Třída Nevada
Třída Nevada | |
---|---|
USS Nevada za první světové války | |
Obecné informace | |
Uživatel | US Navy |
Typ | bitevní loď |
Lodě | Nevada Oklahoma |
Předchůdce | třída New York |
Nástupce | třída Pennsylvania |
Technické údaje | |
Výtlak | 28 000 t |
Délka | 177,8 m |
Šířka | 29 m |
Ponor | 8,7 m |
Rychlost | 20,9 uzlu |
Dosah | 10 000 nám. mil |
Posádka | 912 |
Výzbroj | (po dokončení): 10× 356 mm (2×3,2×2) 21× 127 mm (21×1) 4× 47 mm, 2× 37 mm 4× torpédomet |
Pancíř | paluba 76 mm + 38 mm boky až 342 mm velitelská věž 406 mm |
Třída Nevada byla třída bitevních lodí US Navy. Skládala se z jednotek USS Nevada a USS Oklahoma, které znamenaly velký kvalitativní posun oproti předchozím třídám. Byly to první americké bitevní lodi nesoucí třídělové věže, s kotli vytápěnými naftou a novým řešením pancéřování, které maximálně chránilo pouze životně důležité prostory lodě, zato mnohem kvalitněji. Na druhé straně to byly poslední lodě této kategorie, mající pouze dva lodní šrouby.[1]
Lodě byly dokončeny v polovině první světové války a v meziválečné době modernizovány. Oklahoma i Nevada byly potopeny při japonském útoku na Pearl Harbor, Nevadu se ale podařilo opravit a po modernizaci bojovala až do konce války. Nakonec byla použita při jaderných testech v tzv. Operaci Crossroads v roce 1946 a v roce 1948 definitivně potopena jako cvičný cíl.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Obě jednotky byly postaveny v loděnicích na východním pobřeží USA. Nevada byla stavěna loděnicí Fore River Shipbuilding Company v Quincy ve státě Massachusetts. Kýl lodi byl založen v listopadu 1912, trup byl spuštěn na vodu v červenci 1914 a v březnu 1916 byla loď dokončena. Oklahoma byla postavena v loděnici New York Shipbuilding Company v Camden v New Jersey. Kýl lodi byl založen v říjnu 1912, trup byl spuštěn na vodu v březnu 1914 a v květnu 1916 byla loď dokončena.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Třída Nevada znamenala velký kvalitativní posun oproti předchozím třídám a navázaly na ní všechny další třídy až po Washingtonskou konferenci – tedy třídy Pennsylvania, New Mexico, Tennessee a Colorado. Byly to první americké bitevní lodi nesoucí třídělové věže, s kotli vytápěnými naftou a novým řešením pancéřování, které maximálně chránilo pouze životně důležité prostory lodě, zato mnohem kvalitněji. Na druhé straně to byly poslední lodě této kategorie, mající pouze dva lodní šrouby.[1]
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Hlavní výzbroj představovalo deset 356mm kanónů o délce hlavně 45 ráží, ve dvou dvoudělových (vnitřní pár) a dvou třídělových věžích. Sekundární výzbroj tvořilo po dokončení 21 kusů 127mm kanónů o délce hlavně 51 ráží – deset bylo v kasematách na bocích trupu a nástavby, jeden byl na zádi. Trupové kasematy byly nepoužitelné při zhoršeném počasí a proto byly později demontovány a lodím bylo ponecháno „jen“ dvanáct 127mm kanónů v nástavbě.
Pancéřování
[editovat | editovat zdroj]Nově bylo řešeno pancéřování lodí, které maximálně chránilo pouze životně důležité prostory lodě a ostatní nechávalo bez ochrany – středně silný pancíř byl zcela vynechán. Chráněny tak byly kotelny, strojovny, dělové věže, sklady munice a velitelské stanoviště. Boční pancéřový pás měl sílu až 343 mm a maximální délku 140,2 metru (nad hladinou měl délku 121,9 metru). Nad hladinou měl výšku 2,74 metru a pod hladinou 2,59 metru. Na přídi i na zádi ho uzavíraly 343mm silné přepážky. Na horní hranu bočního pancéřového pásu navazovala 76mm silná pancéřová paluba, druhá pancéřová paluba měla sílu 38 mm a její šikmé plochy o síle 51 mm navazovaly na spodní hranu pásu.
Čela dvoudělových věží měla sílu 406 mm a čela třídělových věží 457 mm. Boky věží byly silné 229 a 254 mm, jejich stropy 127 mm a barbety věží měly sílu 330 mm – v místech chráněných bočním pancéřovým pásem však byly zeslabeny na 114 mm. Velitelská věž měla sílu 406 mm. Lodě také měly vnitřní protitorpédovou přepážku a dvojité dno.[2]
Pohon
[editovat | editovat zdroj]U obou lodí byl použit odlišný pohonný systém. Nevada měla turbíny Curtis o výkonu 19 508 kW, zatímco Oklahoma parní stroje o výkonu 18 396 kW. Nevada byla schopná dosáhnout rychlosti až 20,9 uzlu, její sesterská loď byla o desetinu uzlu rychlejší. Topilo se pouze naftou a lodi měly jediný komín.[3]
Operační služba
[editovat | editovat zdroj]Obě jednotky sloužily před i po zapojení USA do první světové války v Atlantiku. V roce 1918 byly přesunuty do Evropy, aby pomáhaly chránit zásobovací trasy.[1] V meziválečné době byly obě jednotky modernizovány – byla u nich například zvětšena nástavba, zvýšena elevace hlavních děl, dostaly nový systém řízení palby, nové kotle, trojnožkové stožáry a dvojici katapultů pro vypouštění průzkumných letounů. Při modernizaci byla odstraněna kasematová 127mm děla a lodě naopak dostaly osm 127mm protiletadlových kanónů o délce hlavně 25 ráží. Nově byla též zabudována protitorpédová obšívka, naopak torpédomety byly odstraněny.
Nevada i Oklahoma byly potopeny japonským útokem na základnu Pearl Harbor. Oklahoma se převrátila (zahynulo více než 400 členů posádky) a již ji nebylo množné opravit, naopak Nevada byla vyzvednuta a v roce 1942 modernizována – nejvýraznější změnou byla výměna kasematových 127mm děl za osm dvouhlavňových věží s kanóny stejné ráže a zavedení protiletadlových kanónů ráže 40 mm a 20 mm. Loď byla vybavena radarem. Demontován byl zadní stěžeň. Po modernizaci Nevada sloužila jak na pacifickém, tak evropském bojišti, zejména podporovala spojenecké vyloďovací operace – například vylodění v Normandii, Jižní Francii, na Attu, Iwo Jimě a Okinawě.[4]
Osud
[editovat | editovat zdroj]Oklahoma byla v roce 1943 vyzvednuta a v roce 1944 formálně vyřazena ze stavu flotily. V prosinci 1946 byl vrak lodi prodán k sešrotování, ale nakonec se v květnu 1947 potopil při tažení do Kalifornie.
Nevada přečkala válku, ale pro své stáří nebyla převedena do rezervy, nýbrž v roce 1946 použita při jaderných testech na atolu Bikini v tzv. Operaci Crossroads. Poškozená a radioaktivitou zamořená loď kotvila do roku 1948 na Havaji, než byla vyvlečena z přístavu a definitivně potopena střelbou a torpédy.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Nevada Class (BB-36 and BB-37), 1912 Building Program [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, rev. 2000-10-29 [cit. 2009-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. (anglicky)
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 23.
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 24.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 219.
- ↑ USS Nevada (Battleship # 36, later BB-36), 1916-1948 [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, rev. 2000-10-18 [cit. 2009-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-04-16. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Nevada na Wikimedia Commons
- (anglicky) Třída Nevada na webu Naval Historical Center Archivováno 5. 8. 2011 na Wayback Machine.
- (anglicky) Profil třídy Nevada
- (anglicky) Profil na webu Globalsecurity.org