Timorim
Timorim תימורים | |
---|---|
Letecký pohled na Timorim | |
Poloha | |
Souřadnice | 31°42′55″ s. š., 34°45′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 80 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 |
Stát | Izrael |
distrikt | Jižní |
oblastní rada | Be'er Tuvja |
Timorim | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 772 (2014[1]) |
Správa | |
Vznik | 1954 |
Zakladatel | Židé z jižní Afriky a Egypta |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Timorim (hebrejsky תִּמּוֹרִים, v oficiálním přepisu do angličtiny Timmorim[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Be'er Tuvja.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Leží v nadmořské výšce 80 metrů v pobřežní nížině, v regionu Šefela.
Obec se nachází 15 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 40 kilometrů jižně od centra Tel Avivu, cca 45 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 2 kilometry jihovýchodně od Kirjat Mal'achi. Timorim obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Timorim je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 40.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Timorim byl založen v roce 1954.[2] Šlo o součást osidlovací vlny, která následovala po válce za nezávislost v roce 1948, kdy region ovládla izraelská armáda a kdy došlo k vysídlení většiny zdejší arabské populace.
Zakladatelská osadnická skupina původně zbudovala roku 1947 vesnici Timorim v Dolní Galileji na severu dnešního Izraele, poblíž archeologické lokality Tel Šimron a nynější vesnice Timrat. Tvořili ji Židé z jižní Afriky a z Egypta. Roku 1954 se ale osadníci přesunuli do jižní části Izraele, do nynější lokality (původní prostor v Galileji pak později obsadila obec Timrat).[3] Na vzniku osady se podíleli členové mládežnického hnutí ha-No'ar ha-cijoni.[4]
Místní ekonomika je založena na zemědělství. Na přelomu 20. a 21. století prošla vesnice stavebním rozšířením o nový rezidenční distrikt určený pro mladou generaci usedlíků z Timorim.[3]
Jméno vesnice je inspirováno citátem z biblické Druhé knihy kronik 3,5 - „Velkou síň obložil cypřišovým dřevem a to pokryl výborným zlatem, na němž dal zhotovit palmy a řetízkové ozdoby“[5]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Timorim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 772 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 2,2 %.[1]
Rok | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 189 | 255 | 297 | 362 | 585 | 631 | 644 | 676 | 710 | 759 | 782 | 791 | 781 | 821 | 803 | 789 | 772 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b תימורים [online]. beer-tuvia.org.il [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Hanoar Hatzioni: The beginnings [online]. hholamit.org.il [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky)
- ↑ 2Pa 3, 5 (Kral, ČEP)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Timorim na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální stránky Oblastní rady Be'er Tuvja