Továrna Hydroxygen (Hlubočepy)
| Továrna Hydroxygen | |
|---|---|
 továrna Hydroxygen | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | František Albert Libra |
| Výstavba | 1939 |
| Přestavba | 2000 |
| Poloha | |
| Adresa | Hlubočepská 418/70, Praha 5 - Hlubočepy,  Česko |
| Ulice | Hlubočepská |
| Souřadnice | 50°2′27,73″ s. š., 14°23′12,25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13258/1-2120 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Továrna Hydroxygen je bývalý průmyslový areál v Praze 5-Hlubočepích v ulici Hlubočepská, u bývalého nádraží Praha-Hlubočepy ve východní části přírodní památky Prokopské údolí. Od roku 1989 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1939 postavil architekt F. A. Libra (1891–1958) východně od Technoplynu továrnu pro výrobu svářecího plynu.
Rizikový a složitý proces začínal ve střední, převýšené části továrny kryté šikmou skleněnou střechou, kde se nacházelo zařízení pro reakci karbidu s vodou. Poté se vzniklý plyn jímal do plynojemu a následovalo jeho sušení a čištění. V přízemní hale osvětlené světlíky pak byl plněn do chlazených tlakových lahví. Lahve se expedovaly z kryté rampy umístěné podél přední části budovy. Místnosti pro administrativu se nalézaly v zadním patrovém traktu se zaobleným nárožím.
Roku 1942 rozšířil architekt Karel Pelíšek továrnu o sklad materiálu.
Po roce 1948[editovat | editovat zdroj]
Roku 1948 zde byla výroba ukončena. Objekty zbavené zařízení chátraly a přechodně je využíval jako sklady sousední Technoplyn. Roku 1982 byl vydán na areál demoliční výměr. Sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea spolu s iniciativou občanů zboření zabránila a továrna Hydroxygen byla zapsána na seznam kulturních památek. Sousední továrna Technoplyn však zbořena byla a na uvolněném místě postaveny vila domy.[1]
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
V letech 1999–2000 byl areál adaptován na kanceláře podle návrhu architektů Františka Prajera a Karla Hrona.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kateřina Bečková: Prokopské údolí - developerský vpád do přírodního parku. In: Věstník Klubu za starou Prahu. Ročník XLIII (XIV). č. 2/2013. S. 36-39. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Jihozápadní Praha: 315 Hydroxygen. S. 265.
- LIBRA, František Albert: Architekt a průmyslové stavby. In: Architektura II, 1940, s. 217-228.
- LIBRA, František Albert: Továrna Hydroxygen v Hlubočepích.In: Architektura IV, 1942, s. 186.
- LIBROVÁ, Eva. Architekt F. A. Libra: hrst vzpomínek na otce. 1. vydání Praha: Mladá fronta, 2008. 134 stran; Prameny k dějinám architektury a stavitelství; svazek 1. ISBN 978-80-204-1866-1. Strany: 65–66, 111.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Továrna Hydroxygen na Wikimedia Commons - Klub přátel starého Smíchova: Továrna Hydroxygen (č. p. 418, Hlubočepská). 26.10.2007.
