Václav Hradecký

Václav Hradecký
Narození	21. října 1867; Světlá nad Sázavou; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. července 1940 (ve věku 72 let); Domažlice; Protektorát Čechy a Morava
Vzdělání	Umělecko-průmyslová škola v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matriční zápis o narození a křtu Václava Hradeckého (matrika N 1850–1870 Světlá nad Sázavou (SOA Zámrsk))

Václav Hradecký (21. října 1867 Světlá nad Sázavou – 14. července 1940^{[pozn. 1]}^[1] Domažlice) byl český akademický malíř.

Život

Rodný dům Václava Hradeckého ve Světlé nad Sázavou před rokem 1900 (akvarel, autor: Josef Hradecký - rodinná sbírka)

Narodil se 21. října 1867 v rodině kupce a městského radního ve Světlé nad Sázavou jako jeden ze šesti sourozenců. Po ukončení základního vzdělání odešel v roce 1887 studovat malbu do Prahy. Studium zahájil na Umělecko-průmyslové škole v Praze pod vedením prof. Františka Ženíška. Po roce přestoupil na Malířskou akademii v Praze (pozdějším názvem: C. k. akademie umění v Praze), kde pokračoval ve studiu u profesorů Františka Sequense (v letech 1888 – 1893) a Václava Brožíka (v letech 1893 – 1897). Akademii absolvoval roku 1897. V roce 1893 vystavoval svá díla na Světové výstavě v Chicagu, obrazem „Výjev ze selských bojů“ vzbudil o tři roky později značnou pozornost na výstavě ve Filadelfii. V letech 1896, 1897 a 1900 prezentoval svá díla na výstavách Krasoumné jednoty v Praze. Krátce byl také členem spolku Mánes a stýkal se s vrstevníky, které poznal za studií – zejména s Dědinou a Dvořákem. Přátelství ho spojilo i s Luďkem Maroldem. V roce 1901 odešel jako mladý anarchisticky smýšlející radikál do svobodomyslné Paříže, kde se přátelil s Františkem Kupkou a ostatními českými malíři pobývajícími ve Francii (Jan Dědina, Rudolf Plaček, Vojtěch Preissig, Ludvík Strimpl). V období 1902 – 1905 přispíval do satirického časopisu L´Assiette au Beurre ilustracemi, kterými glosoval sociální a politické poměry doby. Celkem ve 12 číslech časopisu publikoval 57 kreseb. Vyšla dvě jeho samostatná čísla – č. 105 ze 4. dubna 1903 s názvem "La bête victorieuse" (Vítězný moloch) a č. 135 z 31. října 1903 nazvané "Abdul-Hamid II ou Trente ans d’assassinats" (Abdulhamid II. aneb Třicet let vraždění). Roku 1905 vytvořil kolekci satirických kreseb ovlivněných krvavým potlačením revolty v Rusku. Po roce 1906 vzalo svobodné klima ve Francii za své a Hradecký se vrátil do Prahy (patrně v roce 1908). Jeho nekonformní vidění světa bylo vyváženo silným vlasteneckým cítěním. Byl zaujatý náměty z historických křižovatek českých dějin, zejména obdobím reformace. Často se vracel k motivu popravy na Staroměstském náměstí roku 1621. Žil a tvořil v ateliéru na Národní třídě č. 20 v Praze. Až do konce života se pak stranil publicity a veřejného života, byl dokonce členem intelektuálního bratrstva, které se programově zcela izolovalo od okolního světa. Kritiky nesnášel a svá díla zásadně nevystavoval. Pravděpodobně poslední politicky motivovanou kresbou Václava Hradeckého byla „Republika nesoucí svůj kříž“ reagující na Mnichov a datovaná 21. listopadu 1938. Zemřel náhle 14. července 1940 na letním bytě u své sestry v Domažlicích.

Pozůstalost a výstavy

Hradeckého rozsáhlá výtvarná pozůstalost přešla po jeho smrti do majetku Jiřího Karáska ze Lvovic, který měl svoji galerii v Tyršově domě na Malé Straně v Praze. Dnes je součástí sbírek Památníku národního písemnictví v Praze. Zde v roce 1972 proběhla i souborná výstava Hradeckého díla (katalog a kurátorka Rumjana Dačeva). Výstavy Hradeckého karikatur proběhly v roce 2001 v Olomouci (Galerie Patro, kurátor Pavel Chalupa), Vysokém Mýtě (Městská galerie, součást souboru Ať zhyne starý, podlý svět, kurátoři Pavel Chalupa, Michel Dixmier a Raymond Bacholet), zastoupen byl na výstavě 100 ans de l´Assiette au Beurre v Paříži roku 2001 (kurátoři Pavel Chalupa, Michel Dixmier a Raymond Bacholet); výstava jeho prací se konala i v grafickém kabinetu Muzea v Chrudimi roku 2005.

Výběr z díla

Výjev ze selských bojů,
Poprava českých pánů roku 1621,
Studie ze židovského města,
Finis Ghetto,
Francouzská revoluce,
II.list z Dědictví parijů,
Melechov,
David.

Galerie

Matka, olej na plátně
Voják z francouzské revoluce, olej na plátně
Starý zvoník, olej na lepence (20. léta 20. stol.)
Vlastní podobizna (1921), olej, lepenka s plátnovou strukturou
Melechov, olej na plátně (po 1910)
Starý ovčák, olej na plátně
Vzpomínka na listopad 1620, olej na plátně
Krajina se stohem, olej na plátně
Portrét mladé ženy, olej na plátně

Odkazy

Poznámky

↑ Dostupné životopisy široce uvádějí jako datum úmrtí 14. června 1940, nicméně v domažlické matrice zemřelých bez vyznání je zapsáno datum 14. července. Tomuto datu nasvědčuje i obsah a datum publikování dobového článku v Národních listech.

Reference

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska.

↑ jr. Skon malíře Václava Hradeckého. Národní listy. 27.7.1940, roč. 80, čís. 201, s. 3. Formulace „zemřel v těchto dnech“ svědčí mnohem více pro datum úmrtí 14. července nežli 14. června, jak bylo později obvykle udáváno. Dostupné online [cit. 2019-01-15].

Literatura

Adolf Hoffmeister: Sto let české karikatury, Praha 1953.
Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1953
Jiří Kohoutek, Václav Hradecký 1867-1940, Galerie d, Památník národního písemnictví Praha 1972
Pavel Chalupa: Václav Hradecký – La Bohème à Paris, katalog výstavy v Galerii Patro, Olomouc 2001.
Pavel Chalupa: L'Assiette au Beurre par Hradecký, výběr z ilustrací, faksimile, Městská galerie Vysoké Mýto 2001.
Pavel Chalupa, Michel Dixmier, Raymond Bacholet: Ať zhyne starý, podlý svět, katalog výstavy ke 100. výročí časopisu L´Assiette au Beurre v Městské galerii Vysoké Mýto 2001.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Hradecký na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Hradecký
Autoportrét Václava Hradeckého Archivováno 18. 1. 2015 na Wayback Machine.
Václav Hradecký v informačním systému abART

[1] Dostupné životopisy široce uvádějí jako datum úmrtí 14. června 1940, nicméně v domažlické matrice zemřelých bez vyznání je zapsáno datum 14. července. Tomuto datu nasvědčuje i obsah a datum publikování dobového článku v Národních listech.

[2] r. Skon malíře Václava Hradeckého. Národní listy. 27.7.1940, roč. 80, čís. 201, s. 3. Formulace „zemřel v těchto dnech“ svědčí mnohem více pro datum úmrtí 14. července nežli 14. června, jak bylo později obvykle udáváno. Dostupné online [cit. 2019-01-15].

[pozn. 1]

[1]