Tramvajová doprava v Krivém Rogu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Schéma linek v Krivém Rogu
Stanice Imeni Hutovskoho s vjíždějící soupravou tramvají Tatra T3

Tramvajová doprava v Krivém Rogu (ukrajinsky Криворізький швидкісний трамвай, nebo také rusky Криворожский скоростной трамвай) má charakter rychlodrážní, částečně podpovrchové tramvaje.

Charakter provozu[editovat | editovat zdroj]

Celý systém se skládá ze dvou linek, které jsou v provozu na jediné trati s jednou odbočkou, většina trasy linek je tak společná. Provozovatelem celého systému je město. Z celkových 17,7 km trati je 6,8 km se čtyřmi stanicemi založeno v tunelech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik teorií, proč právě Krivoj Rog byl vybrán jako místo pro novou linku rychlodrážní tramvaje (například blízkost k Dněpropetrovsku, nebo také spojitost s životem Leonida Iljiče Brežněva; tyto domněnky však nejsou potvrzeny). Oficiálně byla jako hlavní důvod ale uváděna velikost města.

Stavět se tedy začalo roku 1972 a o čtrnáct let později, 26. prosince 1986, se konalo slavnostní otevření. Krivoj Rog se tak stal prvním městem s vlastní tratí podpovrchové tramvaje na Ukrajině a druhou v rámci bývalého SSSR. K prvnímu rozšíření došlo již roku 1989, když byly otevřeny stanice Džeržinskaja, Dom Sovětov, Prospekt Metallurgov a Kolcevaja tvořící dnes jižní část celého systému. Vzhledem k rozpadu SSSR na konci roku 1991 a plnému rozvinutí hluboké hospodářské krize však byla následně další výstavba zastavena. První novou vlaštovkou se staly až nové úseky otevřené roku 1999 – jedná se o stanice Industrialnaja a Zarečnaja. 19. června následujícího roku k nim přibyla ještě stanice Elektrozavodskaja. V téže době také došlo k oddělení stanice Ploščaď truda od hlavní trasy a vytvoření tak současného systému dvou linek. Roku 2001 byla k síti přidána zatím poslední ze stanic – Gorodskaja Boľnica.

V současné době se pracuje jednak na výstavbě stanic nových (například Šerstoprjadilnaja), jednak na přestavbě celého systému podle koncepce klasického metra. První změnou bylo nové logo v roce 2003 – písmena ŠT (ШТ z Швидкісний Tрамвай) nahradilo M jako symbol metra i tzv. Metrotramvaje. Přesto však oficiální název dráhy změněn nebyl a zůstává tak stále stejný. V budoucnosti se plánuje i výstavba nových dalších dvou linek i prodloužení té současné.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Vozový park tvoří tramvajové vozy české výroby typu T3 a sovětské typu KTM-11/11T. Jezdí na kolejích o rozchodu 1520 mm. V budoucnu se uvažuje o pořízení vlaků obvyklých na rychodrážních provozech.

Stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Zarična
  • Elektrozavodska
  • Vovnoprjadylna
  • Industrialna
  • Majdan Praci (na větvi, mimo hlavní trasu)
  • Imeni Hutovskoho
  • Miska Likarnija
  • Majdan Artema
  • Dzeržinska
  • Budynok Rad
  • Prospekt Metalurhiv
  • Kilceva

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]