Větrný mlýn Příčovy
Větrný mlýn Příčovy | |
---|---|
Ruina větrného mlýna u Příčov | |
Základní informace | |
Výstavba | 18. století |
Materiály | lomový kámen a žula |
Současný majitel | soukromí vlastníci |
Poloha | |
Adresa | okres Příbram, Příčovy, Česko |
Souřadnice | 49°40′31,7″ s. š., 14°22′55,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 36122/2-2544 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větrný mlýn, který se nachází západně od obce Příčovy v okrese Příbram ve Středočeském kraji, je torzem mohutné technické stavby z 18. století. Pozůstatky unikátního větrného mlýna jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem rejstříku 36122/2-2544.[1]
Geografická poloha
[editovat | editovat zdroj]Kamenný mlýn byl postaven na nízkém skalním suku na vrchu Chlumky v nadmořské výšce 400 metrů[2] v prostoru mezi obcí Příčovy a rybníkem Musíkem,[3] jehož založení v 16. století je připisováno Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan. Torzo impozantního objektu nebývalých rozměrů se nachází 80 metrů severně od cesty, vedoucí z Příčov do Dublovic, a zhruba 300 metrů severozápadně od hranic intravilánu obce Příčovy.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dle údajů, uvedených v památkovém katalogu Národního památkového ústavu, se jedná o neobvykle předimenzovanou technickou stavbu z 18. století.[4] Ve stati o historii obce, publikované na oficiálních stránkách obce Příčovy, jsou uvedeny dvě historické zmínky o mlýnu na vrchu Chlumky, zapsané již na počátku 17. století. Poprvé je mlýn Chlumky zmíněn v roce 1604 v urbáři lobkowického panství, následně pak též v knize poddaných panství Vysoký Chlumec z let 1606–1617, nejsou však bezprostřední důkazy, že se zde hovoří právě o tomto mimořádně velkém větrném mlýnu.[2] Existuje zápis z roku 1617, v němž je zmínka, že sedm osob, které přebývají a pracují na takzvaném „Větrníku“, patří mezi poddané. Kdy se zde přestalo mlít obilí, není známo, v druhé polovině 18. století byl mlýn již opuštěný.[5]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Těleso mohutné stavby, která se nachází na parcele č. 579 na katastrálním území Příčovy, se skládá ze dvou částí. Dvě třetiny výšky objektu tvoří mírně kónická spodní část, zakončená římsou z prejzů. Nad římsou vystupují pozůstatky horní části stavby, která měla cylindrický tvar. Vnitřek stavby je prázdný, na zdivu jsou zde patrné otisky někdejší dřevěné konstrukce stropů.[4] Mlýn má kruhový půdorys o průměru více než 13 metrů, ve spodní části je zdivo silné až 1,2 metrů.[6][7]
Jelikož stavba nemá z hlediska svých rozměrů nejen na území ČR, ale i v celé Evropě obdoby, bývalo dokonce zpochybňováno, zda se opravdu jednalo o větrný mlýn. Archeologický a stavební průzkum, který zde byl proveden v 90. letech 20. století však potvrdil, že objekt opravdu po určitou dobu sloužil jako větrný mlýn holandského typu.[2] Podle tohoto průzkumu mlýn byl pravděpodobně vybudován ve spojitosti s výstavbou příčovského zámku a poplužního dvora rodu Schönpflugů z Gamsenbergu, což by jeho vznik datovalo do první poloviny 18. století.[2] Svému účelu mlýn sloužil patrně jen do konce 18. století a od té doby stavba chátrá.[8] Částečné zakonzervování objektů bylo sice provedeno dvakrát v průběhu 20. století – před druhou světovou válkou a pak v polovině 90. let – stav památky však není uspokojivý. Na východní straně již zanikla zhruba jedna pětina celého obvodu stavby[4] a objekt nadále podléhá postupné zkáze.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 147959 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e O obci. Větrný mlýn [online]. Příčovy: Obecní úřad [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Zřícenina větrného mlýna Příčovy [online]. Mapy.cz [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památkový katalog. Větrný mlýn, zřícenina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
- ↑ TOUFAR, Pavel. Záhadné Sedlčansko. 1. vyd. Benešov u Prahy: Start, 2003. 269 s. ISBN 80-86231-27-5. S. 151–153.
- ↑ HUBERTOVÁ, Kateřina. Tajemství mlýna na Sedlčansku. Právo – novinky.cz [online]. Borgis a. s., 2018-08-10 [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
- ↑ JANOŠKA, MARTIN. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893
- ↑ Příčovy. Větrník [online]. 2002-05-28 [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn Příčovy na Wikimedia Commons