Přeskočit na obsah

Torpédoborec typu 051

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Typ 051 / Třída Luda
Torpédoborec typu 051G (Luda III)
Torpédoborec typu 051G (Luda III)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Typtorpédoborec
Lodě17
Osudvyřazeny
Předchůdcetyp 07
Nástupcetyp 052
Technické údaje typu 051 (Luda)
Výtlak3250 t (standardní)
3670 t (plný)
Délka132 m
Šířka12,8 m
Ponor4,6 m
Pohon2 parní turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
Rychlost32 uzlů
Posádka280
Výzbroj4× 130mm kanón (2×2)
HY-1J (2×3)
8× 37mm kanón (4×2)
8× 25mm kanón (4×2)
2× FQF-2500
4× vrhač hlubinných pum
4× skluzavka hlubinných pum

Typ 051 (v kódu NATO: třída Luda) byla třída torpédoborců Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády. Jsou to první torpédoborce vyvinuté čínskými loděnicemi.[1] Celkem jich bylo postaveno 17 kusů. Ve službě jsou od roku 1971. Čína je dle svých možností postupně modernizuje. Od roku 2007 jsou postupně vyřazovány.[1]

Torpédoborce typu 051 byly už v době své stavby velmi zastaralé v porovnání se sovětskými, nebo západními plavidly stejné kategorie. Měly zastaralou elektroniku a zcela postrádaly protiletadlové řízené střely, což z nich dělalo snadný cíl útoku ze vzduchu. Jejich trup měl nedostatečnou odolnost a špatná kvalita ubikací je činila nevhodnými pro dlouhodobé operace. Nezměnily to ani některé dílčí modernizace, provedené během služby na části plavidel. Na druhou stranu při jejich vývoji a stavbě čínské loděnice získaly mnoho cenných zkušeností.[1]

Torpédoborec verze Luda III na návštěvě v San Diegu
Torpédoborec Ťi-nan (105) byl zachován jako muzejní loď

Námořnictvo ČLOA v 60. letech 20. století poptávalo univerzální torpédoborec, schopný mimo jiné doprovázet plavidla provádějící raketové zkoušky v jižním Pacifiku. Vývoj torpédoborců typu 051 probíhal ve Wu-chanu. Konstrukce plavidla byla silně ovlivněna sovětskými torpédoborci projektu 56 (třída Kotlin). Výsledné plavidlo bylo dvakrát větší než dosavadní čínské torpédoborce druhoválečné sovětské typ 07 (třídy An-šan). V roce 1968 byla zahájena stavba prototypové jednotky Ťi-nan, která byla na vodu spuštěna v roce 1970 a do služby přijata v prosinci 1971. V roce 1973 úspěšně proběhly první střelby protilodními střelami.[1]

Stavba této třídy probíhala ve třech loděnicích až do roku 1991.[1] První sérii typ 051 kromě prototypu Ťi-nan (105) tvořilo ještě šest jednotek, stavěných do roku 1975. Patřily do ní torpédoborce: (160), Si-an (106), Čchang-ša (161), Jin-čchuan (107), Nan-ning (162) a Nan-ťing (131). V letech 1977–1987 bylo postaveno osm torpédoborců druhé série typ 051D. Patřily sem torpédoborce Si-ning (108), Che-fej (132), Kchaj-feng (109), Nan-čchang (163), Ta-lien (110), Čchung-čching (133), Cun-i (134) a Kuej-lin (164). Poslední dva torpédoborce Čan-ťiang (165) a Ču-chaj (166) byly dokončeny ve výrazně modernizované verzi typ 051G. Několik dalších verzí plavidel vzniklo jejich specializovanými úpravami a modernizacemi. Celkem tedy bylo postaveno 17 jednotek této třídy.[1]

Jednotky typu 051:

Typ Jméno Založení kýlu Spuštěna Dodání Status
051 Ťi-nan (105) 24. prosince 1968 30. července 1970 31. prosince 1971 Vyřazen 15. listopadu 2007, podrobnosti pro generální opravu viz Typ 051 (Luda II)
051 Si-an (106) leden 1969 září 1970 28. listopadu 1974 Vyřazen 29. září 2007
051 Jin-čchuan (107) červen 1970 květen 1972 28. června 1976 Vyřazen 18. října 2012
051D Si-ning (108) říjen 1976 říjen 1978 29. ledna 1980 Vyřazen 25. září 2013
051D Kchaj-feng (109) říjen 1977 listopad 1979 25. prosince 1982 Vyřazen 16. května 2019, podrobnosti pro generální opravu viz Typ 051DT
051Z Ta-lien (110) leden 1980 20. srpna 1981 26. prosince 1984 Vyřazen 16. května 2019, podrobnosti pro generální opravu viz Typ 051DT
051 Nan-ťing (131) prosinec 1970 prosinec 1973 6. února 1977 Vyřazen 26. září 2012
051Z Che-fej (132) prosinec 1977 listopad 1978 18. března 1980 Vyřazen 16. listopadu 2012
051D Čchung-čching (133) 31. října 1980 30. prosince 1983 Vyřazen 26. září 2014
051D Cun-i (134) 25. listopadu 1983 28. prosince 1984 Vyřazen 16. května 2019
051 (160) 28. dubna 1971 30. červen 1974 Vyřazena po loď explodovala v 9. března 1978
051 Čchang-ša (161) květen 1970 28. června 1973 31. prosince 1975 Vyřazen 26. srpna 2008
051 Nan-ning (162) prosinec 1970 27. října 1976 23. března 1979 Vyřazen září 2012
051D Nan-čchang (163) 28. prosince 1977 22. prosince 1979 15. listopadu 1982 Vyřazen 8. září 2016
051D Kuej-lin (164) 20. června 1984 10. července 1987 Vyřazen 16. května 2019
051G Čan-ťiang (165) 1986 1. srpna 1988 30. prosince 1989 Vyřazen 28. srpna 2020
051G Ču-chaj (166) 31. října 1987 18. října 1990 21. listopadu 1991 Vyřazen 28. srpna 2020
  • Typ 051 (Luda) – základní verze, sedm plavidel první série.[1]
    • Typ 051 (Luda II) – torpédoborec z první série Ťi-nan (105) byl v 80. letech modernizován, zejména byl vybaven přistávací plochou a hangárem pro vrtulníky.[1]
  • Typ 051D (Luda) – osm plavidel druhé série, vylepšená elektronika.[1]
    • Typ 051Z – torpédoborce z druhé série Ta-lien (110) a Che-fej (132) byly dokončeny v upravené podobě, aby mohly sloužit jako velitelské lodě. Rozšířeno bylo komunikační vybavení a na palubě bylo zřízeno bojové informační centrum.[1]
  • Typ 051G (Luda III) – dva torpédoborce třetí série Čan-ťiang (165) a Ču-chaj (166) dokončené ve výrazně modernizované podobě.[1]
    • Typ 051DT – modernizované torpédoborce druhé a třetí série Kchaj-feng (109), Ta-lien (110), Čan-ťiang (165) a Ču-chaj (166).[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Typ 051 (Luda)

[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec Si-an (106) v roce 1993
Torpédoborec Nan-ning (162) v roce 2015

Základní verze torpédoborců první a druhé série. Hlavňovou výzbroj tvořily dva dvouúčelové 130mm dvoukanóny typu 76 umístěné ve dělové věži (na přídi a zádi), které doplňovaly čtyři 37mm dvoukanóny typu 76 a čtyři 25mm protiletadlové dvoukanóny typu 61. Kanóny menší ráže měly sloužit zejména k obraně proti letadlům. Ve střední lodí se nacházely dvě trojnásobná odpalovací zařízení pro podzvukové protilodní střely HY-1J s dosahem 70 km. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače raketových hlubinných pum FQF-2500, čtyři klasické vrhače a čtyři skluzavky hlubinných pum. Pohonný systém lodí tvořily čtyři kotle a dvě parní turbíny o výkonu 72 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[1]

Typ 051 (Luda II)

[editovat | editovat zdroj]

Podtřídu Luda II představuje osamocený Ťi-nan (105), který byl upraven pro provoz dvou protiponorkových vrtulníků Z-9A Chaj-tchun z plošiny na zádi (zadní dělová věž byla demontována). Instalován na něj byl i  hangár.

Typ 051G (Luda III)

[editovat | editovat zdroj]

Plavidla byla vybavena množstvím francouzské elektroniky. Čtyři 37mm dvoukanóny typu 76 na předchozích plavidlech byly nahrazeny modernějšími čtyřmi 37mm dvoukanóny typu 76A. K úderu slouží osm protilodních střel YJ-8 (C-801) s dosahem 40 km. V rámci pozdější modernizace je nahradilo šestnáct protildoních střel YJ-83. Nesly také dva trojité 324mm torpédomety pro protiponorková torpéda Jü-7 (derivát amerických Mk 46).[1]

Plavidla byla vybavena bojovým řídícím systémem Thomson-CSF TAVITAC, 37mm dvojkanóny typu 76A, protilodními střelami YJ-83, vzdušným a hladinovým vyhledávacím radarem Typu 360 a střeleckými radary typů 342 a 344. Nesly také dva trojité 324mm torpédomety pro protiponorková torpéda Jü-7.[1]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o Type 051 Luda Class [online]. Sinodefence.com, rev. 2017-08-25 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]