Přeskočit na obsah

Václav Rybařík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Václav Rybařík
Narození10. dubna 1937 (87 let)
Jičín
Povolánígeolog
RodičeVáclav Rybařík
Jarmila roz. Jurčáková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Rybařík (* 10. dubna 1937, Jičín) je český geolog, spisovatel a mecenáš se zájmem o historické památky, žijící v Praze.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jičíně v rodině středoškolského profesora jako nejstarší ze tří sourozenců. V Jičíně také získal základní i středoškolské vzdělání, ukončené maturitou v roce 1955. V tomtéž roce začal studovat na geologické (později hornicko-geologické) fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě, kde byl v roce 1960 promován inženýrem geologem. Poté nastoupil do zaměstnání u n. p. Geologický průzkum Praha, u kterého (s různými názvy a na různých pracovištích) pracoval až do roku 1995. Tehdy se stal zaměstnancem družstva Geomin Jihlava a to až do roku 1997, kdy odešel do důchodu. Zabýval se vyhledáváním a průzkumem ložisek stavebních surovin, především stavebního kamene. K jeho největším a dlouhodobým zálibám patří studium architektonických a sochařských kamenných památek, zejména pražských, a publikování zjištěných poznatků o nich.[1] [2]Manželka Ing. Ludmila Rybaříková CSc., odborná asistentka na katedře silikátů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, zemřela v srpnu 2021.

Bibliografie[3]

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1969 napsal a v různých časopisech (Geologický průzkum, Kámen, Zprávy památkové péče, Staletá Praha, Věstník Klubu Za starou Prahu, Dějiny a současnost aj.) publikoval asi 180 odborných nebo populárních článků[4] a také následující monografie:

  • Kamenosochařské umění v Praze 19. století a jeho tvůrci. Pražské kamenné sochy, pomníky a sochařská výzdoba z různých staveb z 19. století. (ČGS Praha 2023).
  • Kamenosochařská výzdoba pražských staveb dvacátého století. Příspěvek k poznání vnější i vnitřní sochařské výzdoby pražských staveb 20. století z přírodního nebo umělého kamene. (ČGS Praha 2022)
  • Pražský hrad kamenný. Průvodce po kamenných stavebních a sochařských dílech Pražského hradu. (ČGS Praha 2019)
  • Pražské sochy, pomníky a jiné kamenné památky. Minulost a současnost pražských kamenných soch, pomníků, sloupů, božích muk, obelisků, kandelábrů, kašen a fontán (ČGS Praha 2018)
  • Pražští skalníci, kameníci a kamenosochaři. Dvacet pět kapitol z historie pražského lomařství, kamenictví a sochařství. (ČGS Praha 2017)
  • Kamenná katedrála. Kámen v historii stavby, výzdoby a oprav katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze (ČGS Praha 2016)
  • Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky (Nadace SPŠ kamenické a sochařské v Hořicích v Podkrkonoší 1994)

a také se podílel na společných monografiích

  • Jak to viděli v Jičíně. Střípky vzpomínek na II. světovou válku a osvobození (Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně 2016)
  • Bořivoj Navrátil aj.: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (Archeologický ústav AV ČR Praha 2009)
  • Drahomíra Březinová, Marcela Bukovanská, Irena Dudková, Václav Rybařík, Praha kamenná. Přírodní kameny v pražských stavbách a uměleckých dílech (Národní muzeum Praha 1996)[5]
  • Miloš Kužvart aj.: Ložiska nerudních surovin ČSR (Univerzita Karlova Praha 1983).

Mecenášství

[editovat | editovat zdroj]

Václav Rybařík hradil náklady především na:

  • Májový ples MČ Praha 1 15.5.2023 na Žofíně[6]
  • Restaurování lunet A. Liebschera v přísálí hlavního foyer v Národním divadle v Praze (2016)[7][8]
  • Obnovu památníku obětem I. a II. světové války v Jičíně (2014)[9]
  • Bronzovou sochu a bustu Albrechta z Valdštejna pro město Jičín (2014)[10]

a poskytl významnější finanční dary na obnovu vyhořelé chaty Libušín, vydání monografie P. Uličného Architektura Albrechta z Valdštejna, zřízení nových varhan v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha aj.

Za některé dary byl oceněn Cenou Ď-děkuji[11], za jičínské 14. dubna 2015 v okresním kole, za lunety v ND 24. června 2016 v kole celostátním.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SERVIS, Ota. K sedmdesátinám Václava Rybaříka. Kámen. 2007, roč. 13, čís. 3, s. 17-22. 
  2. ↑ SERVIS, Ota. K pětasedmdesátinám Václava Rybaříka. Kámen. 2012, roč. 18, čís. 2, s. 56-58. 
  3. ↑ Rybařík, Václav, 1937- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Např. RYBAŘÍK, Václav. Základní kameny Národního divadla v Praze. Časopis Národního muzea. Https://ndk.cz/view/uuid:95d507c0-8a29-11ea-b726-005056825209?page=uuid:8576d6d0-8a31-11ea-bd94-5ef3fc9bb22f, čís. 3/1984, s. 180–204. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0139-9543. 
  5. ↑ BŘEZINOVÁ, Drahomíra; BUKOVANSKÁ, Marcela; DUDKOVÁ, Irena; RYBAŘÍK, Václav. Praha kamenná. Praha: Národní muzeum, 1996. 287 s. Dostupné online. Dostupné online po registraci. 
  6. ↑ Ples seniorů Praha 1, s. 7. JEDNA [online]. Praha 1 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ 2017 - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Václav Rybařík z Prahy 1 obdržel prestižní a zasloužené ocenění. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ HOFMAN, Vilém. Jičínské vzpomínání. Nové noviny. 2014-08-15. 
  10. ↑ JIREŠ, Jan. Jičín už má sochu vévody Albrechta z Valdštejna.. Jičínský deník. 2014-05-18. Dostupné online [cit. 2023-08-29]. 
  11. ↑ JIREŠ, Jan. Skleněnou bublinu Ď získal donátor Václav Rybařík. Deník.cz. 2015-04-16. Dostupné online [cit. 2023-08-29]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Souhrnný katalog Národní knihovny ČR

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Rybařík&oldid=23987920“