Vila Františky Lipčíkové
| Vila Františky Lipčíkové | |
|---|---|
 Vila Františky Lipčíkové | |
| Účel stavby | |
městská knihovna | |
| Základní informace | |
| Sloh | kubismus |
| Architekt | Rudolf Stockar |
| Výstavba | 1918–1919 |
| Stavebník | Františka Lipčíková |
| Další majitelé | Mořic Hruban |
| Současný majitel | Statutární město Olomouc Knihovna města Olomouce |
| Poloha | |
| Adresa | Brněnská 80, Olomouc,  Česko |
| Ulice | Brněnská |
| Souřadnice | 49°34′34,69″ s. š., 17°14′13,2″ v. d. |
  Vila Františky Lipčíkové | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22365/8-2607 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Františky Lipčíkové je stavba v Olomouci, kterou nechala zbudovat Františka Lipčíková podle návrhu architekta Rudolfa Stockara v letech 1918–1919. Jedná se o jednu z mála kubistických staveb na Moravě. Stavba má čísla popisná 500 a 501 v katastrálním území Nová Ulice a je zapsanou kulturní památkou České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Františka Lipčíková (1863–1948), vdova po přerovském advokátu a vlastenci Augustu Lipčíkovi (1858–1914), žila po smrti svého manžela na zámečku v Loučce u Valašského Meziříčí. Ten v roce 1918 prodala Tomáši Baťovi a nechala si zbudovat menší zámeček – vilu v Olomouci. Ten vznikl spojením a přestavbou dvou řadových domů v tehdejší Nové ulici. Ve střední části vznikl rizalit o třech okenních osách. Kompozice průčelí je podle systému 5–3–5, okna v přízemí středního rizalitu jsou hrotitě zaklenuta. Také v interiéru jsou zachovány kubistické detaily: dveřní výplně, detaily schodiště a podobně.
Původní dvorní křídla byla odstraněna a v levé (západní) části byl vytvořen hospodářský dvůr, který obsahoval kuchyň, vepřinec, kurník, chlév a garáž. V pravé (východní) dvorní části vznikla zahrada, kterou navrhl Quido Riedl.[2]
V roce 1928 majitelka vilu prodala právníkovi a politikovi Mořici Hrubanovi, který ji zakoupil pro svého syna Vladimíra. Ten prodal část zahrady rodině Hanse Stratila, který zde nechal v roce 1933 postavit novoklasicistní vilu.
Při asanaci této části Olomouce byla původní ulice rozšířena a v sedmdesátých letech dvacátého století se uvažovalo o přesunu vily.
V současnosti je objekt využíván jako pobočka městské knihovny.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-08]. Identifikátor záznamu 133305 : vila Františky Lipčíkové (Hrubanova). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Dějiny Olomouce. Redakce Jindřich Schulz, Jana Burešová. Svazek 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2369-2. S. 132.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
- ZATLOUKAL, Pavel. E11 – Vila F Lipčíkové – přestavba 1918–1919. In: KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Františky Lipčíkové na Wikimedia Commons
