Vnitřní město (Bratislava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vnitřní město
Bratislavské Hlavní náměstí
Bratislavské Hlavní náměstí
Poloha
Souřadnice
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Vnitřní město
Vnitřní město
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Michalská
Laurinská
Mapa vnitřního města (Innere Stadt) z roku 1905
Bratislava v 15. století
Bratislava v 17. století
Bratislava v 18. století

Vnitřní město je část Bratislavy uvnitř bývalých městských hradeb, t. j. původní vlastní město Bratislava.

Název[editovat | editovat zdroj]

Označení „vnitřní město“ se používalo i jako oficiální administrativní označení, a to (přinejmenším) v 18. století a až do roku 1848. V roce 1848 bylo totiž k Bratislavě administrativně připojeno Podhradie a při této příležitosti bylo mimo jiné jedno předměstí přejmenováno na Nové Město a Vnitřní město (něm. Innere Stadt) přejmenováno na Staré město (něm. Altstadt; 19211930 nazývané I. okres Staré město, 19301949 I. okres). Pojem Staré město zahrnuje výrazně širší území než jen vnitřní město.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní město nezahrnuje dunajské nábřeží (patřilo k předměstím), Podhradie (kam patří Vydrica a Zuckermandel) ani Bratislavský hrad, který byl oddělen od města vodním příkopem, který se nacházel zhruba v místech dnešní Staroměstské ulice.

V současnosti ho ohraničuje na západě Staroměstská, na severu Kapucínská ulice, Hurbanovo náměstí a Náměstí SNP, na východě Kamenné náměstí a na jihu Hviezdoslavovo náměstí a Gorkého ulice.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Je to historická část Bratislavy mezi historickými městskými hradbami s obrannými věžemi a baštami a mezi čtyřmi bývalými městskými branami, kterými byly Michalská brána, Laurinská brána, Rybářská brána a Vydrická brána. Dnes tvoří část městské části Staré Město a je to turisticky nejnavštěvovanější část města, obsahující četné kulturní a historické památky. Jeho rozloha je pouze okolo 0,2 km². Dodnes se zachoval původní půdorys, ulice a náměstí v téměř původní podobě. Sídlily zde významné instituce, bývalá uherská šlechta, byly zde korunováni králové a jistý čas zde zasedal Uherský sněm.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Následuje přehled ulic a náměstí a jejich historických názvů platných v roce 1900 (názvy se předtím i potom mnohokrát měnily). První úřední pojmenování ulic v Bratislavě se objevilo v roce 1879 (od roku 1890 povinně dvojjazyčné německé a maďarské), ale ulice byly pojmenovány už dříve. Maďarské názvy ulic se před rokem 1879 vyskytovaly velmi vzácně (zpravidla jen pro pár nejvýznamnějších ulic), jinak byly všechny názvy německé resp. dříve i latinské.

Název Historický název 1900
Německý Maďarský
Baštová Basteigasse Rekész utca
Bílá Corvinusgasse Corvinus utca
Farská Pfarrgasse plebán utca
Františkánská Franziskanergasse Barát utca
Kapitulská Kapitelgasse Káptalan utca
Klariská Klarissergasse Klarussa utca
Klobučnícka Hutterergasse (Kis) Kalapos utca
Kostolná Rathhausgässchen Városház utca
Laurinská ulice Lorenzerthorghasse Lőrinckapu utca
Michalská Michaelergasse Mihályutca
Na vršku Berg (e) lgasse domb utca
Nedbalova Hummelgasse Hummel utca
Panská Langegasse, Herrengasse, Szilágyigasse (od 1901) hosszú út, Szilágyi Dezső utca (od 1901)
Podjezd Schwiebbogen Boltív
Prepoštská Pázmánygasse Pázmány utca
Radniční Rathausgasse Városház utca
Sedlářská Sattlergasse Nyerges utca
Uršulínska Ursulinengasse Orsolya utca
Úzká Zwingergasse szukam utca
Ventúrska Venturgasse Ventur utca
Zámečnická Rómergasse Romero Florence utca
Zelená Grünstüblgasse Zöldszoba utca

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Název Historický název
Německý Maďarský
Františkánské náměstí Franziskanerplatz Ferenciek tér
Hlavní náměstí Hauptplatz fotr
Primaciálne náměstí Batthyányplatz Prime tér
Rudnayovo náměstí Domplatz Székesegyház tér
Chlebový trh (dnes část Náměstí SNP) Brodplatz kenyér piace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vnútorné mesto (Bratislava) na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tivadar Ortvay: Ulice a náměstí Bratislavy - Staré Město, Albert Marenčin - Vydavatelství PT, 2006, 244 s. ISBN 80-89218-12-1

Související články[editovat | editovat zdroj]