Trypanozoma ovčí
 Trypanosoma melophagium | |
|---|---|
 Trypanosoma melophagium v krevním řečišti | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Kmen | Euglenozoa |
| Třída | bičivky (Kinetoplastea) |
| Řád | trypanozomy (Trypanosomatida) |
| Čeleď | Trypanosomatidae |
| Rod | Trypanosoma |
| Podrod | Megatrypanum |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trypanozoma ovčí (Trypanosoma melophagium) je nepatogenní prvok z rodu Trypanosoma, jejímž definitivním hostitelem je primárně ovce. Parazit je přenášen kontaminativně na ovci ze svého vektora Melophagus ovinus (česky také kloš ovčí), který žije v srsti svých hostitelů.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Trypanozoma ovčí byla poprvé popsána v roce 1905 v Německu, kde byla objevena ve střevech kloše. Kloši ovčí jsou krevsající ektoparazité ovcí patřící do čeledě Hippoboscidae. Původně se myslelo, že parazit je pouze jednohostitelský a byl pojmenován Crithidia melophagia. Později se trypanosomy našly i v ovcích.[2]
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
V krvi obratlovce se vyskytují trypomastigoti, kteří měří na délku 41-60,5 μm a mají krátký bičík od 2,5 μm do 7,5 μm. Undulující membrána je méně vyvinutá než u příbuzných druhů Trypomastigoti ze střeva klošů jsou štíhlejší a menší než krevní formy, zatímco epimastigoti, následující vývojová forma v kloších, dosahují velikosti jako krevní trypomastigoti. Metacykličtí trypomastigoti, kteří slouží k infekci ovcí, jsou dlouzí pouze 5-8,5 μm. Kinetoplast těchto forem je velký a lokalizovaný na posteriorním konci těla buňky.[2]
Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]
Trypanosoma melophagium je přenášená kontaminativně klošem ovčím (Melophagus ovinus). Kloš je mezi ovcemi přenášem přímým kontaktem. Vektor se infikuje při sání na ovci. Přestože je množství trypanosom vyskytující se v krvi velmi nízké, k nakažení kloše stačí malá infekční dávka. Po nasátí se trypanosomy dostávají do střeva, kde nejprve vznikají menší a štíhlejší trypomastigoti, kteří se posléze mění na epimastigoty. Ti jsou uchyceni k epitelu ve střední části střeva bičíkem anteriorní částí buňky. V následujícím vývoji při vzniku metacyklických trypomastigotů jsou prvoci uchyceni pomocí hemidesmosomu v zadní části střeva. Epimastigoti se ve střední a zadní části střeva binárně dělí. V zadní části střeva se nacházejí metacykličtí trypomastigoti s nenápadnou undulující membránou, kteří se dostávají s trusem na kůži či srst hostitele. Ovce se nakazí slíznutím výkalů kloše nebo přímo pozřením nakaženého kloše .
Vývoj trypomastigotů v krvi ovce není dosud známý.
Trypanozomy ovčí jsou hostitelsky velice úzce specifické. Pokusy o nakažení u jiných zvířat byly neúspěšné.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Výskyt parazita se kryje s výskytem kloše ovčího. Je velice rozšířen. Záznamy o trypanosomě pocházejí především z různých ovčích farem, např. ze Skotska, Chorvatska nebo Turecka.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b NALBANTOĞLU, Serpil; KARAER, Zafer. Trypanosoma melophagium in blood cell culture. Ankara Üniv. Vet. Fak. Derg.. 2008-01-01, roč. 55, s. 173–176. Dostupné online [cit. 2017-12-13]. DOI 10.1501/Vetfak_0000000325.
- ↑ a b c BROTÁNKOVÁ, Anna. Trypanozomy u kopytníků se zaměřením na Evropu. Praha, 2017 [cit. 2017-12-13]. 33 s. Bakalářská práce. [Karlova, Přírodovědecká fakulta]. Vedoucí práce [Rádrová]. s. 13, 14, 15, 16. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trypanozoma ovčí na Wikimedia Commons
