Valerij Andrijcev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valerij Andrijcev
Osobní informace
Rodné jméno Валерій Олександрович Андрійцев (ukr.)
Datum narození 27. února 1987 (32 let)
Místo narození Kozelec, Černihivská oblast Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Ukrajina
Sportovní informace
Klub Malyn (klub)
FSO Dynamo Kyjev (vrch.)
Trenéři Anatolij Zadorožnyj (zač.)
Ihor Malynskyj (vrch.)
Valerij Bojko (vrch.)
Ruslan Savochlov (repr.)
Hryhoryj Daňko (repr.)
Kategorie těžká váha
Zápasnický styl volný styl
Účast na LOH 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 2012 Peking -96 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
bronz MS 2014 Taškent -97 kg
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu / Evropské hry
stříbro ME 2012 Bělehrad -96 kg
bronz EH / ME 2015 Baku -97 kg

Valerij Oleksandrovyč Andrijcev (* 27. února 1987) je ukrajinský zápasníkvolnostylař, olympijský medailista z roku 2012.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Malynu, kde začal zápasit v 9 letech pod vedením Anatolije Zadorožného.[1] Připravuje se v Kyjevě v policejním tréninkovém středisku Dynamo pod vedením Ihora Malynského.[2] Specializuje se na volný styl. V roce 2009 nahradil ve váze do 96 kg na pozici reprezentační jedničky zraněného Georgije Tybylova. V olympijském roce 2012 pozici uhájil před chmelnyckým Pavlo Olijnykem a osetským Alenem Zasejevem a startoval na olympijských hrách v Londýně. Ve čtvrtfinále vyřadil favorizovaného reprezentanta Ázerbájdžánu Chetaga Gozjumova ve třech setech v poměru 2:1 a v semifinále ho čekal úřadující mistr světa Íránec Rezá Jazdání. Hned v úvodní minutě prvního setu se íránský soupeř vážně zranil a vzdal. Ve finále proti Američanu Jaku Varnerovi nezachytil v úvodní minutě prvního setu poraz se záběrem nohy za jeden bod a do konce hrací doby náskok nesmazal. Ve druhém setu pustil v první minutě Varnera přítrhem za svá záda za jeden bod a bodový rozdíl do konce druhého setu nesmazal. Po prohře 0:2 na sety získal stříbrnou olympijskou medaili.

Od roku 2013 sváděl tvrdé nominační boje s Pavlo Olijnykem, kterého v roce 2016 v ukrajinské olympijské nominaci porazil a startoval na olympijských hrách v Riu. V Riu ho čekala od úvodního kola severokavkazská horská cesta. V úvodním kole vyřadil favorizovaného ruského Čečence Anzora Boltukajeva 8:5 na technické body a ve čtvrtfinále porazil Inguše Magomeda Musajeva v barvách Kyrgyzstánu 5:2 na technické body. V semifinále mu vrátil s úroky londýnskou porážku z před čtyř let Oset Chetag Gozjumov reprezentující Ázerbájdžán. V souboji o třetí místo nastoupil proti Avaru Magomedu Ibragimovovi v barvách Uzbekistánu. Napínavý souboj o olympijskou medaili, ve kterém se bodové skóre přelévalo po celou šestiminutovou hrací dobu z jedné strany na druhou, prohrál 4:6 na technické body a obsadil dělené 5. místo. Po olympijských hrách v listopadu se podropil operaci kolene a vynechal sezonu 2017.[3]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
-96 -97
Olympijské hry 2. 5.
Mistrovství světa úč. úč. 3. úč.
Evropské hry 3.
Mistrovství Evropy 2. 5.
MS juniorů 1.
ME juniorů 1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. mixsport.pro [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-28. 
  2. Archivovaná kopie. fakty.ua [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-28. 
  3. Archivovaná kopie. www.segodnya.ua [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]