Viktor Styrczea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Styrczea
Viktor Styrczea
Viktor Styrczea

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1895

Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Hohenwartův klub
(Klub konzervativců)

Narození 2. února 1839
Krasna
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. října 1908
Černovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Johann Styrczea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor von Styrczea, též Styrcea nebo Stârcea (2. února 1839 Krasna[1]10. října 1908 Černovice[1][2]), byl rakouský šlechtic a politik z Bukoviny, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého moldavského bojarského rodu. Působil jako statkář.[1]

Byl i politicky aktivní. Zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu.[3] Poprvé se zmiňuje jako zemský poslanec roku 1881, kdy uspěl v doplňovací volbě.[4] Působil rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. voličský sbor. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Rezignaci oznámil na schůzi 21. února 1895.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako rytíř Victor von Styrcea, statkář, bytem Černovice.[6] Na Říšské radě se po volbách roku 1879 uvádí jako federalista,[7] po volbách roku 1885 coby člen Hohenwartova klubu.[8] Po volbách roku 1891 se pak Hohenwartův klub přejmenoval na Klub konzervativců a Styrczea do něj opět vstoupil, třebaže při povolebních poradách navrhoval název Spojená pravice.[9]

Zemřel v říjnu 1908. Pohřben byl v rodné obci Krasna po rozloučení v pravoslavném kostele.[2]

Jeho syn Johann Styrczea (nar. 1867) byl rakouským vyslancem v Chile a Peru.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 173. (německy) 
  2. a b c Aristokratie und Gesellschaft. Sport und Salon. Říjen 1908, roč. 11, čís. 42, s. 5. Dostupné online. 
  3. Czernowitz. Vorarlberger Landes-Zeitung. Červenec 1890, čís. 158, s. 1. Dostupné online. 
  4. České noviny. Srpen 1881, čís. 197, s. 2. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=488&size=45
  7. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  8. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1-2. Dostupné online. 
  9. Telefonické zprávy Nár. listů. Národní listy. Duben 1891, roč. 31, čís. 98, s. 1. Dostupné online.