Viktorie Židová
| Viktorie Židová | |
|---|---|
| Narození | 9. června 1792 Červená Hora  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 17. října 1868 (ve věku 76 let) Červená Hora  Rakousko-Uhersko |
| Známá jako | Viktorie Terezie Židová Viktorka z Babičky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Viktorie Terezie Židová (9. června 1792 Červená Hora – 17. října 1868 Červená Hora) byla podkrkonošská žebračka, která inspirovala spisovatelku Boženu Němcovou k napsání postavy Viktorky ve svém románu Babička.
Život
[editovat | editovat zdroj]Viktorie se narodila 9. června 1792 Antonínu Židovi a Anně rozené Lelkové v Červené Hoře, v domě s čp. 4.[1] Měla dva sourozence. Do školy chodila ve Slatině nad Úpou. Údajně byla velmi krásná a měla mnoho nápadníků, ale Viktorka žádného nechtěla, ačkoli se ráda chodila bavit na tancovačky.
Kolem roku 1812 sloužila u sedláka Antonína Šimka v Žernově. V Žernově, Červené Hoře a okolních obcích se v té době ubytovali vojáci. Jeden voják prý za Viktorkou začal chodit. Všude kam šla ji následoval jako stín. Viktorie se vojákovi nebránila a často se s ním scházela. Později utekla na statek do Olešnice, kam byla provdána její sestra, a kam šla, aby vyhledala svého vojáka. Dále se přesunula do Josefova, odkud ji z kasáren údajně důtkami vyhnal jakýsi profous. Podle žernovské kroniky se zamilovaná dívka ještě nějakou dobu toulala s plukem. Když se však vrátila domů, už to byla zlomená, smutná a bláznivá žena. Dokazuje to zápisek z žernovské kroniky, kde stojí: „Z ďoučete plného života stala se dívkou pomatenou, jež jako padlá nepřišla nikdy do rodné chalupy. Putovala bez cíle lesem. Zdržovala se hlavně pod Bílým kopcem, v zalesněné stráni, které se říkalo Dubina. Často k Úpě a zejména k ratibořickému splavu.” Viktorie se tedy toulala okolím a obstarávala si jídlo žebrotou.[2]
Po návratu z kasáren měla údajně porodit dítě, což není zcela prokázáno. Dle různých zdrojů měla dítě pohodit do splavy nebo rokle. O dítěti se však nezmiňuje žádná kronika. Záznam je až o dalším dítěti, které Viktorie porodila 14. srpna 1834, když jí bylo 42 let. Dokazuje to černohorská matriční kniha. Dítě dostalo jméno Jan, a jelikož se o něj rodička nemohla starat, bylo jí odebráno a brzy zemřelo.[3]
Viktorie se dál toulala krajem. Jejím domovem se stala jeskyně v Dubině pod Žernovem, kde žila až do října roku 1868. Když jí bylo 76 let, našel ji zde zcela vyčerpanou majitel pozemku a starosta Zlíče, Josef Kaněra. Jelikož se Kaněra bál, že jí bude muset zaplatit pohřeb, převezl ji do rodné Červené Hory, kde 18. října 1868 zemřela.[4]
Viktorie Terezie Židová byla pochována na obecní útraty na místním hřbitově do společného hrobu chudých. Hřbitov v dnešní době již neexistuje a je nahrazen novým, a tak ostatky chudých včetně Židové byly převezeny do místní kostnice. Osud Viktorky připomíná stejnojmenná postava románu Babička od Boženy Němcové.[5]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- O mnoho let později patřil statek Antonína Šimka, kde Viktorie sloužila, rodině Čapků; žil tu i otec slavných Karla a Josefa Čapkových.[6]
- V Červeném Kostelci se nachází Viktorčin symbolický hrob.
- Židová přežila Němcovou o šest let.
Film
[editovat | editovat zdroj]- Roli Viktorky v němém filmu Babička z roku 1921 zahrála Anna Brabcová-Vaicová.[7]
- Roku 1935 byl natočen film Babička, v němž Viktorku hrála Jarmila Beránková; film nebyl dokončen.[8]
- V Babičce z roku 1940 se role Viktorky ujala Jiřina Štěpničková.[9]
- V dvoudílném filmu z roku 1971 a 1972 hrála Viktorku Libuše Geprtová.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BITTNEROVÁ, Martina. Bláznivá Viktorka nebo emancipovaná dívka? - I. [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SAMUELY, Lenka. Jaký byl skutečný osud bláznivé Viktorky z Babičky: Němcová příběh přikrášlila. Dotyk [online]. Vltava Labe Media, 2021-01-28 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Roman. Zbořen mýtus Viktorky z knížky Babička. Vše bylo jinak. ČtiDoma.cz [online]. 2016-01-30 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
- ↑ ŽIDOVÁ, Viktorie Terezie. Osud slavné Viktorky. Kudy z nudy. Dostupné online.
- ↑ Viktorka — Božena. Česká televize [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
- ↑ 752. schůzka: Hledání Viktorky. Dvojka [online]. 2009-11-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Babička (1921). FDb.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Viktorka (1935) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Babička (1940). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Babička I., II. (1971) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NĚMCOVÁ, Božena. Babička. Praha: [s.n.], 1855. Dostupné online.
- Martina Bittnerová, Andělem nikdo z nás není: Blízcí Boženy Němcové a Karoliny Světlé. [s.l.]: Talent Pro Art, 2023. 114 s. ISBN 978-80-7629-113-3.
