Turbína (Kežmarok)
| Turbína | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | historismus |
| Výstavba | 2. tisíciletí |
| Poloha | |
| Adresa | Kežmarok, Huncovce,  Slovensko |
| Souřadnice | 49°7′32,52″ s. š., 20°24′19,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turbína je historická vodní elektrárna z roku 1910, která se nachází na jihozápadním okraji města Kežmarok, v katastrálním území obce Huncovce a je jednou z nejstarších nepřetržitě fungujících elektráren na Slovensku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vodní elektrárnu nechal postavit Karl Wein, majitel významné kežmarské textilní továrny Karl Wein a spol. První spišská mechanická tkalcovna v Kežmarku. Továrna byla známá také jako Weinova továrna, po druhé světové válce byla přejmenována na Tatraľan. Turbína dodávala elektřinu především továrně a přebytky městu Kežmarok. Elektrárna stojí na umělém vodním kanálu řeky Poprad o délce asi 3,5 km, do provozu byla uvedena 15. listopadu 1910. Toto datum je uvedeno i na fasádě budovy. Turbína by pravděpodobně zahájila provoz dříve, komplikace způsobil sesuv půdy v derivačním kanále. Ten musel být zpevněn železobetonovou ochrannou klenbou.[1] Část kanálu vede pod povrchem země, tento úsek měří přibližně 1 km.
Dne 7. února 1986 byly budovy strojovny a rozvodny vody s turbínami prohlášeny za kulturní památky.[2][3]
Technologie[editovat | editovat zdroj]
Stavební práce provedla firma Pittel & Brauswetter nákladem asi 400 000 korun,[1] turbíny vyrobila firma Pohl a synové ze Szombathely, generátory pocházely z budapešťské továrny Ganz a elektronika byla dílem rakouského Siemensu. Dva generátory pohání dvojice Francisových turbín. Maximální výkon elektrárny je přibližně 500 kW. Po definitivním zahájení výroby elektřiny byly na sloupy elektrického vedení instalovány cedule upozorňující na nebezpečí vysokého napětí. Původní zařízení je stále v provozu a je součástí elektrárny.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Voda regulovaná stavidly vtéká do odváděcího kanálu mezi Velkou Lomnicí a Huncovci -
Stavidla na začátku derivačního kanálu -
Část derivačního kanálu v Huncovcích -
Derivační kanál mezi Huncovcemi a Kežmarkem -
Před Kežmarkem vtéká voda do podzemní části kanálu -
Podzemní část derivačního kanálu je dlouhá přibližně 1 km a ústí v Turbíně -
-
Na věži je vyznačeno datum 15. listopadu 1910, kdy byla Turbina uvedena do provozu -
Detail fasády ukazující, odkud původně vedlo elektrické vedení -
-
-
-
Na konci derivačního kanálu se voda vrací zpět do řeky Poprad a dále protéká městem Kežmarok
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turbína (Kežmarok) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b ŠEVC, Vladimír Julián. Výročie elektrifikácie mesta Kežmarok [online]. Kežmarok: Múzeum v Kežmarku. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ pamiatky.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ pamikaky.sk. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turbína na Wikimedia Commons
