Tramvajová měnírna Břevnov

Tramvajová měnírna Břevnov
	měnírna Břevnov
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Josef Mlíka
Výstavba	1935
Stavebník	Elektrické podniky hlavního města Prahy
Poloha
Adresa	Bělohorská 1228/156, Praha 6 - Břevnov, Česko
Ulice	Bělohorská
Souřadnice	50°4′49,35″ s. š., 14°20′55,48″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová měnírna Břevnov v Praze je transformační stanice, která stojí při tramvajové trati od Malovanky k obratištím Vypich a Bílá Hora proti vyústění ulice Tomanova.

Historie

Transformační a usměrňovací stanice byla postavena v letech 1934–1935 pro Elektrické podniky hlavního města Prahy podle projektu architekta Josefa Mlíky stavitelem Bedřichem Drdem. Původním napojením na Zengerovu trafostanici na Klárově zajišťovala dodávku elektrické energie do Břevnova.^[1]

Objekt je rozdělen na dvě části - obytnou a provozní. Provozní část obsahuje strojovnu a místo pro transformátory a rozvody; zároveň má na střeše větrací nástavbu.^[1] Měnírna je obložena keramickým obkladem, má trubková zábradlí a pochozí střechu.^[1]^{[p. 1]}

Odkazy

Poznámky

↑ Kniha Pražský industriál z roku 2007 uvádí, že je využívána pouze její obytná část.

Reference

↑ ^a ^b ^c Beran, Lukáš, ed. a Valchářová, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. Kapitola 15 Severozápadní Praha; 301 Transformační stanice Vypich, s. 252.

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 15 Severozápadní Praha; 301 Transformační stanice Vypich, s. 252

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu měnírna Břevnov na Wikimedia Commons
Měnírna Břevnov na Pražské tramvaje
Trať Malovanka - Vypich na Pražské tramvaje

[2] Kniha Pražský industriál z roku 2007 uvádí, že je využívána pouze její obytná část.

[Beran-1] Beran, Lukáš, ed. a Valchářová, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. Kapitola 15 Severozápadní Praha; 301 Transformační stanice Vypich, s. 252.

[1]

[p. 1]