Třída Sovětskij Sojuz
| Třída Sovětskij Sojuz | |
|---|---|
 Rozestavěná bitevní loď Sovětskij Sojuz a lehký křižník třídy Čapajev na snímku pořízeném průzkumným letounem Luftwaffe | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} Sovětské námořnictvo |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | Sovětskij Sojuz Sovětskaja Ukrajina Sovětskaja Rossija Sovětskaja Bělorossija |
| Zahájení stavby | 1938–1939 |
| Spuštění na vodu | nedokončeny |
| Osud | trupy byly sešrotovány |
| Předchůdce | Imperator Nikolaj I. |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 59 150 tn standardní 65 150 tn plný |
| Délka | 271 m |
| Šířka | 38,9 m |
| Pohon | 3× turbínové soustrojí 12 kotlů 210 000 shp 3 lodní šrouby |
| Rychlost | 28 uzlů |
| Výzbroj | 9× 406 mm (3×3) 12× 152 mm (6×2) 8× 100 mm (4×2) 32× 37 mm 8× 12,7 mm |
| Pancíř | až 425mm boky 225mm paluba 495mm věže |
| Letadla | 4 hydroplány 2 katapulty |
Třída Sovětskij Sojuz byla třída bitevních lodí sovětského námořnictva, které byly rozestavěny v letech 1938–1939, nebyly však dokončeny. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu floty a měly tvořit jádra čtyř hlavních sovětských flot. Patřily by k nejmohutnějším bitevním lodím, které kdy byly postaveny – byly by jen o něco menší než japonská Jamato.
Hlavní výzbroj 271 metrů dlouhých lodí mělo tvořit devět 406mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších dvanáct 152mm kanónů v šesti věžích, doplněných osmi 100mm kanóny ve čtyřech postaveních. Lehkou výzbroj mělo tvořit 32 kusů 37mm kanónů a osm 12,7mm kulometů. Lodě měly nést dvojici katapultů a celkem čtyři průzkumné hydroplány.
V roce 1938 byla zahájena stavba první dvojice. Sovětskij Sojuz byl stavěn v Leningradu a Sovětskaja Ukrajina v Nikolajevu. V následujícím roce začala v severském Molotovsku stavba dvojice Sovětskaja Rossija a Sovětskaja Bělorossija. Do doby, kdy v červnu 1941 Německo zahájilo Operaci Barbarossa, nebyla žádná z lodí ani spuštěna na vodu – rozestavěný trup jednotky Sovětskaja Ukrajina byl Němci dokonce ukořistěn. Během války byla jejich stavba přerušena a již nikdy nebyla neobnovena. Nakonec byly všechny sešrotovány.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Sovětskij Sojuz na Wikimedia Commons
