Widmannové

Widmannové (Widmannové–Sedlničtí) jsou německý šlechtický rod, který se připomíná od 16. století. V roce 1730 byli povýšeni do panského stavu, v jedné linii pak získali hraběcí titul spolu se jménem vymřelého rodu Sedlnických z Choltic (Widmann-Sedlnický, 1871). V 18.–20. století vlastnili několik panství v Čechách a na Moravě (Plaveč, Luka nad Jihlavou). V 19. století vynikli Widmannové v politickém životě na Moravě, dva z nich zastávali funkce ministra v rakouské vládě.

Dějiny rodu

Rod Widmannů pochází původně z Bavorska, kde v roce 1593 získal šlechtický stav, později začali členové rodu pronikat ve státních službách do habsburské monarchie^[1]. Jan Michael Widmann (1640–1719) žil v Chebu a vynikl provozováním poštovních služeb, získal český inkolát a v roce 1712 byl povýšen do rytířského stavu. Jeho syn Jan Antonín (1675–1739) byl radou dvorské kanceláře a v roce 1731 byl povýšen do stavu svobodných pánů^[2]. V generaci jeho synů došlo k domestikaci Widmannů v Čechách a na Moravě, Jan Václav (1722–1772) působil v diplomacii a v letech 1766–1772 byl nejvyšším zemským sudím na Moravě. V roce 1743 koupil na jižní Moravě panství Plaveč, jeho mladší bratr Josef (1724–1791), c.k. tajný rada, koupil v roce 1769 za 154 000 zlatých panství Luka nad Jihlavou^[3].

Josefův vnuk Vojtěch (1804–1888) byl poslancem moravského zemského sněmu a v letech 1870-1884 zemským hejtmanem na Moravě. Jeho syn Vojtěch (1868-1945) zahájil svou kariéru u českého místodržitelství v Praze, a proto v roce 1891 koupil Nalžovice na Sedlčansku^[4]. Nalžovický zámek byl jeho sídlem až do roku 1931, kdy jej prodal poručníkům Františka Schwarzenberga. Vojtěch Widmann byl v roce 1911 rakouským ministrem zemědělství a v letech 1915-1918 zemským prezidentem ve Slezsku, v roce 1917 získal dědičné členství v rakouské panské sněmovně.

Mladší linii v Lukách nad Jihlavou založil Antonín (1805–1866), který byl poslancem moravského zemského sněmu. Oženil se s Marií Leopoldinou Sedlnickou z Choltic (1812–1898) a po vymření hraběcí větve tohoto starobylého rodu přešlo jméno i dědictví na Widmanny. Majestát na jméno a erb Sedlnických získal v roce 1871 Viktor Widmann (1836–1886), který se od té doby psal jako hrabě Widmann-Sedlnitzky von Choltitz. Viktor Widmann patřil k významným osobnostem politického života na Moravě v druhé polovině 19. století a v roce 1870 byl krátce i rakouským ministrem obrany. Součástí dědictví po Sedlnických byly velkostatky Loděnice a Štemplovec na Opavsku, zde ale Widmannové vůbec nepobývali a v roce 1911 tento majetek prodali^[5]. Posledním majitelem velkostatku Luka nad Jihlavou byl hrabě Antonín Widmann-Sedlnický (1865–1949), který byl dlouholetým poslancem Moravského zemského sněmu, v Lukách byl starostou a získal zde i čestné občanství. Rodina se ale v roce 1940 přihlásila k německému občanství, takže v roce 1945 jim byl majetek zkonfiskován, Widmannové zde ale žili až do roku 1947. Syn Arnošt Alois (1905–1988) žil poté v Rakousku.

Majetek Widmannů v Čechách a na Moravě

Loděnice (1850–1911)

Luka nad Jihlavou (1769–1945)

Nalžovice (1891–1931)

Plaveč (1743–1945)

Štemplovec (1850–1911)

Významné osobnosti

Jan Václav (1722–1772), nejvyšší zemský sudí na Moravě

Vojtěch (1804–1888), zemský hejtman na Moravě

Antonín (1805–1866), poslanec Moravského zemského sněmu

Bohuslav (1836–1911), místodržitel v Tyrolsku

Viktor (1836–1886), rakouský ministr obrany

Antonín (1865–1949), poslanec Moravského zemského sněmu

Vojtěch (1868–1945), rakouský ministr zemědělství

Reference

↑ OBRŠLÍK, Jindřich: Průvodce po archivních fondech; Brno, 1966
↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední; Ostrava, 2015 ISBN 978-80-7464-461-0
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1984

Literatura

MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců Moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Brno, 2012 s. 788-792 ISBN 978-80-7325-272-4

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl II.; Praha, 2010 ISBN 978-80-257-0294-9

SMUTNÝ, Bohumír: Rodinný archiv Widmannů a Scharfenstein-Pfeilů 1435-1945; Moravský zemský archiv, Brno, 1997 230 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Widmannové na Wikimedia Commons

[1] OBRŠLÍK, Jindřich: Průvodce po archivních fondech; Brno, 1966

[2] BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední; Ostrava, 2015 ISBN 978-80-7464-461-0

[3] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X

[4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985

[5] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1984

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]