Wikipedista:7addva/Convair NB-36H

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Convair NB-36H byl experimentální letoun nesoucí jaderný reaktor za účelem otestování svého radiačního stínění pro posádku. Reaktor avšak nikdy nebyl použit k pohonu letadla. Přezdíván „The Crusader“,[1] byl vytvořen pro program Aircraft Nuclear Propulsion (zkráceně ANP), aby demonstroval proveditelnost a praktičnost bombardérů s jaderným pohonem.[2] Jeho vývoj skončil zrušením programu ANP.

Convair NB-36H
[[Soubor:
|300px|]]
Určeníexperimentální letoun
PůvodUSA
VýrobceConvair
První let17. září 1955
Vyrobeno kusů1
Vyvinuto z typuConvair B-36H
Další vývojConvair X-6

Návrh a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Program Aircraft Nuclear Propulsion (ANP) a také předcházející projekt Nuclear Energy for the Propulsion of Aircraft (NEPA), pracovaly na vývoji systému jaderného pohonu pro letadla.[2] Armádní letectvo Spojených států (USAF) zahájilo projekt NEPA 28. května 1946.[3] Po financování ve výši 10 milionů $ (1947)[4] fungovala NEPA až do května 1951, kdy byl projekt převeden pod AmerickouAtomic Energy Commission (AEC) kde společně figurovalo Letectvo Spojených Států a ANP.[5] Americké letectvo nechalo vyvinout dva různé systémy proudových motorů s jaderným pohonem. Koncept Direct Air Cycle, vyvíjený společností General Electric, a koncept Indirect Air Cycle, na kterém pracovala společnost Pratt & Whitney. Cílem programu bylo vyvinout a otestovat Convair X-6, plánovaný prototyp plně funkčního letounu s jaderným pohonem.[6]

V roce 1952 zasáhlo leteckou základnu Carswell v Texasu tornádo, které vážně poškodilo řadu letadel.[7] Jedním z poškozených letounů byl i bombardér Convair B-36 Peacemaker. Convair tedy navrhl Letectvu, že by mohl být přeměněn na raný prototyp pro projekt X-6, namísto opravy.[7] Letectvo souhlasilo s tímto plánem a poskytlo finanční prostředky na jeho potřebnou přestavbu.[7] Záměrem bylo otestovat letoun s funkčním jaderným motorem na palubě, který však ještě v této fázi letoun nepoháněl.[6]

Původní kabina pro posádku a avioniku byla nahrazena masivní 11tunovou sekcí vyloženou olovem a pryží. Dokonce i okna měla I malá okna měla 25 až 30cm tlusté olovnaté sklo.[1][8][9][10] Tato sekce obsahovala místo pro pilota, kopilota, palubního inženýra a dva jaderné inženýry. Letoun byl vybaven 1-megawattovým vzduchem chlazeným reaktorem o hmotnosti 16 000kg.[11] Ten byl zavěšen na háku ve střední pumovnici, aby bylo možné ho snadno nakládat a vykládat, tak, aby mohl mezi lety být bezpečně uschován v podzemí.[7] Společně s reaktorem byl vyvinut i monitorovací systém nazvaný „Projekt Halitosis“, který měřil únik radioaktivních plynů z reaktoru.[12]

Provozní historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled zespodu na letadlo

Letoun NB-36H úspěšně absolvoval 47 testovacích letů a 215 hodin ve vzduchu a při 89ti z nich reaktor pracoval. Tyto lety proběhly mezi 17.9.1955 a březnem 1957 nad státy Nové Mexiko a Texas.[13] Testovací lety potvrdily účinnost stínění pro posádku i při letech v nízké výšce, avšak že v případě havárie letadla bylo nebezpečí kontaminace radiací[11]

V roce 1957, po skončení testovacích letů, byl letoun NB-36H vyřazen z provozu, reaktor byl odstraněn a samotný letoun sešrotován v Carswell.[6] S rostoucím napětím Studené války během pozdních 50. let 20. stol., zintenzivnila vývoj těžkých bombardérů s proudovými motory.[6] Souběžné programy pro vývoj jak nukleárních, tak konvenčních letadel měly za cíl takový bombardér vyvinout, ale pokrok byl pomalý.[11] Tehdejší prezident USA, Dwight Eisenhower nebyl přesvědčen, že byl takový vývoj zapotření, avšak s jeho financováním pokračoval.[14] Během pozdních 50. let byl koncept letadel s jaderným pohonem vnímán Kongresem čím dál více nadbytečný, vzhledem k pokračujícím pokrokům ve vývoji nadzvukového letectví a balistických střel.[15]

V březnu 1961, krátce po svém nástupu do úřadu prezidenta, byl program zrušen Johnem F. Kennedym.[16] V jeho prohlášení poznamenal, že praktické využití letadel s jaderným pohonem je stále velmi vzdálená, navzdory 15 letům a výdajům okolo 1 miliardy dolarů,[11] které byly využity na jejich vývoj. Convair X-6 nakonec nebyl nikdy vyroben[17] a NB-36H je dodnes jediným Americkým letounem schopným nést funkční jaderný reaktor.[18] Vědecká práce provedená na projektu ale měla určitou trvalou hodnotu, včetně nových metod pro zacházení s tekutými kovy a tavenými solemi. Tyto znalosti z nemalé části pomohly k vývoji jaderných reaktorů používaných v NASA.[15]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Aircraft specs

Technické údaje

  • Posádka: 5
  • Délka: 49.38 m
  • Rozpětí: 70.10 m
  • Výška: 14.23 m
  • Nosná plocha: 443.3 m2
  • Vzletová hmotnost: 162,305 kg
  • Pohonné jednotky: 4 × proudové motory General Electric J47, tah 23.1 kN každý / 6 × Pratt & Whitney R-4360-53 radials, 2,830 kW (3,800 hp) každá
  • Maximální rychlost: 676 km/h (360 kn)
  • Cestovní rychlost: 430 km/h (230 kn)
  • Dostup: 12,200 m

Související články[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Aircontent

Souvisle vyvinutá letadla

Letadla srovnatelné role, konfigurace a éry

Související seznamy

Reference[editovat | editovat zdroj]

Citace[editovat | editovat zdroj]

Budou přidány z anglické stránky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 7addva/Convair NB-36H na Wikimedia Commons

[[Kategorie:Letadla Convair]] [[Kategorie:Letadla s jaderným pohonem]] [[Kategorie:Experimentální letadla]] [[Kategorie:Experimentální letadla USAF]]

  1. a b Dostupné online. 
  2. a b Dostupné online. (anglicky) 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. .
  4. Dostupné online. 
  5. Dostupné online. 
  6. a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781580070768. 
  7. a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781439158289.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „AtomicAmerica“ použit vícekrát s různým obsahem
  8. Dostupné online. 
  9. Dostupné online. 
  10. ; Colon, Raul. Dostupné online. 
  11. a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781844151783. 
  12. Cortright, Vincent, "Dream of Atomic Powered Flight", Aviation History, March 1995
  13. Atomic Energy Commission and Department of Defense. Report to the Congress of the United States – Review of manned aircraft nuclear propulsion program. [s.l.]: The Comptroller General of the United States, February 1963. Dostupné online. S. 141. 
  14. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780160877377. 
  15. a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780870498541. 
  16. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781605982038. 
  17. Dostupné online. 
  18. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9783848259854.