Vlkovický tunel
| Vlkovický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 240,9 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°56′25,6″ s. š., 12°44′27,32″ v. d. |
  Vlkovický tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlkovický tunel je železniční tunel na katastrálním území Martinov u Mariánských Lázní na úseku železniční regionální trati Karlovy Vary – Mariánské Lázně mezi zastávkami Vlkovice–Mariánské Lázně město v km 5,991–6,232.[1][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V květnu 1896 vznikla akciová společnost Železnice Karlovy Vary – Mariánské Lázně, jejíž základní kapitál převyšoval jeden milión zlatých. Koncese na výstavbu byla vydána 21. května 1896, ale výstavba byla zahájena už v předstihu, 5. prosince 1895, společností Císařsko-královské státní dráhy. Náklady na výstavbu činily 10,7 miliónů korun. Trať vlastnila společnost Železnice Karlovy Vary – Mariánské Lázně. V roce 1925 byla zestátněna.[3]
Tato železniční trať, postavená převážně v úzkém údolí řeky Teplé, překonává výškový rozdíl 334 m. Nejvyšší bod je v Ovesných Kladrubech v nadmořské výšce 710 m a nejnižší bod v Karlových Varech ve výšce 376 m n. m. Stavba byla rozdělena na sedm úseků a pracovaly na ní čtyři firmy. Na výstavbě tunelů se podílela italská firma Emillio Paletti.[4] Trať byla dána do provozu 17. prosince 1898.
Na trati dlouhé 54 km bylo postaveno devatenáct železničních stanic a zastávek, dvacet mostů a viaduktů a je na ní celkem sedm tunelů: Vlkovický, Dolnohamerský I, Dolnohamerský II, Dolnohamerský III, Dolnohamerský IV, Bečovský a Doubský.
V roce 2016 byla trať rekonstruována.[5][3][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednokolejný tunel byl postaven v období od 10. září 1896 do 18. února 1898 pro železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně mezi zastávkami Vlkovice–Mariánské Lázně město. Byl proražen vrchem Hůrka v levostranném oblouku.[3] Prvá část v délce 112 m má sklon 21 ‰ , pak následuje sklon 4 ‰. Výjezd je v přímém směru do levostranného oblouku. První a třetí tunelový pas je z kamenného zdiva, druhý je sanován betonem a následující dvě třetiny tunelu je ostění ze stříkaného betonu. Výjezdový pas (stejně jako výjezdový) je vyzděn z kamenných kvádrů. V tunelové troubě jsou ve skále vytesány po obou stranách čtyři záchranné výklenky.[2][7]
Tunel, který leží v nadmořské výšce 645 m a svou délkou 240,90 m je nejdelším tunelem na trati, byl dán do provozu 17. prosince 1898.[8][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vlkovický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Vlkovice - Vlkovický tunel. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vlkovice - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Popis cyklotrasy č. 2138. Cykloportál [online]. Informační portál Karlovarského kraje, 30.5.2013 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Trať 149 Karlovy Vary dolní nádraží - Mariánské Lázně. www.stavbykarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Odstranění propadu rychlosti na trati Karlovy Vary dolní nádraží - Mariánské Lázně. Veřejná zakázka. Dostupná online.
- ↑ Vlkovice. mas21.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-18.
- ↑ Vlkovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné online.