Vincenc Šembera (poslanec Říšského sněmu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vincenc Šembera

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození ???
Blatná
Úmrtí ???
Děti Vincenc Šembera
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc Šembera, též Čeněk Šembera (??? Blatná[1] – ???), byl rakouský politik české národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Blatné. Působil jako právník v Pacově.[1] Byl zemským advokátem.[2] Roku 1849 se uvádí jako Vinzenz von Schembera, justiciár v Pacově.[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Pelhřimov. Tehdy se uváděl coby justiciár.[5] Řadil se k sněmovní pravici.[6] Na podzim 1848 patřil mezi poslední čtyři české poslance z Čech, kteří neodjeli ze stále se radikalizující Vídně a zasedali nadále v nyní již kusém parlamentu dominovaném německou liberální levicí. Uvádí se jako méně významný poslanec.[7] Později se účastnil i schůzí parlamentu po jeho přesunu do Kroměříže.

Po roce 1848 byl terčem udání, ve kterém je líčen jako člověk beze všech zásad, jenž se dává vésti pouze svým osobním prospěchem. Už v době před rokem 1848 se veřejně opozičně profiloval. Chválil Karla Havlíčka Borovského a jeho politické a národní názory. Měl prý velký vliv na pacovské obyvatelstvo.[8] V roce 1860 byla městská školní knihovna v Blatné díky jeho odkazu značně rozšířena.[1]

Jeho synem byl statkář a politik Vincenc Šembera.[2]

Manželka Ludvika, roz. Hamerníková zemřela 2.11.1851.[9]

Sňatek Vincence a Ludviky - 11.2.1828 v Pacově.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Městská lidová knihovna Blatná [online]. bbkult.net [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b NAVRÁTIL, Michal. Nový český sněm, 1901-07: s životopisy a podobiznami. [s.l.]: Nákl. V. Krausa, 1902. 352 s. Dostupné online. S. 329. (česky) 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 159. (německy) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. Činnost Jonáka za revolučních událostí v roce 1848 a 1849 [online]. zamekkrinec.cz [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (česky) 
  8. Osvěta: listy pro rozhled v umění, vědě a politice, Svazek 49. [s.l.]: Tiskem E. Grégra, nákl. vlastním, 1919. Dostupné online. S. 610. (česky) 
  9. HANKOVEC, Martin. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 18.06.05. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. 
  10. HANKOVEC, Martin. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 18.06.05. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2018-06-12]. Dostupné online.