Torpédoborec typu 052

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Typ 052
Torpédoborec třídy Luhu
Torpédoborec třídy Luhu
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Čínské lidové republiky
Typ torpédoborec
Lodě 2
Osud aktivní (2010)
Předchůdce typ 051
Nástupce typ 051B
Technické údaje Po dokončení
Výtlak 4600 t (plný)
Délka 144 m
Šířka 16 m
Ponor 5,1 m
Pohon CODOG
Rychlost 31 uzlů
Posádka 266
Výzbroj 2× 100mm kanón (1×2)
8× 37mm kanón (4×2)
C-803 (2×4)
HQ-7 (1×8)
6× 324mm torpédomet
2× vrhače typu 075
Letadla 1 vrtulník
Technické údaje Po modernizaci (2012)
Výzbroj 2× 100mm kanón (1×2)
2× 20mm kanón typu 730 (2×1)
C-803 (2×4)
HQ-7 (1×8)
6× 324mm torpédomet
2× vrhače typu 087

Typ 052 (v kódu NATO: třída Luhu) je třída víceúčelových raketových torpédoborců Námořnictva Čínské lidové republiky. Třída Luhu reprezentuje první čínské torpédoborce přibližující se západním standardům, obsahující směs čínských a západních technologií (dodaných před masakrem na náměstí Nebeského klidu ke kterému došlo v roce 1989). Oba postavené torpédoborce této třídy jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborec Čching-tao na návštěvě Pearl Harboru. Zprava je jsou jasně vidět trubice vrhače raketových hlubinných pum, dělová věž se 100mm kanóny, osm protiletadlových řízených střel a dva 37mm dvoukanóny.

Obě jednotky Charbin (112) a Čching-tao (113) postavila loděnice Ťiang-nan v Šanghaji. Stavba navázala na předchozí torpédoborce typu 051. Stavba jednotky Charbin začala v roce 1986, v roce 1991 byl torpédoborec spuštěn na vodu a roku 1994 vstoupil do aktivní služby. Torpédoborec Čching-tao byl spuštěn na vodu roku 1993 a v roce 1996 byl dokončen.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborec Charbin v pohledu od zádi

Po dokončení bylo složení výzbroje následující. V dělové věži na přídi jsou umístěny dva 100mm kanóny typu 079A. Hlavňovou protiletadlovou výzbroj tvoří osm 37mm kanónů typu 76A v dvoudělových věžích, z nichž dvě jsou na přídi před můstkem a dvě na střeše hangáru. Reaktivní protiletadlovou výzbroj tvoří osm protiletadlových řízených střel krátkého dosahu HQ-7 v odpalovacím zařízení na přídi. Střely jsou odvozeny od francouzského systému Crotale. Na palubě se nachází osm protilodních střel, původně typu C-801A, po modernizaci typu C-803. Protiponorkovou výzbroj tvoří dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety a dva vrhače raketových hlubinných pum typu 075. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro vrtulník Harbin Z-9C.

V červenci 2011 byla dokončena generální oprava a modernizace obou torpédoborců. Všechny 37mm kanóny byly demontovány a nahradily je dva moderní systémy blízké obrany typu 730, používající 30mm rotační kanóny a umístěné na střeše hangáru. Původní vrhače raketových hlubinných pum nahradil modernější typ 087. Modernizována byla též elektronika, komunikační systémy a instalovány vrhače klamných cílů.[1]

Pohonný systém je koncepce CODOG. Při ekonomické plavbě ho tedy pohánějí dva licenční německé diesely MTU 12V 1163TB83, zatímco v bojové situaci ho pohání pouze dvojice plynových turbín. Původně měl Charbin americké turbíny General Electric LM2500, zatímco Čching-tao musel dostat, kvůli uvalení amerického embarga, ukrajinské turbíny GT25000. Během modernizace pak byly ukrajinské turbíny instalovány i na Charbin. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost torpédoborců je 31 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čínské novinky. ATM. 2011, roč. 43, čís. 9, s. 76. ISSN 1802-4823. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]