Vasilij Lazarev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox Kosmonaut Vasilij Grigorjevič Lazarev, rusky Лазарев, Василий Григорьевич, (23. února 1928 ve vesnici Porošino, Altajská oblast SSSR31. prosince 1990) byl sovětský lékař a kosmonaut ruské národnosti.

Život

Mládí a výcvik

Že bude pilotem, se rozhodl již na základní škole. Později se přihlásil na sverdlovskou specializovanou školu vojenského letectva, jenže protože se na tuto školu spolu s ním jeho největší kamarád nedostal, zvolil si sverdlovský lékařský institut. Ve třetím ročníku volil specializaci na chirurgii. V roce 1951 nastoupil na základní vojenskou službu, dostal se na vojenskou fakultu saratovského lékařského institutu. Po státnicích byl jmenován vojenským náčelníkem nemocnice. Zůstal jen krátce, protože využil nabídky a pokračoval ve studiu na čugujevském leteckém učilišti.[1]

Pak si osvojil profesi zkušebního pilota. Zkoušel různé záchranné prostředky, výškové obleky a dostal se i na zkoušku výškového stratostatu, laboratoře Volha. Pak se dostal i ke zkouškám zařízení pro kosmické lety a nakonec i jako všestranný a zkušený výzkumník na start kosmické lodi Sojuz. V týmu kosmonautů byl veden od roku 1966.[2]

Lety do vesmíru

Na misi Sojuz 12 odstartoval z Bajkonuru s Olegem Makarovem v září 1973. Cílem letu bylo vyzkoušet mnoho různých přístrojů před projektem Sojuz-Apollo, včetně testů nových skafandrů Sokol.[2] Byl to první let po předchozí havárii Sojuzu 11, Lazarev byl velitelem lodě. Přistáli s kabinou na padácích u města Karaganda na území Kazachstánu.[3].

V dubnu 1975 letěl Lazarev spolu s Makarovem ještě jednou na plánovaný dvouměsíční pobyt na orbitální stanici Saljut 4. Po 20 minutách letu ve výšce 192 km však došlo k poruše třetího stupně rakety a kosmická loď se vrátila po strmé balistické dráze, při které museli kosmonauti vydržet přetížení až 20,6 G. Přistáli jihozápadně od Gorno-Altajska (Altajská republika, RSFSR). Za tento nepovedený let, v seznamech Sojuzů zprvu ani neuváděný, získali oba vyznamenání Leninovým řádem. Protože nedoletěli, nezískali obvyklou finanční odměnu, jen náhradní dovolenou. Později byl pokus veden jako Sojuz 18-1.[4]

Po letech

Lékař, plukovník Lazarev zemřel ve svých 72 letech. Byl ženatý a měl jedno dítě.

Odkazy

Šablona:Portál Kosmonautika

Reference

  1. VÍTEK, Antonín. Lazarev, Vasilij Grigor'jevič [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2008-6-25 [cit. 2010-03-20]. Dostupné online. 
  2. a b IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-3-24 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Vasili Grigoriyevich Lazarev. Dostupné online. (rusky) 
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vasilij Grigorjevič Lazarev, s. 137. 
  4. FILIP, M. Sojuz 18-1 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-9-8 [cit. 2010-03-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987.