Wikipedie:Žádost o komentář/Encyklopedická významnost zákonů
Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji prosím needitujte.
Žádost o komentář skončila výsledkem:
Diskutující se vcelku shodli, že zákony nejsou automaticky významné a že není potřeba pro posuzování encyklopedické významnosti zákonů zavádět zvláštní pravidlo. --Jvs 12. 3. 2021, 08:14 (CET)[odpovědět]
Právě byla uzavřena jedna diskuse o smazání, při jejímž uzavření kolega Mario7 myslím celkem přesně popsal problémy s posuzováním významnosti zákonů, potažmo právních předpisů vůbec. Jde zjevně o dlouhodobý stav. Samozřejmě že vím, že žádosti o komentář tady zůstávají neuzavřené celé roky, ale jednou k tomu dojde u každé z nich a tak jsem si řekl, že by to byl takový pěkný odkaz.
O co vlastně jde? Máme obecné pravidlo o encyklopedické významnosti a několik oborových, podle nichž se posuzuje, zda má určité téma nárok na samostatný článek, či nikoli. Nejde tedy o encyklopedickou užitečnost informací, jak zaznělo v odkazované diskusi, ale jen a pouze o to, zda mají být uvedeny v samostatném článku, nebo raději začleněny někam jinam. Jelikož pak pro právní předpisy neexistují žádná oborová kritéria, je třeba vycházet z toho, že se zde posouzení encyklopedické významnosti odvíjí od obecných, tedy od existence několika publikovaných, věrohodných, netriviálních a na předmětu článku nezávislých zdrojů. A z této žádosti o komentář (zaměřené výslovně na zákony, byť její výstup by mohl být aplikován i na podzákonné předpisy) by nakonec mohla vyplynout nějaká upřesňující vodítka, jak dané pravidlo v tomto kontextu chápat, příp. zda není na místě ho nějak změnit.
V současné době lze totiž napsat článek o libovolném zákoně, resp. mi není znám případ, kdy by byla encyklopedická významnost nějakého takového článku zpochybněna. To by naznačovalo, že panuje shoda na tom, že zákony jsou významné bez dalšího. Současně by to ale vedlo k tomu, že na Wikipedii bude nakonec opravdu velká řada pahýlovitých článků, z nichž se čtenáři dozví pouze číslo a název zákona, kdy byl přijat, kdy nabyl účinnosti a v tom lepším případě i jaká je jeho struktura. Lze namítnout, že v článcích o zákonech lze zpracovat i jeho materii. Do jisté míry ano, ale současně je třeba se vyhnout duplicitách, protože existenci několika článků na stejné téma se z celkem pochopitelných důvodů snaží Wikipedie potírat.
(Pozn. Zde je velmi podstatné si uvědomit onen rozdíl mezi právním předpisem a právním institutem, jelikož je někteří kolegové v odkazované diskusi o smazání zaměňovali. Právní předpis je fakticky jenom „nosič“, který umožňuje existenci určité právní úpravy konkrétních společenských vztahů. Ty pak leckdy vnímáme jako objektivně existující věc, přestože vznikají, mění se a zanikají spolu se zákonem, který je zavedl. Jsou spolu svázány, ale jde o něco jiného. Např. máme článek Policie České republiky a jistě by jen málokoho napadlo jej přesunout na název Zákon o Policii České republiky, který tento ozbrojený sbor upravuje. Je také podstatné, že jen málokterý právní institut je upraven pouze jedním právním předpisem. Tedy nejen zákonem, ale také řadou podzákonných nařízení vlády nebo vyhlášek. Ovšem i na úrovni zákonů je tomu tak. Kupř. důchodové pojištění neupravuje jen zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ale také zákony č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Nebylo by tudíž vhodné, aby tento právní institut byl rozebrán v článku s názvem Zákon o důchodovém pojištění.)
Myslím, že shoda by měla být minimálně na tom, že ne každý zákon je encyklopedicky významný, jak už ostatně uvedl s pěknými příklady kolega Mario7 v citované diskusi o smazání. A to pomíjím pouhé novelizační zákony, které vlastní existenci nemají a jen mění jiný zákon (existují ovšem jako ve všem výjimky, příkladem může být tzv. náhubkový zákon). Dojde-li ale někdy ke zkoumání encyklopedické významnosti zákona, jaké zdroje jsou k dispozici? Je možné standardně vycházet z novinářských zpráv, jak je zde zvykem, ovšem denní zpravodajství se vztahuje prakticky vždy jen ke komplikacím vznikajícím během legislativního procesu. Není, až na výjimky, úplně zaměřeno na zákon jako takový. Snadno by pak vznikl dojem, že přijetí zákona bylo nakonec na něm to nejdůležitější.
Přesto by takové zdroje mohly Wikipedii stačit, přičemž pozitivní na nich je to, že kromě stručné struktury zákona by v článku byl i nějaký informačně užitečný obsah. Podle mého názoru by se přesto mělo vycházet především z existence komentářů (možná postačí jednoho, možná vícera, tzn. alespoň dvou), neboť jde o monografie, které se leckdy hodně obsáhle zaobírají přímo konkrétním zákonem. Také jsou psány právníky, odborníky v dané právní oblasti, takže tím je dosvědčen jejich společenský význam z odborného hlediska (jinými slovy, musí se napsat komentář k danému zákonu, protože je to nutné pro praxi, pro jeho aplikaci na společenské vztahy). Tím by byla myslím encyklopedická významnost zákona plně doložena. --Valdemar (diskuse) 26. 4. 2020, 15:31 (CEST)[odpovědět]
IP
[editovat | editovat zdroj]Významnější zákony bývají většinou enc. významné podle běžných kritérií (informují o nich noviny, vyjdou komentáře, stanou se součástí učiva právníků, takže se WP:2NNVZ obvykle najdou). Není tedy důvod je zde nemít (Wikipedie není z papíru). Například en:List of Acts of the Parliament of the United Kingdom, 2000–2019 ukazuje, že o většině větších britských zákonů vzniknou na anglické Wikipedii články a nikdo tam s tím nemá problém. Podle mého názoru by se článek o zákonu měl soustředit na popis samotného zákona, jeho přijetí a rozdílům oproti předchozí právní úpravě (co ten zákon řeší a proč ho přijali). A pak by měl existovat článek o celkové oblasti v českém kontextu (třeba o zdravotním pojištění), kde by se s odkazem na jednotlivé zákony souhrnně vysvětlilo, jak je tato oblast řízena a jak se to vyvíjelo. A pak ještě článek o té oblasti v mezinárodním kontextu (obecný úvod + popis toho, jak to mají a měli uspořádáno v jiných státech).--Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 4. 2020, 16:03 (CEST)[odpovědět]
Martin Urbanec
[editovat | editovat zdroj]Zákony zde nejsou pro nic za nic, vždy upravují nějakou konkrétní oblast lidského života. V případě Vloutem odkazované diskuse jde o nemocenské pojištění, které jistě samo o sobě významné je. V článku o zákonu samotném se toho podle mě příliš napsat navíc nedá.
Výjimku mohou tvořit postupně platné úpravy, každá založena na jiném základě. Tam mi dává smysl, aby byla nejnovější podrobně popsána v hlavním článku, a historické úpravy by mohly být popsány stručně a odkazovat skrz {{podrobně}} na článek o daném zákoně.
Další výjimku tvoří zákony, které byly podrobeny veřejné diskusi - a o kterých tak jak tak existuje plno NNVZ. Napadá mě například GDPR či PATRIOT.
Poslední výjimku dle mě tvoří zákony, které neupravují jeden konkrétní problém, ale vztahují se na velkou část z lidského chování - zde půjde zejména o občanský či trestní zákoník. O těch ale také existuje velké množství NNVZ.
Sečteno a podtrženo, nemyslím si, že je nutné či ani žádoucí zde mít článek o každém zákoně - velká část z nich se natolik překrývá s určitým tématem, že se o nich samotných nic napsat nedá (zákon o zvláštních podmínkách konání maturitní zkoušky se tematicky dost překrývá s článkem o uzavření škol). O těch výjimkách, kdy to smysl dává, pak zpravidla NNVZ existovat budou. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 4. 2020, 18:26 (CEST)[odpovědět]
Palu
[editovat | editovat zdroj]Zákony nepovažuji za nějak zvláštní téma a myslím si, že obecná pravidla EV jsou pro ně vyhovující. Pakliže existuje nezávislá věrohodná netriviální publicita, zákon by tu měl mít své místo. Že by o něm nebylo co napsat, nemůže být pravda právě proto, že o něm existuje netriviální publicita. Jistě bude zajímavé v článku sledovat, jak byl zákon přijat, jaká jednání schválení předcházela, jaké byly varianty, jestli se pak někdo obrátil na ústavní soud, jaká byla minulá úprava a kdy a jak se začala problematika zákony upravovat, jestli byla nějaká inspirace v zahraničí (ať už pozitivní nebo jako odrazující příklad), jestli existuje v dané problematice a její regulace shoda uvnitř EU nebo ve světě, atd. atd. atd. Rozhodně o zákonu lze něco napsat a rozhodně to může být zajímavý článek. --Palu (diskuse) 27. 4. 2020, 00:06 (CEST)[odpovědět]
ŠJů
[editovat | editovat zdroj]Především je třeba vzít na vědomí, že otázka, zda nějaký zákon či jiný typ předpisu má být pojednán v samostatném článku, anebo v rámci nějakého obecnějšího (širšího) článku, není jen otázkou významnosti toho konkrétního zákona, ale především otázkou toho, jak je vhodné strukturovat obsah na Wikipedii. Tj. jestli je vhodné, aby na článek o takovém zákonu bylo možné přímo odkazovat, nebo jestli naopak je vhodné o celé skupině předpisů pojednat dohromady. A zde je nutné uplatnit spíše ten selský rozum a praktické uvažování, nežli se samoúčelně zabývat tím, jak to napasovat do nějakých formálních pravidel. Nicméně přesto je užitečné pokusit se tu laťku nějak naznačit a zformulovat.
Nelze pochybovat o tom, že je encyklopedicky významný takový zákon, jehož přípravu a přijímání provází spousta odborných i mediálních diskusí. Dostatek nezávislých zdrojů spolehlivě najdeme většinou i u takových zákonů, které jsou pro nějaký významnější obor nebo téma klíčové (např. školský zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví aj.). Pokud je zákon až velmi úzce monotematický, tak potom ovšem připadá v úvahu, zda článek o takovém zákonu má být oddělen od článku o jeho tématu - například "Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek" nebo "Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona o dráhách", a třeba o Českých drahách nebo Policii České republiky lze psát ohromné množství dalších informací, takže může být praktické zákonný rámec vyčlenit do samostatného článku. Někdy potřeba vytvoření samostatného článku vyplyně z logiky strukturování textu, a v některých případech tyto praktické důvody naopak mohou vést spíše ke společnému článku o předpisu i o jeho tématu. V případě "vyhlášky o vyhlášení Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek" by třeba snad nikoho ani nenapadlo zakládat o vyhlášce samostatný článek. Když se podívám na poslední přijaté zákony, sérii jednorázových zákonů o koronavirových opatřeních by bylo lépe zpracovat do nějakého tématického článku o reakci státu na epidemii a nezakládat články přímo o těch zákonech. O pouhých novelách asi není vhodné zakládat samostatné články nikdy, ledaže by tématem takové novely byla nějaká opravdu specifická a významná změna přesahující význam novelizovaného zákona. Pokud je starý zákon nahrazen novým zákonem, v mnoha případech je lepší v jednom článku popsat celou historii právní úpravy, ale u velmi významných kodexů (trestní, občanský, obchodní) či ústav bude asi většinou samostatně významné každé "vydání".
Měli-li bychom použít obvyklá kritéria NNVZ, pak asi nejspornější bude kritérium "nezávislosti". Je komentář psaný autory zákona nezávislým zdrojem, pokud zákon vlastně schvaloval jiný orgán? Je judikatura nezávislým zdrojem, pokud je orgánem téhož státu, jehož jménem byl zákon vydán, avšak soudní moc je od zákonodárné nějak oddělena? Ale neměli bychom za významný považovat jen takový právní předpis, o kterém můžeme napsat více než pouze přerecitovat jeho obsah? Neměli bychom vyžadovat nějaké netriviální hodnocení významu, dopadů, kvality a kontextu toho zákona - přičemž sama důvodová zpráva z principu nemůže být nezávislým zdrojem? Kolik zákonů by takovým sítem prošlo?
Celkově vzato, nezbývá asi než se orientačně řídit obecnými pravidly pro významnost a pro zakládání a psaní článků a korigovat to zdravou soudností a praktickými potřebami. Dlouhodobě platný zákon upravující komplexně nějakou problematiku bude zpravidla významnější než jednorázový zákon upravující nějakou marginálii, a totéž obdobně platí i pro nařízení, vyhlášky, případně nálezy ústavního soudu atd. Ale zase záleží na tom, jakou veřejnou a odbornou pozornost a diskusi vyvolá. Nenapadá mě, co bychom do speciálního oborového pravidla významnosti měli napsat. Kdybychom se pokusili nějaké striktní pravidlo zformulovat, hrozí pak nebezpečí, že ho někdo bude striktně vymáhat třeba i zjevně navzdory tomu zdravému rozumu. Spíše by bylo vhodné, kdyby se ta laťka významnosti ustálila rozumnou praxí: o takových typech zákonů bychom článek mít měli, o takových typech zákonů obvykle samostatné články nezakládáme. --ŠJů (diskuse) 27. 5. 2020, 00:53 (CEST)[odpovědět]