Vilma Volková
| Vilma Volková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Vilma Karasová |
| Narození | 19. srpna 1903 Brno, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. září 1999 (ve věku 96 let) Valašské Meziříčí, Česko |
| Povolání | spisovatelka, národopisná pracovnice |
| Stát |  Československo Česko |
| Témata | venkovská próza |
| Významná díla | Jak sa žilo na Hutisku a Solánci před sto roky, Pod naší střechou, O jedné krásné lípě |
| Manžel(ka) | František Volek |
| Příbuzní | Josef František Karas - otec |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vilma Volková, rozená Vilma Karasová, známá též jako tetička Volková[1] (19. srpna 1903 Brno – 3. září 1999 Valašské Meziříčí), byla česká spisovatelka a národopisná pracovnice, věnující se moravskému Valašsku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 1903 v Brně do rodiny spisovatele Josefa Františka Karase. Matka Františka Karasová pocházela z rodiny kováře.[2] Roku 1914 se rodina přestěhovala do Hutiska u Rožnova pod Radhoštěm, kde žila v lokalitě zvané Zákopčí. Zde Vilma ukončila obecnou školu a začala studovat na škole měšťanské. Po svatbě s řezníkem Františkem Volkem mu začala vypomáhat v jeho živnosti.[1] Posléze pracovala jako vedoucí prodejny textilu v Hutisku-Solanci.
Několikrát spolupracovala s ostravským rozhlasem, pro jehož vysílání vytvořila řadu rozhlasových her, napsaných ve valašském dialektu. Roku 1970 založila společně s Annou Žambochovou dětský národopisný soubor Soláněk, jenž existoval až do roku 1994.[1] Přispívala do mnoha regionálních periodik, jako byl časopis Naše Valašsko či magazín Haná.[3]
Do penze odešla v 65 letech. Zemřela roku 1999 ve Valašském Meziříčí. Její ostatky jsou pohřbeny na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ve svém díle se Vilma Volková věnovala hlavně vesnické a národopisné tematice, související s valašským regionem. Zvláště cenný je dokumentární národopisný význam jejich povídek, v nichž věrně popisuje způsob života na Valašsku v minulosti.[2]
- Prvéj a dnes. Ze života Valašského (1939)
- O nejmladších valaských tanečníkoch. Ze života Valašského (1946)
- O životě posvěceném práci: památce Arnošty Kleinové (1946)
- Jak sa žilo na Hutisku a Solánci před sto roky (1951)
- Hutisko. Hlídka lidové tvořivosti (1956)
- Z národopisné činnosti v Hutisku a v Solanci (1985)
- O Valašsku - jaké bývalo kdysi a jaké je dnes (1986)
- O jedné krásné lípě (1987)
- Valaši vzpomínají (1996)
- Pod naší střechou (1998)
Její literární díla vycházela v lokálních magazínech a tisku, např. v Lidových novinách.[5]
Roku 2003 vyšla kniha Richarda Sobotky s názvem Naše paní Vilma, jež Volkové život mapuje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Karta osobnosti | Masarykova veřejná knihovna Vsetín. www.mvk.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SOBOTKA, Richard. Naše paní Vilma. První. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Obec Hutisko-Solanec, 2003. 63 s. S. 11.
- ↑ Volková Vilma: Rožnov pod Radhoštěm. m.roznov.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29.
- ↑ WWW.WEBFROMPIXELS.COM, CMS: Web From Pixels group(KENOD & BATIX);. Regionální literatura Valašska. knir.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-19.
- ↑ Např. VOLKOVÁ, Vilma. Tetička Kysučanka. S. 2. Lidové noviny [online]. 1941-03-27 [cit. 2020-09-28]. S. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
