Vladimir Pučkov
| Vladimir Pučkov | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Sovětského svazu Jednotné Rusko |
| Narození | 1. ledna 1959 (65 let) Novinka, Volgograd Oblast |
| Alma mater | Military Institute of Engineering Forces of the Armed Forces Academy (do 1988) Ruská akademie státní služby (do 2000) Tyumen Higher Military Engineer Command School named after marshal of engineering troops A.I. Proshlyakov |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád za osobní statečnost Řád přátelství medaile 200. let Ministerstva obrany Government Prize of the Russian Federation medaile Za bezchybnou službu 2. třídy … více na Wikidatech |
| Webová stránka | www |
| Commons | Vladimir Puchkov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Andrejevič Pučkov (rusky: Владимир Андреевич Пучков; narozen 1. ledna 1959, Novinka, Oblast Stalingrad) je ruský politik a generálporučík, který sloužil jako ministr pro mimořádné situace od května 2012 do května 2018. Je držitelem federální státní civilní hodnosti aktivního státního rady Ruské federace 1. třídy.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vladimir Pučkov absolvoval v roce 1979 Vyšší vojenskou inženýrskou velitelskou školu v Ťumeni a v roce 1988 absolvoval Vojenskou inženýrskou akademii Valeriana Kujbyševa v Moskvě. Další akademické vzdělání získal v roce 2000 na Ruské akademii veřejné správy při prezidentovi Ruské federace.
Od roku 1997 zastával různé pozice v Ministerstvu pro mimořádné situace Ruské federace.[2] V letech 2006 až 2007 byl vedoucím ministerstva v regionálním centru Severozápad.[3] Od července 2007 do května 2012 byl náměstkem ministra pro mimořádné situace.[4]
Dne 21. května 2012 byl jmenován ministrem pro mimořádné situace v kabinetu Dmitrije Medveděva a tento post zastával do 18. května 2018.
Vladimir Pučkov je ženatý a má čtyři děti.
Další informace
[editovat | editovat zdroj]Podle ruských novin Kommersant bylo vztah mezi Pučkovem a jeho předchůdcem Sergejem Šojguem během jejich společného působení na ministerstvu pro mimořádné situace „napjaté“.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 24.05.2010 года №628 "О присвоении классного чина государственной гражданской службы Российской Федерации Пучкову В.А.". pravo.gov.ru [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Биография Владимира Пучкова. Ria Novosti [online]. 2013-12-31 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Пучков, Владимир Андреевич. TASS [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Пучков Владимир Андреевич. Основное. Dělovoj Peterburg [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ А вместо сердца пламенный министр. Владимир Пучков перешел на работу в авиастроение. Kommersant [online]. 2019-02-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Pučkov na Wikimedia Commons - Biografie na TASS (rusky)
