Myslín (tvrz)
| Myslín | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Další majitelé | Loubští z Lub Eggenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Myslín,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′58,15″ s. š., 14°1′24,28″ v. d. |
  Myslín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27789/3-2648 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myslín je tvrz ve stejnojmenné vesnici v severozápadní části okresu Písek v Jihočeském kraji. Od třináctého století sloužila jako vrchnostenské sídlo malého šlechtického statku vladyků z Myslína. Dále ji vlastnili Zubové z Landštejna a po nich statek před polovinou šestnáctého století získali Loubští z Lub. Dále jej roku 1679 převzali Eggenbergové, za nichž tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila jen hospodářským účelům. Objekt tvrze čp. 4 s přilehlým dvorem je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Panské sídlo v Myslíně pravděpodobně stálo už ve druhé polovině třináctého století.[2] Prvním známým vladykou, který ve vsi sídlil, byl Štěpán z Myslína připomínaný v roce 1382. Jeho následovníkem byl Hroch z Myslína a po něm Beneš z Myslína, který v bitvě u Lipan bojoval na straně panské jednoty.[3]
Někdy poté vesnici s tvrzí a dvorem získali noví majitelé, ke kterým roku 1517 patřil Zub z Landštejna. Statek po něm zdědil syn Zdeněk Zub a před rokem 1540 jej odkázal Vilémovi Loubskému z Lub a na Zalužanech, který si roku 1543 nechal vesnici s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených desek zemských. Koncem šestnáctého století se o tvrz dělili Vilémovi vnuci Bedřich a Hynek z Lub. Hynek získal podíl staršího Bedřicha a poté nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu.[3]
Poslední majitelkou z rodu Loubských byla Eva Ludmila Loubská, rozená z Kalenic, která roku 1679 prodala Myslín, Plíškovice a zaniklou ves Stražiště knížeti Janu Kristiánovi z Eggenbergu. Ten statek připojil k orlickému panství. Tvrz tak ztratila svou funkci vrchnostenského sídla. Ve druhé polovině dvacátého století její budovu využívalo jednotné zemědělské družstvo.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Obytná budova tvrze (čp. 4) je podsklepená a má jedno patro. Původně ji chránily příkop a val.[3] Předchůdcem renesanční stavby byla gotická tvrz, jejíž část se nejspíše dochovala v suterénu a části dvoutraktového přízemí východního obytného křídla. Renesanční přestavbu datuje do doby kolem roku 1595 letopočet na zazděném[3] vstupním portálu, na jehož klenáku je erb Loubských z Lub.[2] Jejím dokladem jsou kromě portálu také kamenná ostění některých oken v prvním patře. V západním průčelí se dochovaly fragmenty sgrafitové omítky. Renesančního původu je i část krovu. Při přestavbě byly upraveny také budovy hospodářského dvora – například zaklenutý sklep pod východní částí stáje v severním křídle. Eggenbergové nechali roku 1708 postavit západní křídlo dvora se stájemi a v roce 1840 obnovit klenby severního křídla, ve kterém býval kravín. Jižní křídlo obsahovalo stodolu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-29]. Identifikátor záznamu 139050 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Myslín – tvrz, s. 133.