Viktor Jerofejev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viktor Jerofejev
Viktor Jerofejev
Viktor Jerofejev
Narození 19. září 1947 (67 let)
Moskva
Povolání spisovatel, literární kritik, novinář a romanopisec
Alma mater Lomonosovova univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Vladimírovič Jerofejev (* 19. září 1947, Moskva) je ruský spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Viktor Jerofejev je synem sovětského diplomata Vladimíra Ivanoviče Jerofejeva. Část dětství strávil s rodiči v Paříži.

Roku 1970 zakončil filologickou fakultu Moskevské státní univerzity. Roku 1973 - aspirantura Institutu světové literatury. Známým se stal publikací eseje o markýzovi de Sade v časopise „Вопросы литературы“. V roce 1975 obhájil svou disertační práci Dostojevskij a francouzský existencialismus, která vyšla roku 1991 v USA.

Roku 1979 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů za působení v samizdatu almanachu Metropol. Do roku 1988 nemohl být v SSSR publikován. Jeho román Ruská krasavice (1990) byl přeložený do více než 20 jazyků a stal se světovým bestsellerem.

Podle povídky Viktora Jerofejeva Život s idiotem napsal skladatel Alfred Schnittke operu, jejíž premiéra se konala roku 1992 v Amsterdamu. O rok později byl podle též předlohy natočen film. (rež. Alexandr Rohožin)

Viktor Jerofejev je člen ruského Pen-centra a laureát Ceny V. V. Nabokova z roku 1992. Pobývá převážně v Moskvě. Je ženatý a má jednoho syna. Jeho bratr Andrej Jerofejev je umělecký kurátor.[1]

V letech 2005 a 2008 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.[2][3]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Ruská krasavice (1990)
  • Labyrint prokletých otázek (1996)
  • Strašný syn (1996)
  • Chlapi (1997)
  • Pět řek života (1998)
  • Ruské květy zla (1999)
  • Život s idiotem (2002)
  • Rozkoš (2003)
  • Nalézt člověka v člověku (2003)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bohorodičko, dej Putinovi rozum, ihned.cz, 29. srpna 2012
  2. Autoři [online]. Festival spisovatelů Praha, 2005, [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. Autoři [online]. Festival spisovatelů Praha, 2008, [cit. 2015-01-15]. S. 2. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]