Wikipedie:WikiProjekt Fotografování/Dobrá fotografie

Nesnažte se o umění.
Seznamte se se základními funkcemi svého fotoaparátu a důsledky jejich nastavení a využití (expoziční doba, clona, ISO, blesk, makrorežim, vyvážení bílé atd…)
Důležité a zajímavé věci vyfotografujte několikrát, ať už za různých (úhel pohledu, osvětlení scény, expoziční doba, clona, ISO), nebo stejných podmínek. Všechny pokusy ovšem není nutné nahrávat, uživatel se radši podívá na jednu kvalitní fotku než na 40, z nichž jsou kvalitní tři.
Držte fotoaparát pevně, ale ne křečovitě.
Nezapomeňte správně zaostřit a věnujte pozornost i hloubce ostrosti. Automatickému fotoaparátu dopřejte dostatečně dlouhý čas k zaostření.
Nenaklánějte fotoaparát, i naklonění jen o několik málo stupňů bývá velkým problémem.
Rozmyslete si důkladně kompozici, nezapomínejte na zlatý řez.
Snažte se eliminovat zbytečnosti, zvolte neutrální pozadí bez dalších objektů, nerozsekávejte lidi výraznou čárou v pozadí (například obzor, hrana okna, atd.)
Pokud si nejste jisti kompozicí, vyfotografujte o něco víc. Ořezávat můžete doma.
Ukládejte obrázky v digitálním fotoaparátu na nejvyšší kvalitu v případě JPEGu, nebo nejraději bezeztrátově.
Pokud nechcete fotit siluety, nefoťte proti světlu. Pokud už fotíte proti světlu, pomáhá přisvícení bleskem – je ovšem třeba být dost blízko objektu, aby stačil dosahem.
Budovy jsou často nejhezčí, když jsou osvětleny slunečním světlem na pozadí tmavé oblohy. (vhodné podmínky; méně vhodné podmínky). Dobu, kdy je stavba nejlépe nasvícená, můžete zjistit pomocí nástroje Sun Calc.
Po přechodu studené fronty bývá mnohem lepší viditelnost, což může velmi ovlivnit kvalitu Vašich krajinek.
Vyhýbejte se ostrým stínům a jasovým kontrastům, zejména digitální fotoaparáty mají omezený dynamický rozsah. [1]
Naučte se využívat celý rozsah citlivosti CCD čipu ve svém fotoaparátu, obrázek nepodexponujte ani nepřeexponujte.
Na vzdálenější předměty (více než několik málo metrů) nepoužívejte blesk.
Blesk má omezený dosah, je-li váš cíl příliš daleko stačí jeho výkon jen na vytvoření červených očí (1/100 sec, f/2.8, ISO 400)
Podobné světelné podmínky, ale s vypnutým bleskem (1/60 sec, f/4, ISO 1600)
Nevyužívejte velkého přiblížení zoomu, pokud si nejste jisti, že dokážete udržet fotoaparát v klidu během celé expozice – při ohniskových vzdálenostech nad 100 mm lze z ruky udržet jen časy pod setinu vteřiny. Při velkém přiblížení navíc objektiv často zachytí výrazně méně světla, což naopak nutí časy prodlužovat. Pomoci může stativ nebo optický stabilizátor obrazu.
Nepoužívejte digitální zoom, omezte postprocessing přímo ve fotoaparátu (snad kromě statistické kompenzace šumu, která nemůže být provedena později).
Neupravujte fotografii v počítači víc, než je nezbytně nutné. Korekce klátících se svislic u architektury ovšem za pokus stojí. (vizte dále)
Otáčení a ořezávání provádějte na počítači pokud možno bezeztrátově Jpegcrop, můžete použít i jiný nástroj, např. IrfanView.
Nejste-li si jistí svými digitálními úpravami fotografie, nahrávejte na commons obrázky nejprve v původním, nezpracovaném stavu, a teprve až pak zpracovaný. Budou ho tak moci upravit jiní lidé, kteří to mohou umět lépe.
Neodstraňujte Exif informace z obrázků, pokud to není nutné.
Pokud hledáte program pro zpracování svých digitálních fotografií, zkuste Gimp. Je zdarma s hodně možnostmi.
Lidi foťte s předbleskem a nebo lépe je s bleskem nefoťte.
Nebojte se fotografovat, i když porušíte všechny poučky pro fotografy.
Nebojte se fotit vše kolem sebe, ale pamatujte, že v objektech ve kterých je to zakázáno (některá muzea, skleníky, koncerty), můžete být nějak potrestán.

Užitečné příslušenství[editovat | editovat zdroj]

polarizační filtr ztmavuje jasnou oblohu a pomáhá zabránit přepalům, lze s ním odstranit i nežádoucí odlesky na vodní hladině, kapotách aut a podobně
externí blesk s otočnou hlavou dovoluje osvětlovat interiéry odrazem o strop nebo o stěnu; v interiérech se tak u fotek zbavíme rušivých stínů v pozadí.
stativ velmi pomůže při focení s dlouhou expozicí. Při fotografování krajinek a měst večer a v noci je to téměř nezbytná pomůcka.

Klátící se svislice[editovat | editovat zdroj]

Při fotografování architektury se budovy často zdají být lichoběžníkovými. Zdánlivé sbíhání vertikál způsobuje naklonění roviny snímače, které je ovšem zpravidla nutné pro to aby se nám budova vešla na snímek.

Možné cesty řešení problému zahrnují focení budov z poloviny jejich výšky (například z okna budovy protější), použití starého měchového fotoaparátu, použití nového měchového fotoaparátu, použití speciálních objektivů, a korekce vady v počítači.

Editor GIMP disponuje nástrojem "perspective tool" s korektivním módem. V něm promítne přes fotografii čtvercovou síť, kterou myší přetáhneme tak aby navazovala na "svislice" na snímku. Po potvrzení program roztáhne oblast pokrytou sítí do celého obrázku. To často způsobí deformaci poměru výšky a šířky, kterou je nutno dodatečně napravit (dobrým ukazatelem bývají nápisy nebo kruhové ciferníky hodin), nebo předem korigovat stažením výšky čtvercové sítě (to pak celý výsledek roztáhne do šířky, a tím potlačí stav kdy budovy skončí nízké a tlusté).