Trient (Švýcarsko)
Trient | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°3′25″ s. š., 6°59′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 1300 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Valais |
Okres | Martigny |
Trient | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 39,56 km² |
Počet obyvatel | 162 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 4,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 1929 |
Označení vozidel | VS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trient je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Valais. Žije zde 162[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec, která se skládá z celkem 22 vesnic a osad, se nachází v údolí Vallée du Trient na úpatí masivu Mont Blanc nedaleko hranic s Francií. Leží na stejnojmenné řece Trient, která pramení v ledovci Trient, jenž leží na území obce.
Severozápadní hranici s obcí Finhaut tvoří vody Trientu a Eau Noire, jihozápadní hranici s Francií zaledněná Aiguille du Tour (3540 m n. m.) a jihovýchodní hranici s Orsières tvoří Aiguilles Dorées (3519 m n. m.), která je rovněž zaledněná. Severovýchodní hranici směrem k Martigny tvoří průsmyk Col de la Forclaz ve výšce 1527 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice Les Jeurs byla kolem roku 1350 malou vesnicí, zatímco vesnice Trient byla ještě samotou.[2]
V roce 1830 se Trient stal fojtstvím a v roce 1868 farností, ale teprve v roce 1893 se od Martigny církevně zcela oddělil.[2]
Politicky se Trient po hlasování v roce 1899 následujícího roku oddělil od obce Martigny-Combe, která sama do roku 1841 patřila k Martigny.[2]
V bitvě u Trientu v roce 1844, která byla vyvrcholením konfliktu mezi liberály a konzervativci ve Valais, zvítězili konzervativci („staré Švýcarsko“) nad liberály („mladé Švýcarsko“).[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | ||||
Počet obyvatel | 329 | 188 | 130 | 147 | 148 | 144 | 161 | 178 | 193 | 174 |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Trient žil z chovu dobytka a ve druhé polovině 19. století z těžby ledu z trientského ledovce. V období Belle Époque se rozvíjel cestovní ruch. Dnes v Trentu žijí především dojíždějící.
Do Trientu se lze dostat z Martigny po hlavní silnici 203 přes Col de la Forclaz, která byla otevřena v roce 1957 a pokračuje jako francouzská Route départementale do Chamonix-Mont-Blanc. Trient je napojen na síť veřejné dopravy prostřednictvím postbusové linky Martigny – Col de la Forclaz – Trient; v létě vybrané spoje pokračují přes průsmyk „Tête Noire“ do Châtelard-Frontière na státní hranici.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trient VS na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e REY, David. Trient (VS) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-03-15 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trient (Švýcarsko) na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky