Tunchuangská hvězdná mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Detail hvězdné mapy z období říše Tchang zobrazující severní polární oblast (British Library Or.8210/S.3326). Tato mapa byla vytvořena kolem roku 700[1] za vlády císaře Žuej-cunga (705–710). Souhvězdí tří škol byly rozlišeny různými barvami: bílou, černou a žlutou (astronomové Wu Sien, Kan Te a Š’ Šen). Celá sada hvězdných map obsahovala 1300 hvězd.

Tunchuangská hvězdná mapa (čínsky pchin-jinem Dūn​huáng xīng​tú, znaky zjednodušené 敦煌星图) je jedním z prvních známých grafických zobrazení hvězd z období středověké čínské astronomie – přesněji z období říše Tchang (618–907). Před objevem této mapy byly údaje o hvězdné obloze obsažené v historických čínských textech z velké části nejasné.[2] Mapa poskytuje grafické ověření pozorování hvězd a je součástí série obrázků na jednom z rukopisů z Tun-chuangu objeveného v jeskyni Mo-kao. Výkladu mapy a výzkumu dalších tunchuangských rukopisů se věnuje Mezinárodní projekt Tun-chuang.[3] Tunchuangská hvězdná mapa je dosud nejstarší dochovaný atlas hvězd na světě.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Tunchuangská hvězdná mapa ze 7. století zobrazuje souhvězdí všech lunárních měsíců a zvlášť cirkumpolární oblasti s celkovým počtem 1345 hvězd ve 257 pojmenovaných souhvězdích
Tunchuangská hvězdná mapa ze 7. století zobrazuje souhvězdí všech lunárních měsíců a zvlášť cirkumpolární oblasti s celkovým počtem 1345 hvězd ve 257 pojmenovaných souhvězdích

Na počátku 20. století byla čínským taoistou Wang Jüan-luem objevena zazděná jeskyně Mo-kao obsahující soubor rukopisů. Svitek s hvězdnou mapou našel mezi těmito dokumenty Aurel Stein, když navštívil a prozkoumal obsah jeskyně v roce 1907. Jednou z prvních veřejných zmínek o tomto rukopisu v západních studiích byla kniha Věda a civilizace v Číně Josepha Needhama z roku 1959. Od té doby se mapě věnovalo jen několik publikací, téměř výhradně čínských.[2]

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Symboly pro hvězdy jsou rozděleny do tří různých skupin. Skupiny jsou prezentovány ve třech barvách představujících „Tři školy astronomické tradice“.[2]

Barva Čínský astronom Komentáře
Černá Kan Te (甘德)
Červené Š’ Šen (石申)
Bílý Wu Sien (巫咸) V jeho dílech byly nesrovnalosti, žil před Kanem a Š’em.[5]
Žlutá Ostatní

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunhuang Star Chart na anglické Wikipedii.

  1. Xi, Zezong. "Chinese Studies in the History of Astronomy, 1949-1979," Isis (Volume 72, Number 3, 1981): 456–470. Page 464.
  2. a b c BONNET-BIDAUT, Jean-Marc; PRADERIE, Françoise. Star Charts on the Silk Road: Astronomical Star Maps in Ancient China. In: WHITFIELD, Susan. The Silk Road: Trade, Travel, War and Faith. Chicago: Serindia Publications, 2004. ISBN 1-932476-12-1. S. 81–90. (anglicky)
  3. Archivovaná kopie. idp.bnf.fr [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-28. 
  4. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-02. 
  5. Peng, Yoke Ho (2000). Li, Qi and Shu: An Introduction to Science and Civilization in China. Courier Dover Publications. ISBN 0-486-41445-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Analýza mapy IDP