GIS je program nebo několik vzájemně propojených programů, které umožňují vizualizovat, analyzovat a spravovat prostorová data prostřednictvím mapy. Takové systémy se používají třeba k vizualizaci a analýze síťových dat v mnoha různých odvětvích, např. v energetice, teplárenství nebo telekomunikacích. [1][2][5][6]

Použití prostorových dat v grafické podobě[editovat | editovat zdroj]

Prostorová data se běžně prezentují na mapách. Mapy mohou odrážet složité problémy a pomáhat pochopit různé jevy. Data se na mapách snáze interpretují, protože si lze rychlým pohledem všimnout souvislostí. Mapy pomáhají přijímat rychlejší a informovanější rozhodnutí. Lze je použít i pro prezentaci dat, která obvykle nejsou vizuální, jako jsou demografické údaje nebo korelace, např. u předpovědí teplot.

Zajímavou mapovou variantou je kartogram. Taková mapa prezentuje jev pomocí jeho relativních hodnot (např. průměru) v rámci předem definovaných územních jednotek. Příkladem je průměrná hustota zalidnění na úrovni krajů.[6]

Prostorová data na webu[editovat | editovat zdroj]

Dalším způsobem využití prostorových dat je vytvoření mapy nebo 3D zobrazení pomocí internetové vizualizační knihovny. Ta umožňuje sdílet vizualizace pomocí adresy URL. Může to být interaktivní mapa nebo úložiště dat.[6]

Prostorová analýza dat a současnost[editovat | editovat zdroj]

Prostorová data jsou velice užitečná, ale dříve byla mnohem méně dostupná. Kvůli problémům s dostupností jich nebyl dostatek pro jejich rozšířené analyzování. Stále dokonalejší počítače a další zařízení pro sběr a zpracování dat tento proces usnadňují. Proto firmy při hledání řešení svých problémů a obchodních potřeb využívají prostorová data. Analýzy prostorových dat umožňují lépe porozumět procesům a jevům a přijímat tak informovanější rozhodnutí.[5][4][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HORÁK, Jiří. Prostorové analýzy dat [online]. [cit. 2023-02-01]. - HORAK Dostupné online. 
  2. a b c d e f g Applied GIS and spatial analysis. Chichester, West Sussex, England: Wiley xi, 406 pages s. Dostupné online. ISBN 0-470-84409-4, ISBN 978-0-470-84409-0. OCLC 53013230 
  3. a b c d KROHOVÁ, Zuzana. Využití metod prostorové analýzy dat při vymezování venkovských regionů [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  4. a b FOTHERINGHAM, A. Stewart. A scoping review on the multiplicity of scale in spatial analysis [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g MALCZEWSKI, Jacek. GIS and multicriteria decision analysis. New York: J. Wiley & Sons xv, 392 pages s. Dostupné online. ISBN 0-471-32944-4, ISBN 978-0-471-32944-2. OCLC 39930386 
  6. a b c d TOMLIN, C. Dana. Geographic information systems and cartographic modeling. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice Hall xviii, 249 pages s. Dostupné online. ISBN 0-13-350927-3, ISBN 978-0-13-350927-4. OCLC 20796965